OVĚŘOVNA: Petr Pavel nemá na motorce ukrajinskou vlajku. Na sociálních sítích se šíří další fotomontáž
Šíří se na sítích, vyvolává stovky reakcí a pobouřených komentářů. Fotografie Petra Pavla s motorkou, na které je ukrajinská vlajka, nasbírala za necelý den jen na facebooku přes 500 sdílení. Jde ale o účelovou a ne příliš povedenou fotomontáž. Originální fotografii, bez ukrajinské vlajky na motorce, nasdílel Petr Pavel na facebook už v roce 2021. Tedy ještě před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.
„Prezident této republiky a na motorce má jakou vlajku? V životě jsem neviděla nějakého státníka, aby nosil vlajku jiného státu. Tohle je na abdikaci!“ píše jedna z uživatelek facebooku k rozostřené fotografii prezidenta Petra Pavla s motorkou, na které je vidět ukrajinská vlajka. Ta je ještě označená červeným kroužkem.
Příspěvek, který údajně převzala z anonymního profilu, nasbíral během necelého dne přes 500 sdílení a stovky rozhořčených reakcí. Problém ale je, že tato fotografie je upravená.
Níže přikládáme srovnání s originální fotografií, která pochází z primárního zdroje – facebookového profilu Petra Pavla. Podle jednoduchého reverzního vyhledávání obrázků pomocí služby Google Lens je dva roky stará. Byla tedy pořízená dávno před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.
Jak je možné vidět, autor montáže si nedal ani příliš záležet. Aby nešlo poznat, že vlajka je na motorku přidělána uměle, fotografii přiblížil, čímž výrazně snížil její kvalitu. To je častým společným rysem upravovaných fotografiích šířených v konspiračních skupinách.
Podobným případem, kterým se Ověřovna serveru iROZHLAS.cz v minulosti zabývala, byla i fotografie náramku náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného. I u toho byla záměrně snížena kvalita a zvýšený jas, aby to vypadalo, že má na náramku svastiku. Ve skutečnosti byl znak jiný.
Jak na obrázky?
Obrázky jsou pro šíření nepravdivých informací častým prostředkem. Zmanipulovat fotografii je vzhledem k dostupnosti velkého počtu nástrojů, které s obrazovým materiálem umějí pracovat, už poměrně snadné.
OVĚŘOVNA: Zelenskyj se svastikou a čeští politici se znakem pluku Azov. Po sítích kolují fotomontáže
Číst článek
Autoři těchto montáží často pracují s tématy, která štěpí společnost a vyvolávají v lidech silné emoce. A proč? Protože v takových případech je menší pravděpodobnost, že se lidé obrázky budou snažit ověřit. Naopak je často v rozčilení sdílejí bez rozmyslu dále, jak upozorňuje třeba i Veronika Batelková ze spolku Zvolsi.info.
„Zpravidla když vidíme nějaký text nebo obrázek, který podporuje náš názor, tak ani nepřistoupíme k tomu, že bychom to chtěli ověřovat. Je proto důležité být kritický sám k sobě, k vlastním názorům a zpochybňovat je. Abychom se vůbec dobrali toho, že něco ověříme,“ dodává Batelková.
Pak podle ní platí jednoduchá poučka, pokusit se ověřit fotografii z více zdrojů. V případě obrázků nám k těmto účelům dobře slouží zmiňovaná služba Google Lens, která prohledává databázi fotografií po celém internetu na základě podobnosti. Jednoduše pak můžeme, jako v případě fotografie Petra Pavla s motorkou, najít originál a přesvědčit se, že autor šířeného obrázku s námi manipuluje. Na podobném principu na zahraniční zdroje dobře funguje třeba i služba Tin Eye.
JAK OVĚŘIT OBRÁZEK NA INTERNETU?
Zejména na sociálních sítích se šíří falešné fotografie – liší se množstvím úprav i toho, jak jsou tyto úpravy povedené. Jejich šíření se dá předejít pozorností i případným ověřováním.
- Kvalita – rychle upravené fotografie jsou často ve špatné kvalitě. Bývají rozostřené, aby nebyly na první pohled patrné neprofesionální úpravy. Je to tedy první věc, na kterou se zaměřit.
- Kontext – když narazíme na fotografii, která nám připadá podezřelá, šokující a vyvolává v nás silnou emoci, měli bychom si položit několik otázek. Mohlo se to, co fotografie zachycuje, skutečně stát? Jestli jde o tak šokující informaci, psala by o ní jistě nějaká média. Je možné dohledat nějaké články? Zkusme si sami něco ve vyhledávačích vyhledat. Stačí zadat několik klíčových slov. Jestliže nám konkrétní událost dohledat nejde, pak se pravděpodobně nestala.
- Reverzní vyhledávání obrázků – můžeme pak přistoupit k dalšímu způsobu ověření. To je zpětné dohledávání obrázků. Pomocí služeb, jako je třeba Google Lens nebo Tin Eye, můžeme nalézt vizuálně podobné obrázky a dohledat tak, kdy byla námi hledaná fotografie poprvé nahrána na internet. Tímto se dá najít původní zdroj fotografie a také poodhalit i případná manipulace s jejím kontextem.
