„Reakce pana prezidenta: Hluboký nesouhlas!“ napsal Ovčáček. Předtím na twitteru poukázal na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.

„Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace. Podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky, které by vyplývaly z komplikované minulosti. Morální hodnocení historických faktů je právem každého jednotlivce, a tudíž i spolkové kancléřky,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Za absolutně nepřijatelný označil výrok Merkelové premiér Andrej Babiš (ANO). Novinářům v Olomouci řekl, že taková slova „jitří staré rány“. „Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný, a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné,“ uvedl Babiš.

Podobný postoj jako česká diplomacie mají i Piráti. „Už v roce 1997 byla přijata Česko-německá deklarace, která připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy. To platí a tím se budeme řídit. Výrok paní Merkelové tedy chápu jako součást vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam,“ napsal pirátský poslanec Mikuláš Peksa.

„Vytahování věci z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů,“ napsal na twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Předseda STAN Petr Gazdík vyčítá kancléřce Merkelové pohled na věc jen ze současné perspektivy. „Dnes nemají etnické odsuny v Evropě místo. Ale po hrůzách 2. světové války bylo společné soužití těžko představitelné. Politici by se měli zabývat přítomností a nepolitizovat historii,“ napsal na twitteru.

Na slova Merkelové reagoval také předseda SPD Tomio Okamura: „Sudetští Němci se masově podíleli na přípravě konečného řešení české otázky, které by znamenalo faktickou a biologickou likvidaci českého národa. Vyjádření Angely Merkelove je revanšistické a je to naprosté svinstvo vůči České republice.“

I europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský odmítl výrok německé kancléřky. „Odsunutí je nutné vnímat v historickém kontextu rozpoutání druhé světové války ze strany Německa a šesti let chování na našem území. Toto téma bych být Němci neotvíral!“ napsal na twitteru.

„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla ve středu Merkelová v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení.

„To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ zdůraznila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o „hořké nespravedlnosti“.

Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců, až dva miliony z nich přišly podle Merkelové v důsledku vyhnání o život. Jenom z Československa byly odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu.

Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců.

Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.

pj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít