Naplnil insolvenční zákon očekávání? ‚Čísla nejsou taková, jaká se očekávala,‘ tvrdí expert
Stát si od novely insolvenčního zákona sliboval, že více lidí bude mít možnost oddlužení. Po necelém roce fungování novinky v praxi ale zůstává počet osobních bankrotů prakticky stejný. Ministerstvo spravedlnosti to vysvětluje tím, že řada lidí úspěšně oddlužení dokončila. Podle oslovených expertů ale ani tak zákon velká očekávání nenaplnil.
Paní Jitka se začátkem 90. let zaručila za podnikání manželova synovce a jeho společníků. Prodejna potravin s jídelnou ale po čase zkrachovala. Teď, ve svých 75 letech, má kvůli tomu dluh 3,5 milionu korun. Každý měsíc jí exekutor z důchodu strhává 2200 korun. Díky insolvenční novele, mohla požádat o oddlužení. Teď čeká, až ho soud schválí.
„V té insolvenci budu platit ještě víc, ale zase ta vidina, že za tři roky budu opět normální občan, který si může zřídit účet, žít jako normální člověk. Je to vysvobození,“ říká Radiožurnálu.
Změna loni v červnu otevřela možnost takzvaného osobního bankrotu i těm, kteří nejsou schopni za pět let splatit alespoň třetinu svých závazků. Jenže se to na celkových číslech zatím téměř neprojevilo.
Zatímco ke konci roku 2018 bylo podle ministerstva spravedlnosti 100 254 oddlužení, tak loni se počet zvýšil jen zhruba o tisícovku na 101 649. Podle ministerstva to ale není tím, že by novela nezafungovala.
„Jinými slovy, insolvenční soudy byly schopny skončit podstatně víc oddlužení, než kolik jich bylo zahajováno. Vysoký počet úspěšně skončených oddlužení je dán tím, že tato oddlužení byla zahajována v krizových letech 2013 a 2014,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Zadluženým dětem by mohl od exekuce pomoci stát. Novela zákona má ve sněmovně podporu
Číst článek
Počet podaných návrhů se po novele zhruba zdvojnásobil. Lidí v osobním bankrotu proto podle ministerstva přibude letos a příští rok. S vysvětlením resortu souhlasí odborník na dluhovou problematiku Radek Hábl. Podle něj ale i tak změna očekávání nesplnila.
„Politici, když připravovali novelu, tak se nechali vystrašit různými zájmovými skupinami, které tvrdily, že se přestanou platit dluhy, že soudy budou zavaleny statisíci nových případů. Politici přijali velmi okleštěnou verzi v rozporu s trendem, který je v západní Evropě a důsledky nyní vidíme. Ta čísla nejsou taková, jaká se očekávala,“ konstatuje Hábl.
Podle bývalého předsedy lidovců a poslance Marka Výborného by se mělo uvažovat o tom, jestli nerozšířit okruh lidí, pro které by platily mírnější podmínky oddlužení.
„Možná, že i v souvislosti s tím, co aktuálně naše společnost prožívá, protože samozřejmě ty sociální dopady celé epidemie koronaviru budou obrovské,“ říká Výborný.
Rychlejší tříleté oddlužení platí v současnosti pro seniory a lidi, kteří mají dluhy z dětství.
