Roste zájem o lidi s titulem bakaláře, nezaměstnanost vysokoškolských absolventů se blíží k nule
Nezaměstnanost absolventů vysokých škol se skoro blíží k nule. Ukazují to nová data ministerstva školství, která má Český rozhlas exkluzivně k dispozici. Práci si hned po škole najde skoro 99 procent absolventů, většina z nich se navíc uplatní v oboru, který skutečně vystudovali.
„Jsem na pozici metalografa. Velmi stručně to znamená, že se zabývám strukturou kovu. V práci například vezmu vzorek z výroby – malý vzorek oceli – a zkoumám, jestli byl správně vyroben, jestli má správnou mikrostrukturu,“ popisuje pětadvacetiletá Martina z Ostravy.
Nezaměstnanost čerstvých absolventů je navíc téměř minimální. Které obory mají nejlepší uplatnění?
Martina pracuje v ocelářské firmě od letošního července. Do zaměstnání na plný úvazek nastoupila jen pár dní poté, co s červeným diplomem dokončila školu. Úplným nováčkem v podniku ale nebyla. Pracovala tam už při studiu. Po neplacené stáži a brigádě ji firma nabídla stáž placenou.
„Ta potom vyústila na konci školního roku, kdy už jsem končila, v nabídku zaměstnání. Nástupní plat jsem dostala necelých 30 tisíc hrubého,“ dodává Martina.
Právě 30 tisíc korun je podle dat ministerstva školství průměrná mzda absolventů s magisterským diplomem rok po dokončení školy. A mluvčí úřadu Ondřej Macura dodává, kterým absolventům se práce hledá nejjednodušeji.
Stačí bakalář
„Podle našeho zjištění nejlépe nacházejí uplatnění absolventi v oblasti IT, zdravotnických oborech, ale stejně tak v učitelských oborech. Co se týče problematičtějších oborů, tak to jsou zemědělské a lesnické obory, které bohužel vykazují nejhorší výsledky ve většině ukazatelů,“ říká Macura.
Nezaměstnanost v září stagnovala na 2,7 procenta. Na úřadech práce přibylo absolventů
Číst článek
I absolventi zemědělských oborů ale práci najdou. Nezaměstnanost všech čerstvých absolventů je podle ministerstva školství jen necelé jedno a půl procenta a bez práce bývají jen krátkou dobu. Firmy mají o čerstvě vystudované pracovníky zkrátka zájem, potvrzuje manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
„Firmy jsou ochotny akceptovat absolventy asi na 30 procent svých obsazených pozic. Je to dáno především tím, že firmy zoufale hledají jakékoliv lidi na své otevřené pozice, a to nejen na kvalifikované, ale i na nekvalifikované. Podle našeho průzkumu asi 25 procent českých firem přehodnocuje svoje kvalifikační vstupní požadavky pro nové zaměstnance, a zároveň investují mnohem více do jejich tréninku, rekvalifikace, rozvoje dovedností – tak, aby byli schopni získat správné profily zaměstnanců,“ dodává Halbrštát.
Firmy už také nevyžadují magisterský nebo inženýrský titul. Podle údajů ministerstva se zlepšuje situace těch absolventů, kteří mají před jménem jen dvě písmena – tedy Bc. neboli bakalář.
„Ukazuje se, že si ekonomika na donedávna poněkud neobvyklý titul zvyká, ale pravda je taková, že příjmy absolventů bakalářských studijních programů jsou stále nižší než u studentů magisterského studia,“ popisuje Ondřej Macura.
Údaje ministerstva potvrzuje Jiří Halbrštát. Zaměstnavatelé totiž podle něj čím dál častěji přestávají klást důraz na vysokoškolské tituly.
„Samozřejmě lékař musí mít vystudovanou medicínu, ale co se týče ostatních profesí, tak technologie, vývoj služeb a výrobků, jde tak dopředu, že zaměstnavatelé začínají vnímat vzdělání jako takovou obecnou průpravu. Stejně počítají s tím, že musejí do zaměstnanců hodně investovat a vyškolit je na svoje specifické technologie a postupy,“ uzavírá Halbrštát.
Dvě třetiny absolventů navíc mají práci ještě předtím, než školu dokončí. Do šetření ministerstva školství se zapojilo přes 21 tisíc lidí, kteří školu vystudovali v posledních pěti letech.
