Nejtěžší byl guláš, říká ukrajinská provozovatelka restaurace na Špilberku. Překvapilo ji pivo s pěnou
Všichni jim říkali, že se v restauraci na hradě neuživí a přes zimu zkrachují. Ukrajinky z Kyjeva se ale nevzdaly a na brněnském Špilberku nastupují už do druhé turistické sezony. Zkušenosti nabraly v kavárnách v hlavním městě Ukrajiny, odkud utekly před válkou. Turisty v Brně teď lákají na východoevropské speciality, naučily se ovšem vařit i česká jídla.
„Ukrajinci nemají rádi pěnu v pivu. Když je bez pěny, je to nejlepší. Pro nás to bylo velké překvapení – proč mají Češi rádi pěnu v pivu?“ podivuje se provozovatelka restaurace na Špilberku Dana Navrodská, že obsluhovat Čechy a Ukrajince je dost rozdílné. I proto, že Ukrajinci nemají rádi, když se jich obsluha stále na něco ptá, třeba zda jim jídlo chutnalo nebo jim u stolu něco nechybí.
Všichni jim říkali, že se v restauraci na hradě neuživí a přes zimu zkrachují. Ukrajinky z Kyjeva se ale nevzdaly a na brněnském Špilberku nastupují už do druhé turistické sezóny
Restauraci na hradě si vyhlédla, když tam šla jednou na procházku a byla poloprázdná, fungovala jen z části. Teď kuchaři v podniku s těžkými dřevěnými stoly a historickou výzdobou vaří vareniky nebo holubce, ale taky svíčkovou, tatarák a guláš. „S tím to bylo nejtěžší, nevím proč. Mysleli jsme si, že to pro nás bude jednoduché, protože taky máme guláš. Ale to moc dlouho trvalo se to naučit. Všichni říkali, že je to moc dobré, ale není to guláš,“ překvapilo podnikatelku.
„Jak říká pan ředitel, váš guláš vypadá jak náš katův šleh,“ přitakává její partner Karel a má na mysli ředitele Muzea města Brna a tedy i Špilberku Zbyňka Šolce. Ten si pochvaluje, že restaurace na hradě konečně funguje.
Přes překážky na Špilberk
„Zhruba před dvěma lety, když jsem nastupoval, ještě v době covidu, tak odcházel současný nájemce a nemohli jsme najít nikoho, kdo by v těch složitých dobách chtěl restauraci provozovat, ať už z důvodů personálních, nebo energetických. Loni před prázdninami se nám tu ale objevily dvě dámy, že to chtějí zkusit, a zdá se, že uspěly, protože přežily i zimní sezonu, o které se vždy tvrdilo, že tu návštěvníci nejsou a restaurace nebude fungovat,“ popisuje Šolc.
24:18
I přes ztrátu dávek přibývá pracujících Ukrajinců. Problém je, že dělají pod kvalifikací, míní sociolog
Číst článek
Pochybnosti od svého okolí slyšela i Dana Navrodská. Loni před létem nicméně vyhrála výběrové řízení, protože dala nejvyšší nabídku, historické prostory si pronajala a dokázala opak. „Všichni říkali: Holky, nezvládnete to, protože to je jenom zahrádka, nikdo tam nebude chodit, jenom turisti, záleží to na počasí,“ vzpomíná paní Dana, ale už ví, že to tak není.
Stejně jako to připomíná její partner. „Tady to nemá žádná pravidla. Zahrádka tu funguje celoročně, lidi tam sedí i přes zimu, pijí studené pivo, deku mají přes sebe, jsou zachumlaní a čumí na Brno a užívají si klid a výhled,“ říká pan Karel, který si sám užívá výhled z kopce na město. „Můžu vám říct, že půlka mých storýček na instagramu jsou ty výhledy. Na to se nedá zvyknout, to je každý den různé, jiné nebe, jiné počasí,“ je nadšená jeho partnerka.
Klientelu získala u krajanů, kteří začali na hradě pořádat oslavy nebo křty, minulý víkend už personál zvládl i první českou, a tedy i kulturně velmi odlišnou svatbu. Dana Navrodská je ráda, že opět pracuje v gastronomii, stejně jako to dělala v Kyjevě. A že už nemusí pracovat na dráze nebo sázet stromky či sbírat kameny, což byla její předchozí zaměstnání po příchodu do Česka.
