Nedotažení majetkového vyrovnání s církvemi se státu vyplácí, říká evangelický farář
Do poslanecké sněmovny se znovu vrací zákon o církevních restitucích. Ty se zdaleka netýkají jen většinové církve, římských katolíků, ale i ostatních menších křesťanských církví.
Když komunistický režim po únoru 1948 zabavoval tisíce budov a hektarů půdy, tak bral majetek především katolíkům. Při jeho navracení by ale část měla připadnout i dalším denominacím. Taková je totiž podle předsedy Ekumenické rady církví Joela Rumla dohoda mezi protestanty a katolíky.
„Římskokatolická církev řekla: My ze svého podílu a majetkových náhrad dáváme i pro ostatní církve, protože jde vlastně o existenční zajištění budoucnosti církví všech,“ řekl.
O peníze a majetek mají zájem nejen katolíci, ale i protestanti. Podrobněji v příspěvku redaktora Filipa Černého na Radiožurnálu
Po listopadu 89 byl rychle přijat takzvaný výčtový zákon, který vrátil asi 200 budov katolické církvi. K úplným restitucím ale nedošlo. Českobudějovický evangelický farář David Nečil v této souvislosti upozornil, že nedotažení majetkového vyrovnání do konce se státu hospodářsky vyplácí.
„Ekonomové spočítali, že výnosy z majetku, který byl církvím zabaven, jsou vyšší než dotace, které stát dával církvím jako by zpátky. Dá se říct, že svým způsobem římskokatolická církev dotovala stát zhruba asi 170 miliardami od toho záboru,“ vysvětlil.
Fakt, že více než 20 let po pádu totality zůstává otázka církevního majetku nevyřešena, kritizuje i Ústavní soud. Podle něj stát svou nečinností porušuje princip právní jistoty a důvěry v právo.
Opozice se s koalicí znovu utká o podobu vyrovnání státu a církví
Číst článek
Církve ale také upozorňují, že pokud se nakonec restituce uzavřou a dojde zároveň k postupné odluce církve od státu, přibude jim i řada těžkostí. Podle kazatele Davida Nečila bude třeba mnohem těžší ufinancovat rozvětvenou církevní strukturu. Proto evangelíci s předstihem zřídili už v 90. letech speciální fond.
„Každý sbor, který má faráře, musí přispívat do tohoto fondu a ta částka se postupně zvyšuje. Na začátku to bylo asi 10 tisíc, nyní je to asi 80 tisíc ročně. Tím se vytváří povědomí o tom, že ten farář něco stojí, a také se vytváří tlak na to, aby sbory hledaly zdroje pro financování svých kazatelů a farářů,“ přiblížil.
Jednu z dohod ohledně církevního majetku učinila vláda v roce 2007. Ta ale neprošla.
Vládní návrh majetkového vyrovnání počítá s tím, že by církve dostaly zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard korun. Za zbývající majetek by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun, vyplácenou během příštích 30 let. Stát by už ale přestal církvím přispívat například na platy duchovních.
