Důvodů odchodu z prestižní vedoucí pozice je několik. Čeští vojáci potřebují hlavně přezbrojit na moderní techniku, bojová uskupení se navíc zvětšují z praporů na brigády, to znamená z asi tisícovky vojáků na až pět tisíc lidí. Je také zvykem, že vedoucí národ přispívá největším počtem vojáků i techniky.

„Ve velitelství a štábu budeme mít dále nasazeny lidi. A zároveň budeme mít v České republice nachystaný kompletní prapor tak jako další jednotky v rámci aliančních plánů v poměrně vysoké úrovni připravenosti,“ popsal náčelník generálního štábu Karel Řehka, jak to bude od 1. července s českými vojáky na Slovensku.

Mnohonárodních bojových uskupení je na východní hranici NATO celkem osm a zpravidla je vedou velké armády, jako třeba Američané, Francouzi nebo Britové. Už jen to, že Česko od prvního dne budovalo alianční misi na Slovensku, je velký úspěch. Čeští vojáci si vyzkoušeli novou roli a mise se zúčastnili i příslušníci armádních aktivních záloh.

„Od dubna loňského roku, kdy Armáda České republiky vyslala na Slovensko přípravnou jednotku, se zde dosud vystřídalo více než 2000 českých vojáků. Někteří vyjeli do této mise opakovaně,“ uvedla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

NATO tyto jednotky na své východní hranici zakládá kvůli Rusku. Tisíce vojáků z různých členských zemí jsou v posledních letech přímo v zemích východního křídla NATO a jsou připravení ho bránit, kdyby se cokoliv stalo.

Začalo to v roce 2016, tedy dva roky po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym, kdy se členské země NATO shodly, že je potřeba zajistit, aby Rusko na alianci nezaútočilo. Tehdy proto vznikly v Pobaltí a v Polsku čtyři alianční bojové jednotky.

Po ruské invazi na zbytek Ukrajiny v únoru 2022 pak přibyly další čtyři v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Čeští vojáci jsou přítomní ve třech z nich – v Litvě, Lotyšsku a právě na Slovensku.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít