Moskva odkrývá tajemství hrůz z gulagů. Pravdu mají šanci se dozvědět i české rodiny
Desítky tisíc Čechů a Slováků skončily ve 40. a 50. letech minulého století v sovětských internačních táborech, takzvaných gulazích. Řada rodin přitom doteď neměla ponětí, kde jejich příbuzní byli a jak vypadal jejich další osud.
Gulag byl systém pracovních táborů, který fungoval po celém území Sovětského svazu. Na rozdíl od vyhlazovacích nacistických táborů byla jejich hlavní náplní otrocká práce – těžba surovin nebo stavba náročných projektů. Lidé tam velmi často umírali vysílením.
V táborech skončily miliony lidí, hlavně ti, kteří nesouhlasili s tehdejším totalitním režimem. Nešlo ale jen o občany SSSR. Sověti do táborů deportovali Poláky, Ukrajince nebo Maďary. Organizace Gulag.cz, která s Ústavem pro studium totalitních režimů spolupracuje, odhaduje, že perzekuce se týkaly asi 25 tisíc československých občanů a příslušníků českých menšin žijících na území Sovětského svazu.
Moskva teď poprvé umožní českým badatelům použít konkrétní informace. „To co získáme, je soupis třiceti tisíců osob, které padly do sovětského zajetí. Byly to osoby, které bojovaly v armádách německé koalice,“ vysvětluje Štěpán Černoušek, badatel ÚSTR.
Připomíná také, že v ruském vojenském archivu nejsou informace nějak zvlášť speciálně utajeny, na rozdíl od archivu SSB nebo ruského ministerstva vnitra. Právě ty navazují na archivy KGB, kde jsou spisy politických vězňů. „K nim je velmi těžké se dostat,“ dodává.
Získat více informací o jednom konkrétním člověku znamená získat souhlas žijícího příbuzného, poté verifikovat správný překlad a žádost. „Podařilo se nám získat asi deset stránek kopií ze spisu jednoho Čecha perzekuovaného ve 30. letech po dvou letech nesmírného úsilí. A těch lidí byly tisíce,“ uzavírá.
