Ústav pro studium totalitních režimů po 10 letech? Krach a stranické zájmy, soudí bývalý ředitel Žáček
Deset let uplynulo od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů a hodnocení jeho práce zůstává do značné míry sporné. Výročí doprovázejí příkré komentáře, podle kterých instituce nenaplnila původní záměr zmapovat důkladně poměry komunistického Československa a také kritika údajného přílišného vlivu politiků na práci badatelů.
Žáček například srovnal množství tematických publikací, které vycházely a vychází dnes. „To je všeobecný krach, nejen ústavu, ale všech institucí. Za mého krátkého ředitelování jsme dali milion stránek na web. Kolik dali oni? Od doby, kdy nastoupilo nové vedení, se toho moc neobjevilo ani na webu ústavu. Mohli jsme být dál. Fakta, která se měla veřejnosti otevřít, aby s nimi mohla veřejnost i školy pracovat, nejsou dostupná.“
„Vracejí se zpátky osoby, které měly v roce 1989 skončit na smetišti dějin. Instituce má osvětově-politickou roli ukazovat a varovat. Proč tam ale nyní jsou osoby, které tomu nevěří?““
Pavel Žáček
Historik tvrdí, že odborná veřejnost přijala tezi některých politiků. „Tvrdí, že se minulostí nemáme zabývat. Politikům se plete pod nohy, vadí jim v získávání dalších voličských bodů. A jsou to zejména ty strany, které směřují voličstvo k elektorátu komunistické strany, to je naprosto jednoznačné.“
„My Češi jsme v tomto speciální. Lidé, kteří nechtěli, aby něco vzniklo, se nakonec nechají za peníze zvolit do rady. Tyto osoby, které a priori podkopávají související zákon a nesouhlasí s ním, jak mají vykonávat svou činnost?“ zeptal se Žáček.
„Máme skoro 30 let od minulého režimu. Máte tu mladé lidi, kteří s ním věkově neměli nic společného. Je důležité se věnovat době minulé, ale cílem nemají být osoby, ale obecné tendence. Volba rady ústavu podléhá demokratickému mechanismu, který musíme respektovat.“
Michal Uhl
Uhl: Činnost ústavu je uspokojivá
Člen rady ÚSTR a zastupitel Prahy 2 Michal Uhl (Zelení) je přesvědčen, že cestou k naplnění se ústav vydal a dnes funkci ve společnosti plní.
„Obecně je celospolečenský zájem, abychom měli seriózní poznání o minulosti, porozuměli jí, a primárně si myslím, že většina politického spektra ten zájem má,“ říká Uhl.
Činnost ústavu je prý uspokojivá. „Pokračuje se v digitalizaci, ve zpřístupňování, významným krokem bylo umožnění vzdáleného přístupu, takže jdeme s dobou,“ argumentoval Uhl.
Ten soudí, že instituce může plnit ve společnosti pozitivní úlohu a že ji i plní. „Řadu problémů se podařilo odstranit, nějaké věci se možná udělaly později, zároveň ale byla řada technických komplikací, které znemožňovaly spustit třeba e-badatelnu dříve.“
„Zmiňujete, že je problém, že se vracejí nějaké osoby. Daleko důležitější než jít po osobách, je jít po tendencích a po lidském chování,“ zdůraznil Michal Uhl.
