Pokud byly o dotační žádosti pochybnosti, měla být zamítnuta. Vratku ve výši necelých 6 milionů korun kvůli špatnému posouzení úřadu ale zpětně požadovat nelze. Tak ve zkratce ministerstvo financí zdůvodňuje, proč firma hradního kancléře Vratislava Mynáře nakonec nemusí vracet dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech. Server iROZHLAS.cz verdikt resortu získal s pomocí informačního zákona. Trestní stíhání Mynáře však nadále běží.

Dokument Praha 16:59 6. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nesprávné vyhodnocení předpokladů pro poskytnutí dotace ze strany poskytovatele dotace nemůže být kvalifikováno jako neoprávněné použití prostředků,“ napsalo ministerstvo financí v rozhodnutí, kterým dalo za pravdu firmě Clever Management ovládané hradním kancléřem Vratislavem Mynářem.

‚Netransparentní a na hraně zákona.‘ Lánská správa zveřejňuje stavební zakázky až po výběru dodavatele

Číst článek

Společnost nyní nemusí vracet dotaci ve výši necelých šest milionů korun, kterou získala v roce 2011 na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Na verdikt v polovině června upozornila Česká televize. Vysvětlení, proč resort k takovému závěru dospěl, ale s ohledem na mlčenlivost dotčených úřadů chybělo.

Server iROZHLAS.cz proto požádal o dané rozhodnutí s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. A ministerstvo financí žádosti vyhovělo. Podle dokumentu došlo během odvolacího řízení k závěru, že údaje uvedené Mynářem v žádosti o dotaci byly sice zčásti neúplné, dotační úřad měl ale povinnost to zkontrolovat.

Firma Clever Management žádala Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava o evropskou dotaci na dokončení přestavby původně zemědělské usedlosti na sportovní ubytovnu. Přesněji řečeno: na penzion s fitness a wellness centrem. A na otázku, jestli již byla dotace na projekt čerpána, odpověděla firma Clever Management následovně: „Ne.“

Sporná dotace

Jenže s budováním penzionu už dříve začal spolek Chřibák, který nemovitost vlastní a ve kterém Mynář působí jako hospodář. A ten na rekonstrukci usedlosti dostal od ministerstva školství v roce 2008 dotaci ve výši 13 milionů korun. Dotační úřad tak měl za to, že Mynářova firma porušila dotační podmínky, a požadoval dotaci vrátit.

Ministerstvo financí sice uznalo, že podnik vyplnil dané „pole neúplně“, zároveň však uvedlo, že z dotačních podmínek „nevyplývá, že by dříve udělená dotace odlišnému subjektu sama o sobě bránila odsouhlasení projektu k financování, respektive že by na konkrétní předmět financování nesměla být v minulosti poskytnuta jiná forma veřejné podpory“.

K možnému pochybení navíc došlo podle resortu v době, kdy byla firma Clever Management žadatelem o dotaci. A tudíž se na ni ještě nevztahovaly platné právní předpisy, na základě kterých by bylo možné dojít k závěru o porušení rozpočtové kázně a následně vystavit finanční vratku. To by podle resortu šlo až po uzavření kontraktu o poskytnutí dotace.

Veškeré poskytnuté údaje měl dotační úřad podle resortu také povinnost ověřit a žadatele případně vyřadit. „Pokud by se objevily pochybnosti ohledně správnosti zvolení, respektive výběru konkrétního projektu k financování až v průběhu procesu realizace projektu (…), nelze tento nedostatek řešit cestou uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně,“ píše se dále v odvolacím rozhodnutí.

Dotační podmínky pro žadatele není možné podle dokumentu zaměňovat za povinnosti příjemce peněz uvedené ve smlouvě. „Platební výměr nebyl vydán v souladu s právními předpisy a se skutkovým stavem,“ uzavřelo ministerstvo financí řízení, ve kterém se Mynářova firma bránila vůči vystavené vratce.

Celé rozhodnutí ministerstva financí si můžete přečíst ZDE:

Dotační expert z Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina ovšem argumenty resortu neuznává. „Celé je to o tom, aby se právnickou řečí zakryla skutečnost, že došlo k jasné defraudaci veřejných prostředků na čistě soukromé účely,“ uvedl s tím, že se tak z veřejných rozpočtů stejný projekt zafinancoval hned dvakrát.

Na podobném principu přitom stojí také kauza Čapí hnízdo. Policisté případ kolem premiéra Andreje Babiše (ANO) staví na tom, že farma ve skutečnosti nebyla malý a střední podnik, a neměla tak na 50milionovou dotaci nárok. A obdobně má vrátit 100milionovou dotaci na toastový chléb také Penam – podle Bruselu u něj byla rovněž chyba ve výběru projektu.

„Je to testování, jaká argumentace může být případně použita u ostatních zpochybňovaných projektů. Na Čapí hnízdo a Penam nakonec stejně doplatí jen nějaký obyčejný úředník, kterého nadřízení dotlačili, aby to schválil,“ doplnil Lacina.

Kritický je vůči verdiktu ministerstva také právní Transparency International Jan Dupák. „Rozhodnutí je děravé. Z nejasného důvodu odpustilo příjemci dotace zatajení podstatných informací v žádosti o dotaci nebo prokázané porušení rozpočtové kázně v předcházející dotaci od ministerstva školství,“ nastínil.

Způsob, jakým se ministerstvo s případem vypořádalo, by podle Dupáka dokázal „legitimizovat v podstatě jakoukoliv snahu o zneužití dotace“. Resort podle něj přenesl veškerou odpovědnost na dotační úřad. „Kancléři Mynářovi tak stačil primitivní trik s převodem majetku na jinou právnickou osobu,“ doplnil právník.

Obvinění Mynáře

Ministerstvo financí závěrem v dokumentu rovněž upozornilo, že se „v průběhu odvolacího řízení nezabývalo otázkou případného naplnění skutkové podstaty trestného činu, neboť pro takové posouzení nedisponuje požadovanou pravomocí“.

Obvinění Mynáře z dotačního podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie tak nadále řeší policie. „Trestní stíhání nadále probíhá,“ potvrdil pro iROZHLAS.cz Hynek Olma, mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně, které případ dozoruje. Za zmíněné trestné činy hrozí pět až deset let za mřížemi.

„Případ je od počátku účelový a mediálně živený,“ napsal Mynář už dříve v prohlášení zveřejněném na webu Hradu. Podle kancléře jde od začátku o „uměle vykonstruovanou kauzu, která má politický podtext“. „Nenechám se zastrašit,“ uvedl dále. Proti stíhání podal stížnost, ta mu ale byla zamítnuta.

Obvinění si původně vyslechla také firma Clever Management, která byla žadatelem o dotaci. Dozorující státní zástupce Martin Malůš ale její stíhání na základě stížnosti obhajoby záhy zrušil. „Znaky trestného činu to mělo, nicméně se to stalo v době, kdy zákon o trestní odpovědnosti firem nebyl účinný,“ vysvětlil.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít