‚Nebereme postiženým dětem asistenty.‘ Ministerstvo hájí kritizovanou novelu inkluze, zrušit ji neplánuje
- Server iROZHLAS.cz detailně prozkoumal návrh novely vyhlášky o inkluzi, která v posledních dnech vyvolala silnou vlnu kritiky z řad odborné veřejnosti, zástupců škol i mnohých rodičů. S cílem ušetřit veřejné peníze se v návrhu objevil požadavek rušit pozice asistentů pedagoga pro žáky s fyzickým hendikepem, které mají například výborný prospěch.
- Reforma by se mohla dotknout tisíců asistentů pedagoga ve školách a školkách, vyplývá z dokumentu ministerstva školství. Resort zároveň odmítá, že by se celá novela vyhlášky měla po kritice stáhnout, jak psala některá média.
- „Objevovala se zjednodušení, že bereme dětem asistenta, ačkoliv na něj mají právo. Tak to není. Jedná se o přediagnostikování tak, aby byla podpůrná opatření využívaná efektivně,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
„Ministerstvo nepředstavilo žádná konkrétní data, která by vysvětlovala, proč se rozhodlo k takto zásadnímu kroku s obrovskými riziky a potenciálně velmi negativními důsledky vzdělávání mnoha tisíců dětí v zemi. S rodiči dětí nebyl tento návrh diskutován, neví o něm ani většina škol nebo třeba profesní asociace, nepředcházela mu odborná diskuse,“ kritizovala návrh předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková pro Český rozhlas Plus.
Server iROZHLAS.cz tedy požádal ministerstvo o vyjádření, na základě čeho k navrhovaným změnám, které mohou připravit o místo některé asistenty pedagoga, dospělo. Odůvodnění vychází především z analýzy statistických dat MŠMT, praxe škol a zjištění České školní inspekce, která inkluzi zkoumala na vzorku více než sedmi set škol.
‚Nepřípustné, znepokojující.‘ Změny v inkluzi vadí vládnímu výbor i radě osob se zdravotním postižením
Číst článek
„Podrobnosti zatím nebudeme sdělovat, protože jde o živý materiál. Návrh nyní prošel meziresortním připomínkovým řízením a až se s připomínkami vypořádáme, půjde do komisí legislativní rady vlády. Měli jsme na ministerstvu debatu i s nevládními zástupci, kterých se návrh bezprostředně týká. Všechny názory bereme na vědomí a zapracujeme je. Proces tak stále probíhá a nic není finální,“ zdůraznila Lednová.
V reakci na vlnu kritiky ze strany odborníků i rodičů však pro týdeník Respekt pirátský místopředseda školského výboru Lukáš Bartoň ve středu uvedl, že se ministerstvo chystá novelu stáhnout. „Úplně ji předělají. Schytali to totiž ze všech stran,“ komentoval poslanec dění na výboru s odvoláním na náměstka ministra školství Karla Kováře, který to měl přislíbit.
Lednová ovšem v pátek tuto informaci po dotazu redakce popřela. Podle ní ministerstvo nic takového neplánuje, a novela tak putuje v legislativním procesu dál. „Pojem stáhnout považuji za velmi nepřesný. Pracuje se na zlepšení,“ napsal v SMS Kovář. Upozornil také, že změny by proběhly až v roce 2022, nikoli okamžitě.
Chybí odborníci
Návrh ministerstvo předkládá coby součást plnění programového prohlášení vlády, ve kterém se zavazuje současný systém zefektivnit a specifikovat účel používání jednotlivých podpůrných opatření.
Řidič dopravního podniku odmítl vyjet s vozem se sloganem SPD proti inkluzi. Sám má děti s autismem
Číst článek
Ta jsou totiž podle navrhovatelů využívaná nadbytečně, v některých případech se překrývají, nebo naopak navzájem nahrazují. Na školách tak často chybí odborníci, a tak jsou například předměty tzv. speciálně pedagogické péče, při kterých se děti podle potřeby učí mimo jiné Braillovo písmo nebo český znakový jazyk, nahrazované běžným doučováním nebo pomocí pedagogického asistenta, který ovšem příslušné vzdělání postrádá.
S nedostatkem kvalifikace se pak školy potýkají i v případě samotných asistentů, a to v 11 procentech na základních a téměř 20 procentech na středních školách, píše Česká školní inspekce.
Právě asistenti pedagoga přitom představují nejnákladnější složku inkluze. Ministerstvo v jejich případě kritizuje zejména fakt, že někteří asistenti nedostatečně spolupracují s učitelem a věnují se jen žákovi s postižením, místo aby pomáhali učiteli a ostatním, čímž snižují požadovaný účinek.
Nová diagnostika
Návrh podle ministerstva předkládá pouze dílčí změny, které mají systém zefektivnit. „Nadále je prioritou maximální podpora rozvoje vzdělávacího potenciálu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a inkluzivní vzdělávání se zohledněním individuálních potřeb žáka.“ Změna se má týkat primárně toho, jakou podporu by žáci s jednotlivým zdravotním postižením mohli získat.
„Výtek jsme zaznamenali spoustu. Objevovala se zjednodušení, že bereme dětem asistenta, ačkoliv na něj mají právo. Tak to ale není. Jedná se o přediagnostikování dětí tak, aby byla podpůrná opatření využívaná efektivně,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva.
Nově by tak nárok na doučování speciálním pedagogem měly jen děti se zrakovým a sluchovým postižením nebo se závažnými vadami řeči, které potřebují péči logopeda. Žákům se závažnými vývojovými poruchami učení, jež se projevují silnými obtížemi se čtením, psaním nebo výslovností, by se potom místo speciálních předmětů měli doporučovat asistenti pedagoga.
Naopak děti s mentálním nebo tělesným hendikepem by možnost speciálních předmětů ztratily úplně. Jak vyplývá z dokumentů předložených v návrhu, o speciálně pedagogickou péči by tak jen na základních školách mohla přijít přibližně šestina žáků, kteří ji aktuálně využívají. Novela se přitom týká všech škol od mateřských až po střední.
O třetinu asistentů pedagoga méně
V případě asistentů pedagoga jde o ještě větší část. Nově by o nárok na něj přišly děti se závažnými vadami řeči, pro které je podle ministerstva vhodnější péče speciálního pedagoga, žáci s tělesným postižením nebo se specifickou poruchou učení, tzn. ztíženou schopností osvojit si pravopis nebo počítání. Na základních uměleckých nebo vyšších odborných školách by pak studenti nárok na asistenta ztratili úplně.
Ministerstvo upozorňuje, že dochází k nadbytečnému přidělování asistentů pedagoga, a tím i k mrhání veřejných peněz. Například pro tělesně postižené dítě, které má ve škole dobré výsledky, je asistent pedagoga považovaný za nadbytečného. V tomto případě by měl potřeby dítěte pokrýt osobní asistent. Ten spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, není zaměstnancem školy a platí si ho rodič žáka, který musí požádat o příspěvek na péči.
3:21
Asistenti pedagogů jsou nejnákladnějším opatřením inkluze. ‚Je to velká pomoc,‘ pochvaluje si učitelka
Číst článek
Na základě dat, která ministerstvo dalo v novele k dispozici, by se počty tohoto podpůrného opatření na základních školách mohly snížit až o pět tisíc, což představuje asi jednu třetinu podpory pedagogického asistenta na základních školách.
Kolika asistentů přesně by se navrhovaná novela dotkla, v tuto chvíli ovšem není jasné. Ministerstvo žádný výpočet v návrhu nepředkládá a jediná data, která návrh obsahuje, se týkají nároku na podpůrná opatření na základních školách, což ovšem nevypovídá nic o počtu asistentů samotných.
Příslušná data navíc nelze zjistit ani z dostupných zdrojů mimo jiné proto, že počty asistentů publikovaných ministerstvem nespecifikují jejich rozložení podle jednotlivých druhů postižení.
Zbyněk Němec z obecně prospěšné společnosti Nová škola, který jako asistent pedagoga sám působil a tématu se věnuje i coby výzkumník, si myslí, že pokud tato data ministerstvo vůbec má, zveřejňovat je nechce.
„Některé základní školy ale uvádějí, že pokud by navrhovaná novela vyhlášky vstoupila v platnost, mohly by přijít o polovinu ze všech asistentů pedagoga. Potenciálně nejvíce zasažené školy by potom mohly ztratit dokonce až 2/3 z celkového počtu asistentů ve škole,“ dodává.
Počet integrovaných roste
Podle dat z ministerstva školství ve školách k 30. září 2019 působilo přes 24 tisíc pedagogických asistentů, přičemž jejich počet meziročně dlouhodobě narůstá.
Školy si i tak dlouhodobě stěžují, že jich mají nedostatek, stejně jako v případě dalších odborných pracovníků, jako jsou školní psychologové nebo speciální pedagogové.
Počet integrovaných dětí se přitom každoročně zvyšuje. Z necelých 150 tisíc dětí se znevýhodněním se jich dnes v běžných školách vzdělávají dvě třetiny. Drtivá většina žáků, kterých se inkluze týká, potom studuje na základních školách.
Jak zároveň dokládá i zmíněná analýza České školní inspekce, inkluze je ve většině případů úspěšná. Návrh proto nemá za cíl smysl inkluze měnit, jen systém vylepšit. Jak konkrétně ale hodlá řešit absenci samotných odborníků, jejichž práci jiná opatření suplují, nebo nedostatečnou kvalifikaci asistentů, není zatím jasné.
