Ministerstvo otočilo. Po solárnících začalo vymáhat 43 milionů korun, chce je získat z prodeje elektřiny
Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo vymáhat 43 milionů za podvod se solární elektrárnou z roku 2010. Oproti dřívějšímu postoji nebude čekat na rozhodnutí Ústavního soudu, na který se společnost vlastnící panely Papeno 2 obrátila. Desítky milionů chce resort získat pomocí exekuce na příjmy z prodeje elektřiny. Energetický regulační úřad přitom již před časem zahájil řízení, které může vést k odebrání energetické licence.
Ministerstvo otočilo. Po solárnících začalo vymáhat 43 milionů korun, chce je získat z prodeje elektřiny
V roce 2010 vyrostla jižně od Brna fotovoltaická elektrárna Wladimírov, jenže soudy po čase rozhodly, že získala energetickou licenci podvodem. Za zfalšování dokumentů potvrzující dokončení stavby dostali jednatelé sedm a půl roku natvrdo, letos v červenci pak Vrchní soud v Olomouci pravomocně potrestal i právnickou osobu – firmu Papeno 2, pod kterou elektrárna spadala.
8:10
Solární baroni mají státu doplatit za podvody 43 milionů korun. Ministerstvo ale částku nevymáhá
Číst článek
Státu měla zaplatit 43 milionů korun jako náhradu způsobené škody. Ministerstvo průmyslu a obchodu původně částku několik měsíců nevymáhalo. Ještě na podzim úřad čekal na to, jak dopadne ústavní stížnost, kterou podnikatelé podali. Ta přitom neměla žádný odkladný účinek a vymáhání peněz tehdy fakticky nebránila.
Vloni na podzim právě na nečinnost ministerstva upozornil server iROZHLAS.cz a úředníci teď podle nového zjištění otočili. „V daném případě probíhá vymáhání dlužné částky exekucí,“ potvrdila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová. Dluhy by chtěl stát získat z peněz, které společnost dostává za prodej elektřiny.
„Nic se nezměnilo, exekuci bylo třeba připravit tak, aby výroba elektřiny mohla být zachována a výtěžek z prodeje elektřiny šel na pokrytí dluhu státu,“ doplnila mluvčí.
Odsouzení
Vrchní soud v Olomouci odsoudil v roce 2019 podnikatele Václava Šindeláře a Pavla Nováka k sedmi a půl letům vězení, zakázal jim také po dobu deseti let figurovat ve funkcích obchodních korporací a nechal jim propadnout část majetku.
Revizní technik Klement Konečný odešel od soudu s pětiletým trestem, osm let nesmí vykonávat funkci revizního technika a propadla mu část majetku.
„Všichni tři odsouzení ještě podali ve věci dovolání, které Nejvyšší soud usnesením odmítl,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová.
Kolem solární firmy navíc už minimálně podruhé krouží i Energetický regulační úřad, který zahájil se společností správní řízení. Na jeho konci může být v krajním případě úplné odebrání energetické licence.
Úřad tak přímo reagoval na pravomocný rozsudek, podle kterého již společnost není bezúhonná, jak vyžaduje zákon. Čistý trestní rejstřík navíc musí mít i jednatelé a další zástupci firmy. Úřad se společností zabýval už v minulosti, kdy jí odebral licenci z roku 2010 a znovuobnovil ji od roku 2022. Zásahem regulátora přišla firma o garantovanou zvýhodněnou cenu, kterou, jak konstatovaly soudy, získala podvodem.
O dalším osudu elektrárny ale úřad zatím pravomocně nerozhodl. V databázi energetických licencí má společnost stále oprávnění přidělené.
Interní kontrola postupu
Na ministerstvo se mezitím obrátila i nezisková organizace Transparency International, která podala k resortnímu auditu podnět k přezkumu toho, jak úředníci dosud postupovali. Interní kontrolní odbor již kontrolu spustil.
Jednatelé společnosti spolu s revizním technikem zfalšovali v roce 2010 podle rozsudků soudů několik dokumentů. Tvrdili v nich, že je elektrárna již provozuschopná a kompletní. Firma a její společníci se v následujících letech na výhodných garantovaných výkupních cenách neprávem obohatili o 370 milionů korun. Kdyby policie nezasáhla, za dobu 20 let, po kterou měli schválenou licenci, by šlo o 909 milionů.
Soudy následně poslaly jednatele do vězení na 7,5 roku, technika, který zprávy sepsal, na pět let. Propadl jim také majetek, což spolu se zabavenou hotovostí činilo 327 milionů korun, doplatit jim tak zbývalo 43 milionů korun. Zastání nenašli odsouzení ani u Nejvyššího soudu, soudy ze stolu shodily také žádosti o obnovu řízení.
4:24
