Vyzradil Zeman utajované skutečnosti? Podle Ústavy ho není možné stíhat, tvrdí Národní bezpečnostní úřad
Výroky prezidenta Miloše Zemana, že byl loni v Česku testován jed Novičok, vycházely ze zpráv tajných služeb. Podle oslovených expertů hlava státu porušila zákon, když utajované informace zveřejnila. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ale na prezidenta nemůže: po dobu svého mandátu není podle Ústavy odpovědný ani za přestupek.
Že se jed Novičok v malém množství vyráběl a testoval v Česku, prohlásil prezident Zeman ve vysílání televize Barrandov. Vycházel ze zpráv tajných služeb, které tímto úkolem pověřil.
Expertka: Látku, jíž otrávili Skripala, lze jednoznačně odlišit od té, kterou testovali v Česku
Číst článek
Konkrétně pak citoval ze zprávy Vojenského zpravodajství, podle níž Vojenský výzkumný ústav v Brně vyráběl pro účely testování nervově-paralytickou látku označovanou jako A230, která patří do „rodiny Novičoků“.
Vedle toho ale prezident prohlásil, že podle Bezpečnostní informační služby tento plyn není Novičok. Hlava státu se však nakonec podle svých slov přiklonila k závěru vojenských zpravodajců.
Pomyslným strážcem informací v režimu utajení je v Česku Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Ten ale dotaz serveru iROZHLAS.cz, zdali bude Zemanovo vyjádření prověřovat, uvedl, že podle zákona má pravomoc rozhodovat o přestupcích či bezpečnostní způsobilosti, na což se úřad v každém řízení zaměřuje.
„Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován Novičok, byť v malém množství, a poté zničen. Víme kdy a víme, kde to bylo.“
prezident Miloš Zeman
„Přitom zkoumá všechny podstatné okolnosti, mezi které patří jak věcná, tak osobní působnost, jakož i okolnosti vylučující protiprávnost a přípustnost vedení přestupkového řízení,“ popsala náměstkyně Zdeňka Jůzlová.
V případě prezidenta republiky ale odpovědnost vylučuje článek 65 odstavec 1 (viz box vlevo).
„Na základě tohoto ustanovení Ústavy tak nelze s prezidentem republiky vést jakékoli přestupkové řízení a přestupkové řízení podle zákona o ochraně utajovaných skutečností pak není výjimkou,“ doplnila Jůzlová.
„Článek 65 (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.“
Utajované informace
„Zásadní problém je v tom, že prezident republiky nebo kdokoliv z ústavních činitelů zveřejní utajované informace,“ uvedl politolog Josef Mlejnek pro ČTK.
Připomněl totiž, že ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v reakci na Zemanova slova uvedla, že její informace podléhají režimu utajení. „Zdá se tedy, že prezident pustil na veřejnost něco, co bylo v utajovaném režimu,“ míní Mlejnek.
Slova ministryně Šlechtové potvrdilo i ministerstvo zahraničí: informace k údajnému výskytu Novičoku jsou většinou tajné.
Diplomacie rozporuje Zemanova slova o Novičoku v Česku: šlo o jinou látku, než kterou otrávili Skripala
Číst článek
Vyzrazení tajných informací je problematické i podle Jiřího Šedivého, bývalého náčelníka generálního štábu. „Bylo by nutné ověřit, co bylo skutečně utajované, a co se mohlo zveřejnit,“ řekl ČTK Šedivý. Ačkoli byla zpráva Bezpečnostní informační služby ve „vyhrazeném“, tedy nízkém stupni utajení, ani v takovém případě nelze podle jeho slov obsah zprávy citovat.
Jeho slova potvrzuje i bývalý ministr vnitra a senátor František Bublan (za ČSSD). „Prezident mohl maximálně na veřejnosti říct, že zprávu dostal, a to je asi tak všechno. Ale vykládat to na televizní stanici, navíc nikdo nezná obsah té zprávy, tak nevíme, co z toho je pravda, co není pravda. Zpráva byla určitě širší a tohle je strašně zavádějící,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.
„Mohl by třeba říct potvrdilo se, nepotvrdilo se, obecně by to zhodnotit mohl. Ale vyloženě citovat i ten typ Novičoku, to by neměl. To by určitě neměl,“ doplnil Bublan.
