Informaci přinesla Česká televize, následně ji potvrdil mluvčí úřadu pro ochranu údajů Tomáš Paták. Stanovisko Mafry zjišťujeme. 

Mafra porušila zákaz zveřejnění osobních údajů tím, že v deníku Mladá fronta Dnes, respektive na serveru iDNES.cz, zveřejnila informace o odposlechu a záznamu o telekomunikačním provozu, jak sdělil Paták. Potvrdil, že úřad za to vydavateli nově uložil pokutu 140 tisíc korun. Mafra se podle Patáka může kvůli rozhodnutí obrátit na soud.

Přepisy policejních odposlechů mezi Nečasem a jeho manželkou uveřejnila Mf Dnes v květnu 2014. Obsahovaly mimo jiné i důvěrná oslovení. Ochránci dat následně varovali před zveřejňováním informací soukromého charakteru, které pocházejí z odposlechů při trestních řízeních. Uvedli, že v těchto případech se nelze odvolávat na veřejný zájem nebo se obhajovat tvrzením, že politik nemá nárok na ochranu soukromí.

Právo politiků na soukromí

Za zveřejnění některých informací z odposlechů uložil úřad původně pokutu 240 tisíc korun. Mafra se však proti rozhodnutí odvolala a Nejvyšší správní soud loni případ vrátil úřadu k novému posouzení.

Soud uvedl, že i politici mají právo na ochranu soukromí, a proto je zapotřebí konkrétně posoudit obsah všech zveřejněných informací, a poté určit, u kterých informací převažuje veřejný zájem, a u kterých naopak zájem na ochraně soukromí.

Premiér Nečas v červnu 2013 odstoupil z čela ODS a rezignoval na funkci předsedy vlády. Důvodem byl skandál jeho blízké spolupracovnice a pozdější manželky. Nečasová je od té doby aktérkou několika trestních kauz. Žalobci ji vinili například z úniku informací z BIS, zneužití Vojenského zpravodajství a krácení daně.

Letos v březnu uložil soud Nečasové za zneužití armádní zpravodajské služby tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek dostali podmíněné tresty v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let.