Livia Klausová dostala souhlas Bratislavy stát se velvyslankyní na Slovensku
Manželka českého exprezidenta Václava Klause Livia Klausová získala souhlas Bratislavy stát se velvyslankyní ve Slovenské republice. Bývalá první dáma České republiky už nyní pracuje na ministerském odboru zemí střední Evropy.
Slovensko schválilo vyslání Livie Klausové do Bratislavy na post české velvyslankyně podle očekávání. „Dnes, ve čtvrtek 17. října jsme oficiálně informovali českou stranu o udělení agrément pro budoucí českou velvyslankyni na Slovensku paní Livii Kalusovou,“ řekl Českému rozhlasu Peter Susko z ministerstva zahraničí v Bratislavě.
David Frous z tiskového oddělení českého ministerstva zahraničí potvrdil, že vyjádření slovenské diplomacie má už k dispozici. „Mohu potvrdit, že ministerstvo zahraničních věcí obdrželo odpověď na naši žádost o agrément pro nového velvyslance České republiky na Slovensku,“ řekl.
Slovenský pohled na jmenování Livie Klausové velvyslankyní přidal ve vysílání Radiožurnálu Petr Morvay z deníku SME.
Slovenská vláda by bývalou českou první dámu jako velvyslankyni přivítala. Ministr zahraničí Miroslav Lajčák by Klausovou v roli velvyslankyně považoval za symbol nadstandardních vztahů Česka se Slovenskem. A podobně se už dřív vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico.
„Považoval bych vyslání paní Klausové na Slovensko na post velvyslankyně ČR jako projev úcty a respektu ke Slovensku,“ řekl.
Slovenský rezort diplomacie dnes ale nechtěl spekulovat o termínu, kdy by Livia Klausová mohla na velvyslanectví nastoupit. Neoficiálně se mluví o tom, že by to mohlo být ještě v říjnu.
Informace o tom, že by se Livia Klausová mohla stát velvyslankyní v Bratislavě, se objevily poté, co se Miloš Zeman stal prezidentem. Mluvilo se o tom, že není kariérní diplomatkou a že na Slovensko pojede vlastně za odměnu za to, že Zemana v prezidentské volbě podpořila.
Zeman tehdy rovněž navrhl někdejšího kosmonauta a europoslance KSČM Vladimíra Remka na velvyslance do Moskvy. Proti oběma kandidátům byl tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Spory pak zablokovaly proces výměny velvyslanců. Po pádu Nečasovy vlády a odchodu Schwarzenberga z ministerského postu spor skončil.
