Soud zamítl návrh na zabrání areálů v kauze ‚lihové mafie‘. Skrývaly podzemní úložiště lihu
Olomoucký soud v úterý zamítl návrh státního zástupce na zabrání věcí spjatých s hlavní větví takzvané lihové mafie. Šlo o tři sklady, ve kterých byl skladován nelegální líh. Soud poukázal na paralelní řízení u zlínského soudu, který řeší údajně nelegálně získaný majetek. Zároveň se nedomnívá, že by byly opětovně užívány ke spáchání trestné činnosti.
Státní zástupce Miroslav Stoklásek v návrhu požadoval zabrání tří areálů, a to v Olomouci-Holici, skladu v areálu firmy Morávia-Chem v Hrobicích na Zlínsku a areálu v Hájích u Duchcova, které byly ve vlastnictví třetích osob.
Podle obžaloby jde o klíčové nástroje trestné činnosti, byla zde vybudována velmi nákladná skrytá podzemní úložiště lihu, která sloužila k daňové trestné činnosti.
V návrhu žádal také zabrání směnek vystavených ve prospěch bývalé Březinovy manželky Stanislavy, směnky byly vystaveny v řádech statisíců až několika milionů korun.
Uspěla obhajoba
Soud v případu areálu v Olomouci-Holici zapsaného na otce Radka Březiny a směnek vyhověl obhajobě, která poukázala na to, že se otázkou legalizace výnosů z trestné činnosti v této kauze stále zabývá zlínský soud a je potřeba vyčkat na jeho rozhodnutí.
Šéf lihové mafie zůstane ve vězení. Ústavní soud zamítl jeho stížnost kvůli podmínečnému propuštění
Číst článek
„Přichází zde v úvahu uložení trestu propadnutí věci či propadnutí majetku. Domníváme se, že těžiště dokazování a právě i rozhodnutí v této věci je na Okresním soudu ve Zlíně,“ vysvětlil soudce Eduard Ondrášek.
U zbylých dvou areálů v Hrobicích a Hájích se podle soudu nelze domnívat, že by opět sloužily po svém odhalení k trestné činnosti. „Úpravy, které zde byly provedeny, nejsou takového rázu, že by bylo nebezpečí, že budou opět areály užity ke spáchání trestné činnosti,“ podotkl soudce. Navíc podle soudu nelze zcela jasně určit, zda byly tyto areály jednoznačně pořízeny z výnosů z trestné činnosti, či z legálních prostředků.
Státní zástupce si po rozhodnutí soudu ponechal lhůtu pro případné odvolání. „Jsem přesvědčen, že minimálně u těch dvou areálů by mělo být rozhodnuto o zabrání věci,“ uvedl Stoklásek.
‚Lihová mafie‘
V hlavní větvi takzvané lihové mafie bylo původně souzeno osm lidí. Šest z nich včetně Radka Březiny bylo pravomocně potrestáno v červnu 2017, případ zbylých dvou uzavřel vrchní soud loni v červnu. Lihová mafie podle rozsudku obchodovala s nelegálním lihem v letech 2004 až 2013.
Nejvyšší trest dostal Březina, za daňový únik vyčíslený na 5,6 miliardy korun mu soud uložil 13 let vězení. Loni v červnu mu brněnský krajský soud tento trest nepravomocně zvýšil na 14 let a devět měsíců, podle rozsudku se v letech 2012 až 2014, když byl ve vazbě kvůli lihové kauze, pokusil uplatit kriminalistu a snažil se ovlivnit desítky svědků.
Rozsáhlé obchody s nezdaněným lihem, za kterými stál jako hlavní organizátor Radek Březina, vypluly na povrch na podzim 2012, kdy se v Česku objevila úmrtí způsobená nelegálně vyrobenými lihovinami s jedovatým metylalkoholem. Největším případem byla právě Březinova skupina, která ale s jedovatým metanolem neměla nic společného.
