‚Byl narušen princip hledání pravdy.‘ Proč chce šéfžalobce Zeman znovu otevřít Grygárkovu kauzu?
- Městský soud v Praze chyboval, když případ bývalého náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka zastavil v rámci předběžného projednání obžaloby. S takovou se na Nejvyšší soud v polovině února obrátil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
- „Otázka posouzení viny patří zásadně do rámce hlavního líčení,“ píše se v textu dovolání, který získal iROZHLAS.cz. Zeman požaduje, aby se kauza znovu projednala.
- Grygárek čelil obžalobě kvůli tomu, že nedal pokyn ke stíhání lobbisty Romana Janouška kvůli kontům ve Švýcarsku. Aktuální vývoj označuje za zoufalost.
„Nalézací soud přistoupil k předběžnému projednání obžaloby v rozporu s účelem tohoto institutu,“ napsal ve svém dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zvolený postup v dokumentu, který iROZHLAS.cz získal s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím, označil za neobvyklý.
Někdejší mocný muž justice Grygárek o Janouškovi: V čem měl být prašivý? Byl to zábavný společník
Číst článek
Zeman tak došel k závěru, že pražský městský soud chyboval. Grygárkova kauza se podle něj měla projednat v hlavním líčení. „Věc na to byla dostatečně připravena,“ pokračoval s tím, že soud nerespektoval základní zásady trestního procesu.
„Rozhodl po vlastním vyhodnocení důkazů v otázkách viny bez jejich náležitého provedení v hlavním líčení, a to za situace, kdy existovala skupina důkazů svědčících v neprospěch obviněného,“ pokračoval šéfžalobce.
Zeman v dokumentu proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil předchozí verdikty a nařídil Městskému soudu v Praze případ znovu projednat. Grygárek čelil stíhání od roku 2013, a to kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem. Jakékoli pochybení od začátku odmítá.
Frázovitý verdikt
Městský soud stopl Grygárkovu kauzu loni v červenci s tím, že nešlo o trestný čin. Verdikt v říjnu potvrdil pražský vrchní soud. I ten ale podle Zemana postupoval nezákonně.
„Existoval dostatek informací pro zahájení úkonů trestního řízení i pro vznesení obvinění. I státní zástupce podával obžalobu za situace, kdy byl podle jeho názoru odůvodněn závěr, že skutek je trestným činem a tento spáchal obviněný,“ oponoval Zeman.
Podle nejvyššího státního zástupce si vrchní soud navíc ve svém rozhodnutí z loňského října protiřečí. „Ke stížnosti (dozorujícího státního zástupce – pozn. red.) vrchní soud kromě jiného uvedl, že řada jednotlivých výhrad nepostrádá opodstatnění, což je ovšem v přímém rozporu s výrokem jeho rozhodnutí o zamítnutí této stížnosti,“ pokračoval.
Zeman tak označil verdikt vrchního soudu za frázovitý, obecně formulovaný a nereagující na konkrétní argumentaci státního zástupce. Nedá se tak podle něj přezkoumat. „Stížnostní soud nedostál zákonným povinnostem,“ dodal.
Dovolání Nejvyššího státního zastupitelství v případu Libora Grygárka si můžete přečíst zde:
Soudy se také podle Zemana nevypořádaly s částí důkazů, a některé nevzaly ani v potaz. „Lze přitom vnést i pochybnost, zda v tak rozsáhlé věci, kdy spisový materiál sestával z několika desítek svazků, skutečně došlo v neveřejných zasedáních senátů k provedení všech důkazů. Obsah odůvodnění usnesení obou soudů tomu neodpovídá,“ doplnil s tím, že došlo k na narušení principu hledání pravdy.
Grygárek: Je to zoufalství
Aktuální posun v případu Grygárek podle svých slov považuje za „poslední zoufalý pokus“, jak ho dostat před soud. Sám vinu necítí. „Ve vztahu k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci (případ dozorovalo – pozn. red.) je to blamáž. Teď se to snaží rozmělnit, ale je to zoufalý krok,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Grygárek, který nyní pracuje jako advokát, se může k dovolání vyjádřit. A jak sám říká, této možnosti využije. „Z mého pohledu jsou ty důvody absurdní, dovolání nemá naději na úspěch. Soudy dvou stupňů nezávisle na sobě dospěly k tomu, že žaloba byla zcela nedůvodná, a vlastně i celé stíhání,“ pokračoval.
„Pan Janoušek není hloupý. Je to vtipný, sečtělý člověk. Telefonovali jsme si velmi sporadicky.“
Libor Grygárek (exžalobce)
Bývalý žalobce argumentuje také nelogičností celé věci. Nebyl totiž jediný, na koho se podle něj švýcarské orgány obrátily v souvislosti s prověřováním Janouškových kont ve Švýcarsku. „Byla to žádost o lustraci a já jsem byl jeden ze čtyř státních zástupců, kteří ji dostali do ruky. Poukázal na to i soud, proč jsem byl z té plejády vybrán zrovna já,“ dodal.
Švýcarská prokuratura v roce 2008 prověřovala u lobbisty Janouška podezření z praní špinavých peněz v celkové výši dvou miliard korun. Zablokovala mu kvůli tomu i tamní účty. V roce 2010 ale případ odložila.
Olomoučtí státní zástupci v obžalobě z února 2018 mimo jiné uvedli, že Grygárek coby náměstek pražského vrchního státního zástupce v rámci právní pomoci vyžádané ze švýcarské strany nedal pokyn k řádnému objasnění případu v Česku a že existuje důvodné podezření, že tak postupoval záměrně kvůli osobním vztahům.
Kontakt s Janouškem
V kontaktu měl být Grygárek podle vyšetřovatelů s kontroverzním lobbistou v letech 2009 až 2012, tedy v době, kdy vrchní žalobci řešili pět případů vztahujících se k Janouškovi. Sám Grygárek ale tvrdí, že se seznámili až v roce 2010 při vyřizovaní pojistné události. Radil mu pak také s obhajobou, když opilý podnikatel srazil v roce 2012 ženu automobilem v pražské Michli.
Malý brhlíček a sladké do zobáčku. Jak bývalý žalobce Grygárek vysvětluje esemesky s lobbistou Janouškem?
Číst článek
„Pan Janoušek není hloupý. Je to vtipný, sečtělý člověk. Telefonovali jsme si velmi sporadicky,“ přiblížil Grygárek letos v lednu ve velkém rozhovoru pro Radiožurnál, proč se s Janouškem skamarádil. „Poznali jsme se, potykali si, nic jsem po něm nechtěl, on po mně také ne,“ dodal.
Současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila Grygárka v roce 2007 za součást justiční mafie – tedy skupiny lidí, kteří se údajně snažili ovládnout justici tak, aby sloužila vládní garnituře.
Policejní poznatky získané při prověřování Grygárka, Janouška, lobbisty Iva Rittiga a dalších lidí vedly k zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády v červnu 2013. Kvůli kauzám spojeným se zásahem následně rezignoval tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).
