Nemocnice si mladé lékaře zavazují kvalifikačními dohodami. Za jejich porušení musí vyplatit statisíce
Až polovina lékařů před atestací se podle spolku Mladí lékaři setkává s tím, že jim nemocnice nabízejí takzvané kvalifikační dohody. Dohodou se lékaři krajským nebo soukromým nemocnicím zavazují k tomu, že v nich budou pracovat ještě několik let po atestaci. Podle mladých lékařů si ale zařízení podpis kvalifikační dohody někdy vynucují.
U každého šestého mladého lékaře je kvalifikační dohoda dokonce jedna z podmínek nástupu. Vyplývá to z průzkumu Sekce mladých lékařů České lékařské komory.
„Nedá se říct, že všichni, kteří ji odmítnou, mají problém. Ale určitě můžou mít potíže absolvovat předatestační vzdělávání v rozsahu, s výkony a v čase, jaký by odpovídal vzdělávacímu plánu,“ říká předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda.
Souhlasí s ním předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí. „Ono jen stačí tomu mladému lékaři říct – my vás nepustíme na stáže. Tím pádem mu oddalujete atestaci, protože zaměstnavatel nemá žádnou zákonnou povinnost mladého lékaře na stáže pouštět, oni před něho předloží dohodu a řeknou – podepiš to, jinak nikam nepůjdeš,“ popsal Kočí Radiožurnálu, jak si nemocnice vynucují podpis kvalifikačních dohod.
Zažila to i lékařka Alžběta Podolová, když před osmi lety nastupovala do jedné z okresních nemocnic v Moravskoslezském kraji. Dohodu nepodepsala.
„Uzavření kvalifikační dohody byla podmínka toho, aby člověk vůbec na nějakou stáž mohl odejít. Byla jsem toho názoru, že to vzdělání neslouží mně, to je záruka toho, že když zaměstnavatel bude mít atestovaného lékaře, tak garantuje a poskytuje kvalitní péči, takže je to primárně jeho problém,“ říká Alžběta.
Přeplněné lékařské fakulty. Studenti se nevejdou do tříd, chybí i vyučující lékaři
Číst článek
Dnes je jí 33 a atestaci stále nemá. „Pokud jsem chtěla absolvovat stáže, které byly povinné, zaměstnavatel mi to neumožnil, tak mi nezbývalo, než že jsem strávila měsíce v dobrovolné nezaměstnanosti, takže jsem byla osm měsíců nezaměstnaná a obcházela jsem stáže.“
Podle hejtmanky Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů Jany Mračkové Vildumetzové z hnutí ANO jsou dohody namístě.
Nedostatek doktorů
„Uzavíráme je, protože veškeré finanční prostředky, které se týkají toho vzdělávání, tak jdou na vrub nemocnice. Pokud nemocnice investuje do lékaře z hlediska jeho vzdělávání, aby získal atestaci, tak přece pak není možné, aby po získání atestace odešel například do zahraničí,“ vysvětluje.
Podle ní se všechny nemocnice potýkají s nedostatkem personálu a i to je důvod, proč se kvalifikační dohody uzavírají.
Předseda Sekce mladých lékařů Přáda s ní nesouhlasí. „Drtivou většinu času v předatestační přípravě lékař stráví na daném pracovišti – pracuje. Není to tak, že by jenom koukal. A pracuje hodně. Druhou věcí je, že se to celé nese v duchu represí, kdy si nemocnice chtějí lékaře udržet za každou cenu,“ dodává.
Podle Mladých lékařů by nemocnice měly vytvářet spíš pozitivní motivaci, aby si nováčky udržely.
„Nejsou schopni jim vytvořit adekvátní podmínky, a proto se je snaží násilím donutit, aby podepsali dohody a udrželi je. To je otrocké řešení, kdy zneužívají svého postavení, když se ti lékaři chtějí a musejí vzdělávat,“ říká Martin Kočí.
Zdravotníci zvažují odchod ze zaměstnání. O změně práce loni uvažoval téměř každý druhý
Číst článek
Kvalifikační dohodou se lékař většinou zaváže nemocnici na pět let po atestaci. Pokud dohodu vypoví dřív, musí zaplatit náklady na své vzdělávání a někdy i pokutu. Částky se pohybují ve stovkách tisíc.
„Znění kvalifikační dohody bylo poměrně jednostranné a pro nás, pro mladé lékaře, nevýhodné. Finanční sankce, kterou nemocnice vyžadovala, pokud by lékař ukončil v nemocnici pracovní poměr hned po získání atestace, byla až půl milionu korun,“ popisuje lékař Jan, kterému před dvěma lety kvalifikační dohodu nabídla jedna z nemocnic Středočeského kraje.
Většina těch, kteří dohodou podepíšou, tak radši v nemocnicích danou dobu zůstane. Jenže to má dopady třeba i na rozšiřování řad dětských praktických lékařů, kterých je v Česku kritický nedostatek. Mladí, kteří by do praxe chtěli, se do ní totiž i kvůli kvalifikačním dohodám dostávají za delší dobu, upozorňuje předsedkyně Sdružení praktických dětských lékařů Ilona Hulleová.
„Pozorovala jsem to v loňském roce, kdy mi volali absolventi lékařských fakult a snažili se někde si zajistit povinné vzdělávání na dětských odděleních a naráželi na tyto problémy. Ještě horší situace byla, když řekli, že směřují do primární péče a chtějí dělat praktika. Upozorňovali jsme na to všechny… ministerstvo, krajské úřady.“
Výjimku mají fakultní nemocnice
Ministerstvo zdravotnictví s tím však podle jeho šéfa Adama Vojtěcha za hnutí ANO nemůže nic dělat. Kvalifikační dohody totiž umožňuje zákoník práce.
„Nevím, jestli by to vůbec bylo možné zakazovat autonomním subjektům uzavírat tyto smlouvy. Zkrátka je to smluvní vztah, je to prostě poptávka a nabídka a samozřejmě ten lékař s tím vždycky musí souhlasit. Nebo může jít do jiné nemocnice, kde to tak není,“ říká ministr.
Pětina Čechů trpí syndromem vyhoření, tvrdí psychiatři. Ohrožení jsou manažeři, lékaři či učitelé
Číst článek
Kvalifikační dohody nesmí nabízet jen Fakultní nemocnice, a to z nařízení ministerstva zdravotnictví z roku 2011. Přesto o tom aktuálně uvažuje ta ostravská.
„Motivace mladých lékařů k dalšímu vzdělávání je pro nás aktuální téma, mezi to patří i možnost kvalifikačních dohod,“ říká mluvčí nemocnice Naďa Chattová.
Zástupci nemocnice o tom chtějí s mladými lékaři jednat tento týden. I když kvalifikační dohody se ve fakultních nemocnicích používat nesmí, podle ministra jim za porušení nařízení nehrozí žádné pokuty.
