„Nedoporučujeme návštěvníkům hor, aby navštěvovali turistické cesty nebo skialpinistické trasy, které procházejí lavinovými katastry, a nedoporučujeme pohyb na svazích o sklonu větším než 25 stupňů. Hrozí samovolné uvolnění lavin, a tím pádem je možnost dojezdu lavin i na tyto turistické cesty,“ řekl v úterý náčelník krkonošské horské služby Pavel Jirsa.

Podle něj v nynější situaci nelze vyloučit sesuvy sněhu i mimo lavinové katastry. „V Krkonoších ale nejsou ohrožena lidská sídla ani sjezdovky. Kdyby tomu tak bylo, museli bychom vyhlásit pátý stupeň, ale ten se tady nikdy nevyhlašuje,“ řekl Jirsa.

Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Ročně v horách sjede několik desítek lavin, které však nezasahují obydlená místa, sjezdové tratě ani přístupové cesty.

Na hřebenové Luční boudě v nadmořské výšce 1415 metrů bylo ráno minus osm stupňů Celsia, mlha a v okolí ležel více než metr a půl sněhu. Vítr dosahoval v nárazech až 90 kilometrů v hodině.

Čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí byl v Krkonoších naposledy vyhlášen na několik dní 17. února 2012, předtím 18. února 2009 a také v únoru roku 2006. Zřejmě nejkritičtější byla situace v lednu 2002, kdy na některých svazích sněhová vrstva dosahovala až osmi metrů. Horská služba tehdy uvažovala i o odstřelu lavin, ale vedení Krkonošského národního parku a tehdejší okresní úřad to zamítly.

Lavinové nebezpečí horská služba vyhlásila v této zimní sezoně poprvé 10. prosince, a to o síle prvního stupně. Lavinové nebezpečí stouplo na druhý stupeň po dalším sněžení 13. prosince a kleslo zpět na první 17. prosince. Druhý stupeň byl znovu vyhlášen 22. prosince. Třetí stupeň platil od 3. ledna.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít