Kompetence krajů jsou jasné, rozdělování státních peněz už méně, řekl v předvolební debatě Wintr
Už 20 let máme v České republice kraje, kterým vládnou jejich hejtmani a zastupitelé. Dokáže krajská samospráva zajistit školy a zdravotní péči nebo udržovat místní komunikace? Nedělal by to někdo jiný lépe? Diskuse ve volebním speciálu Českého rozhlasu Plus a Radiožurnálu se účastnili tři bývalí hejtmani a ústavní právník.
„Kraje vznikly hlavně proto, aby se místní politické ambice promítly do postoje, směřování peněz, zdůraznění určitých prvků v rozvoji krajů. Namnoze se to tak i dělo,“ tvrdí bývalý hejtman Olomouckého kraje Jan Březina (nestraník za KDU-ČSL).
Příkladem prý může být oblast investic. „Dřív byly přidělovány prostředky na základě dobrých vztahů různých lidí, někde férově, jinde méně. Dnes je to součást rozhodnutí a politické strategie toho kraje,“ dodává v první předvolební debatě Plusu a Radiožurnálu.
Rozbili by nám okna
Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje a europoslanec za ODS Evžen Tošenovský odmítá hodnotit plošný přínos nového zřízení. „Ale vznikla samospráva a lidé z daného místa začali rozhodovat. Třeba že opraví tuto cestu, a tamtu ne.“
A dodává: „Nesli zodpovědnost. Voliči jim za to můžou nadávat, je to celkem otevřená hra. Dřív se o nemocnicích skoro nevědělo, komu patří. Najednou se samospráva musela začít starat. Protože by jim občané možná rozbili doma okna.“
Politické rozhodnutí
Tošenovský tvrdí, že vznik krajů nebylo technické rozhodnutí, ale politické. „Aby vznikla samospráva. Některé strany si myslely, že jim vznikne větší prostor na politickou hru.“
Exkluzivní průzkum: Lidé krajská vedení nejlépe hodnotí za kulturu, ve volbách rozhodují osobnosti
Číst článek
Miloš Petera, bývalý hejtman a současný náměstek hejtmanky Středočeského kraje za ČSSD, připomíná další zásadní funkci, kterou kraje mají. „Na svém území, které není malé, se snaží dbát na to, aby někdo nebyl zanedbáván na úkor druhého. Takže jejich role je nezastupitelná.“
Podle Petera to mají hlavní představitelé krajů složité. „Vykonávají jak státní správu, tak samosprávu. A lidé od nás očekávají, že některé věci vyřešíme. My ale musíme postupovat ve stylu státní správy, což je někdy opravdu složité, například v oblasti životního prostředí,“ říká.
Problém jsou peníze
Ústavní právník Jan Wintr z Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy věří, že v zásadě jsou kompetence státu, krajů a obcí rozděleny jasně.
„Bolest je leckdy v tom, že ze zákona vyplývá, že střední školy nebo silnice II. třídy jsou v gesci krajů. Ale stát, který obecně ručí za dobré fungování služeb, svěřil tyto povinnosti krajům, ale nedal jim na to peníze.“
„A to je mnohem závažnější problém než případné kompetenční spory, kterých si já nejsem vědom,“ dodává právník.
„Není úplně jasná vazba mezi úkoly a penězi. Úkoly jsou jasné ze zákona, ale klidně se může stát, že stát peníze krajům nebo obcím vezme, případně jim zaškrtí rozpočtové příjmy, ale ony pořád musí zajišťovat veřejné služby. “
Jan Wintr
‚Chce to revizi‘
Tošenovský je přesvědčený, že po 20 letech fungování krajů je čas začít vést debatu o jejich funkci. „O tom, co bychom mohli poopravit, upřesnit, včetně finančních prostředků, o kterých mluvil (právník) Wintr.“
„Doba k tomu dozrála. Bohužel, není to politické téma. V systému řízení státu, co dělá obec, co dělá kraj, co dělá ministerstvo, je podle mého často docela překryv,“ věří europoslanec.
Březina souhlasí, že problém je v rozdělování státních peněz. „Je proto doba na to, aby někdo udělal analýzu a revizi. Jen si myslím, že dnes máme na starosti jiné věci, takže to ještě počká.“
Také Petera uznává, že je na místě udělat revizi fungování krajského zřízení po 20 letech. „Za tu dobu se demografický vývoj v českém státě změnil.“
„Došlo k přesunu lidí v rámci krajů a rozpočtové určení daní vycházelo ze situace před rokem 2000. Všechny kraje jsou navázány na státní rozpočet a bylo by dobře, aby byly i peníze na opravy silnic v rámci rozpočtového určení daní automaticky přidělovány krajům. Když se vláda rozhodne, že nám je nedá, tak nám je nedá,“ kritizuje současný systém Milan Petera (ČSSD).
Celou debatu, kterou moderoval Jan Bumba, si poslechněte v audiozáznamu. Další, tentokrát na téma senátních voleb, připravujeme na středu 16. září od 17.05 hodiny.
