Vrchol u koronaviru čekáme asi za měsíc. Může ale přijít druhá i třetí vlna, říká Vojtěchova náměstkyně
Na Slovensku by za sto dní mohlo být nakaženo až půl milionu lidí a tři tisíce z nich by mohly potřebovat intenzivní lékařskou péči. Tvrdí to propočty slovenského Státního institutu zdravotní politiky. Má Česko také své vlastní predikce vývoje nákazy koronavirem? Ve vysílání Českého rozhlasu Plus odpovídaly redaktorka Denníku N Veronika Folentová a Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za ANO.
Slovenští analytici ze Státního ústavu zdravotní politiky pracovali se třemi modely. V prvním Slovensko nepřijme žádná opatření, druhým je současný stav se zavřenými školami, restauracemi a některými velkými provozy. Třetím scénářem je úplná karanténa všech obyvatel.
„Pokud bychom nezavedli vůbec nic, tak by se nakazilo 45 procent populace, tedy 2,4 milionu Slováků,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus redaktorka Denníku N Veronika Folentová.
Model šíření nákazy za aktuálně platných podmínek by podle ní vedl k 10 procentům nakažených, což je asi půl milionu obyvatel.
„Mezi těmito nakaženými by ale většina neměla příznaky a jen část by potřebovala zdravotní péči,“ dodává.
„Za současných opatření na Slovensku by měla epidemie kulminovat kolem 110. dne, takže si počkáme tři měsíce. Bez žádných opatření bychom problém měli už na přelomu dubna a května, tedy asi za 60 dní, kdy by počty nemocných velmi silně rostly a slovenské zdravotnictví by přestalo stíhat poskytovat akutní péči,“ upřesňuje Folentová.
„Vládní analytici dodávají, že cílem této analýzy není strašit, ale říci slovenské vládě, že má přibližně 60 dní na to, aby upravila opatření tak, aby se snížila rychlost nárůstu epidemie a zdravotnictví dokázalo stíhat se stávajícími kapacitami,“ shrnuje novinářka.
Predikce v Česku
„I my v Česku pracujeme s podobnými analýzami,“ potvrzuje náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.
Podle ní ale problém predikce spočívá v celé řadě proměnných, které souvisejí s opatřeními, která se zavádějí, a s tím, jak jsou načasovány i jak je efektivní zdravotnický systém.
Mapy i grafy. Podívejte se, jak koronavirus dobyl svět
Číst článek
Šteflová sice oceňuje prospěšnost predikčních modelů pro potřeby plánování, ale není prý nezbytně nutné, aby byly zveřejňovány. „Používáme je především proto, aby se epidemie co nejvíce rozložila v čase a zdravotnický systém mohl přijímat závažné pacienty,“ vysvětluje.
„Čísla u nás budou ve srovnání se Slovenskem obdobná. Zatím to nemáme takto spočítané, ale teď zejména počítáme s tím, že nárůst epidemie bude v řádech týdnů, tedy tři nebo čtyři týdny by mělo docházet k nárůstu až ke zlomovému vrcholu, na který opravdu čekáme,“ přibližuje.
Prymula: Pokud všichni budou dělat, co mají, křivka epidemie začne za měsíc klesat
Číst článek
„Ale ani poté, co počty nemocných budou klesat, nelze vyloučit, že dojde k druhé či třetí vlně. Zkušenosti ze španělské chřipky, která probíhala před 100 lety, ukazují, že právě třetí vlna, která se neočekávala, byla ta nejhorší. Ale to je černý scénář,“ upozorňuje Šteflová.
Ministerstvo počítá s 3200 lůžky pro ty, kteří budou potřebovat intenzivní péči. „Samozřejmě včetně ventilátoru a personálu, který s ním umí pracovat,“ upřesňuje.
„Máme v záloze také lůžka, která by vznikla spuštěním vojenského zařízení v Těchoníně. Zároveň jednáme se zástupci všech zdravotnických zařízení, aby už nyní plánovali, jak organizovat oddělenou péči pro pacienty s COVID-19,“ uzavírá Šteflová.
