Asie zvládá epidemii lépe než Evropa. Pomohla zkušenost se SARS, ohleduplnost a důslednost
Epidemie koronaviru začala v Číně v prosinci 2019, v březnu se ohnisko infekce přesunulo do Evropy. A jak ukazují průběžně aktualizovaná data, šíření nákazy má ve většině zemí stejně rychlý průběh. Najde se však několik výjimek.
Tchaj-wan, Singapur, Hongkong, Jižní Korea nebo Japonsko dokázaly epidemii krátce po jejím propuknutí výrazně přibrzdit. Zároveň jejich obyvatelé podle dostupných zpráv čelí nákaze s větším klidem než Evropané. V čem se od nich starý kontinent může poučit?
Klíčem je efektivnější testování, otevřené informace – například mobilní aplikace nebo mapa, která ukazuje i jednotlivé domovní bloky, kde se nákaza vyskytla – připravenost a okamžitá reakce úřadů, které se poučily z jiných nedávných epidemií, jako byla v roce 2003 nemoc SARS. A také odlišná kultura, v níž hraje důležitou roli sebekázeň a ohleduplnost i k cizím lidem.
Světová zdravotnická organizace (WHO) sice označila čínské kroky proti šíření viru za „možná nejambicióznější, nejrychlejší a nejagresivnější v historii“, někteří experti citovaní deníkem Financial Times si ovšem myslí, že evropské vlády by se měly spíš než v Číně inspirovat v demokratických asijských zemích.
„V [čínském] autokratickém systému každý občan zůstane doma, když mu to úřady nařídí,“ řekl pro Financial Times tchajwanský epidemiolog Čchang Šan Šu-en. „Ale ve svobodných demokratických zemích to tak jednoduché není.“
Tchaj-wan: izolovat nakažené
Chaos a panika v Evropě podle tchajwanských expertů připomínají atmosféru u nich v roce 2003, kdy se ostrovním státem, který Čína dál oficiálně považuje za součást svého území, začalo šířit onemocnění SARS, které si tam vyžádalo 73 mrtvých. „Nejste na to připraveni, protože za sebou nemáte tuto zkušenost,” komentuje to epidemiolog.
Podle posledních dostupných dat je v zemi se 23 miliony obyvatel nakaženo nemocí COVID-19 pouhých 54 lidí. 22 se jich už vyléčilo a jeden zemřel. Zatímco v sousední Číně, kde žije či pracuje víc než milion jeho občanů, nemoc paralyzovala život i ekonomiku v rozsáhlých oblastech, na Tchajwanu je jen v ulicích a v dopravních prostředcích vidět víc lidí s rouškami na obličejích.
Španělsko zaspalo. Opatření proti koronaviru přišla pozdě, nákaza se v zemi šíří rychleji než v Itálii
Číst článek
Země za to vděčí především okamžité reakci svých institucí na nákazu v čínském Wu-chanu. Už na konci prosince tchajwanští hygienici kontrolovali všechny pasažéry z postižené oblasti. 23. ledna odtamtud zrušili všechny lety, zakázali vstup obyvatelům z nejvíce nakažené provincie a všem ostatním Číňanům s dýchacími obtížemi nařídili každodenní lékařské prohlídky. 26. ledna pak Tchaj-wan zakázal vstup do země prakticky všem Číňanům.
Izolovat včas téměř všechny nakažené se podařilo i díky propojení databází zdravotních pojišťoven a imigračních úřadů a také proto, že lékaři testovali na nový koronavirus každého, kdo měl dýchací obtíže a vyšly mu negativně testy na běžné chřipkové viry.
Svou kapacitu pro boj s epidemiemi začal Tchaj-wan posilovat hned po epidemii SARS v roce 2004. Vybudoval síť skladů s potřebným vybavením včetně 40 milionů obličejových roušek. Centrum proti šíření nakažlivých nemocí rozšířil o desítky lékařů, v nemocnicích nechal postavit víc než tisíc podtlakových místností a nové laboratoře pro testování vzorků na přítomnost virů.
Česko v žebříčku připravenosti na pandemie dopadlo hůř než Turecko. ‚Stát selhal,‘ říká Kubek
Číst článek
Ani jejich kapacita by však nestačila, proto na Tchaj-wanu zjednodušili systém pro objednávání testů v soukromých laboratořích. „Díky tomu teď můžeme testovat 2400 lidí za den a tuto kapacitu snadno rozšiřovat jednoduše tím, že do systému povoláme víc laborantů,“ vysvětlil deníku Financial Times epidemiolog.
Změnily se i pravomoci úřadů: boj proti infekci koordinuje expertní panel, jehož předseda je ve státní hierarchii na úrovni ministrů. Když se objeví epidemie, vláda je díky tomu schopna zareagovat rychleji.
Jižní Korea: plošné testování
V Jižní Koreji, která je druhou nejzasaženější zemí, má klíčovou roli rozsáhlé testování. Právě z Koreje se i do Česka dostal nápad provádět testy řidičům v mobilních laboratořích, kde ani nemusí vystoupit z auta: zdravotníci provedou výtěry přes otevřené okénko. Výsledky dostanou řidiči SMS zprávou do tří dnů.
Jak dlouho přežije koronavirus? Den na kartonu a až tři dny na plastu, uvádí nová studie
Číst článek
Počet testů na milion obyvatel se v Koreji přiblížil pěti tisícům, v Česku byl stejný ukazatel dva týdny od vypuknutí epidemie desetkrát nižší.
Pomohlo také rychlé a přesně lokalizované informování o místech výskytu nákazy pomocí upozornění v mobilní aplikaci nebo zrychlený proces schvalování testů na nové viry. Celý proces od podání žádosti o registraci po jejich nasazení v terénu umí korejské úřady stihnout za dva týdny.
Také díky rozšířené kultuře nošení roušek, častého mytí rukou a udržování společenského odstupu se v Jižní Koreji podařilo hrozivé denní nárůsty počtu nakažených razantně snížit a země klesá v žebříčku států podle počtu potvrzených nákaz ze druhého na páté místo na světě za Itálii, Španělsko a Írán.
Japonsko: úzkostlivá hygiena
Situace v Japonsku byla zpočátku ovlivněna nezvládnutou karanténou na výletní lodi Diamond Princess a nedostatečným testováním. Vláda za to byla kritizována, ale v posledních týdnech se jí šíření nákazy daří výrazně zpomalit.
Podle expertů citovaných deníkem Financial Times za to vděčí hlavně své společenské odpovědnosti. „V Japonsku platí sociální norma, že byste neměli způsobovat potíže ostatním lidem. Pokud se o sebe dostatečně nestaráte a přenesete nemoc na druhého, je to považováno za ubližování druhým,” říká Kazuto Suzuki z univerzity Hokkaidó.
S tím souvisí i úzkostlivá hygiena, běžné používání desinfekce na ruce i masové rozšíření obličejových roušek. Cestující, který ji v době epidemie nemá ve vlaku či v metru nasazenou, přitahuje přinejmenším udivené pohledy ostatních.
Singapur: jasné pokyny i tresty
I když byl Singapur mimo Čínu jedním z prvních států, kam se nový koronavirus rozšířil a nakazilo se jím nejméně 250 lidí, dosud si tam nemoc COVID-19 nevyžádala ani jeden lidský život. Podle expertů je to způsobeno hlavně tím, že se před nákazou podařilo ochránit lidi starší než 65 let, pro které bývá virus nejčastěji smrtící.
Češi mají problémy s návratem ze zahraničí. ‚Jsme už psychicky na dně,‘ popsala situaci turistka v Egyptě
Číst článek
„Každý pacient, který potřeboval plicní ventilaci nebo jinou podporu, se k ní dostal. Náš nemocniční systém nebyl přetížen,“ řekl deníku Financial Times Ooi Eng Eong z tamní lékařské fakulty.
Šíření nákazy pomohl zpomalit také přísun jasných informací a pokynů od zodpovědných úředníků, ale i obavy z přísných trestů v případě jejich porušení.
Hongkong: superpočítač v akci
V Hongkongu zareagovaly úřady velmi rychle: školy i veřejná místa uzavřely dřív, než počet pozitivních testů na nový koronavirus dosáhl čísla 20. Zároveň vydal Hongkong doporučení občanům, aby se vyhýbali místům s vysokou koncentrací lidí.
Pro trasování nakažených a jejich kontaktů využili v Hongkongu policejní superpočítač, který obvykle prověřuje podezření z finančních machinací a jiných komplikovaných trestných činů.
Hongkongští hygienici také průběžně aktualizují detailní mapu, která ukazuje i jednotlivé domy, kde nakažení bydleli nebo naposledy pobývali.
I obyvatelé Hongkongu si pečlivě myjí ruce a nosí roušky – také oni mají ještě v živé paměti epidemii SARS, která ve městě zabila skoro tři sta lidí.