Koronavirus v Česku slábne. Počty nově zjištěných případů se pohybují ve stovkách a protikoronavirová opatření se rozvolňují. Situace připomíná loňský rok, kdy ale na podzim přišla druhá vlna epidemie s tisíci mrtvých a více než deseti tisíci nových případů denně. Vzroste na podzim opět počet nových případů, nebo zabere očkování? Server iROZHLAS.cz se na to zeptal expertů.

Praha 7:05 14. června 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Epidemická situace na podzim se bude odvíjet od proočkovanosti populace a „uhlídání importu nakažlivých variant viru do Česka po prázdninách“, alespoň podle hlavního epidemiologa pražského IKEM a šéfa Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petra Smejkala.

Obdobně situaci vidí i hlavní hygienička a epidemioložka Pavla Svrčinová.

Na Pardubicku se navzdory vládní strategii otevírají nová očkovací místa. I bez smlouvy s pojišťovnou

Číst článek

Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví za ANO, nicméně očekává mírné navýšení počtu nemocných. „Bude dáno návraty z dovolených a tím, že rozvolnění teď bylo poměrně masivní, ale neměla by to být nějaká dramatická velká vlna,“ myslí si.

Experti se také shodují, že po prázdninách by se opět mělo testovat ve firmách a školách, ale pouze dočasně.

„Alespoň po dobu jednoho měsíce. Pokud se ukáže, že viru je v populaci málo a nemáme zde nebezpečné varianty, bude možné testování omezit,“ popisuje viroložka a členka MeSES Ruth Tachezy. A za pravdu jí dává i virolog Ivan Hirsch.

Server iROZHLAS.cz oslovil 14 expertů, nakonec se sešlo devět odpovědí.

Například bývalý náměstek ministra zdravotnictví a biochemik Aleksi Šedo na dotazy reagoval, že na situaci názor má, ale jde spíše o převzaté názory kolegů.

Za pražskou hygieničku Zdeňku Jágrovou odpověděl mluvčí Zbyněk Boublík, že jde o celorepublikové téma a podobné predikce pro jednotlivé kraje v podstatě vydávat nelze.

Redakce položila expertům tyto otázky:

1. Můžete na základě svých znalostí a zkušeností, aktuální epidemické situace a rychlosti očkování odhadnout, jaká bude koronavirová situace na podzim?
2. Čekají nás další lockdowny? Bude zase nutné zavřít restaurace?
3. Bude nutné opět nosit respirátory? Případně kdy a kde?
4. Bude nutné opět testovat ve firmách? A ve školách?

Celé znění odpovědí si můžete přečíst zde:

• epidemiolog Roman Prymula
• epidemiolog Petr Smejkal
• hlavní hygienička Pavla Svrčinová
• viroložka Ruth Tachezy
• imunolog Václav Hořejší
• matematička a spoluautorka systému PES Lenka Přibylová
• virolog Ivan Hirsch
• náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková
• imunolog Zdeněk Hel

Epidemiolog Roman Prymula

1. Myslím, že na podzim dojde k mírnému navýšení, které bude dáno návraty z dovolených a tím, že rozvolnění teď bylo poměrně masivní, ale neměla by to být nějaká dramatická velká vlna, na které jsme byli zvyklí v uplynulých měsících.
2. Nemyslím si, že by tady měly být lockdowny. Kdyby se nějak masivněji šířila nějaká mutace ve smyslu třeba té indické, tak by to mohlo znamenat omezení provozu restaurací, ale nemyslím si, že by to mělo sahat až do podoby lockdownu.
3. Situace se samozřejmě vyvíjí, ale během léta už to příliš nutné nebude. Bude rozvolnění do podoby, kdy bude většinou stačit rouška, nebo ve většině prostorů nebude muset být zřejmě ani ta rouška. Ale na podzim to není vyloučeno a očekávám, že ještě se budou nosit roušky a respirátory zejména v městské hromadné dopravě.
4. Myslím si, že po návratu z prázdnin ano, dokonce si myslím, že první testování by mělo být na úrovni PCR, ale pak by to mělo jít dolů, protože tam půjde o to, aby se do kolektivu nezavlekl nějaký virus z prázdninových aktivit, a pak si myslím, že už to půjde pozvolna dolů.

Epidemiolog Petr Smejkal

1. To záleží na dvou faktorech: proočkovanosti, které se nám podaří do podzimu dosáhnout, a na tom, do jaké míry uhlídáme import nakažlivých variant viru do České republiky. Myslím, že se budeme potýkat už jen s lokálními ohnisky.
2. To neočekávám.
3. V nemocnicích pravděpodobně ano, v jiných vnitřních prostorech budou snad stačit roušky. Opět, jedním z kritérií bude míra proočkovanosti.
4. Přimlouval bych se za úvodní plošné testování po nástupu do škol a návratu z dovolených. A opět tu bude kritériem zastoupení nakažlivých variant viru v září a míra proočkovanosti populace. Rozhodně na to musíme být připraveni.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová

1. Bude záležet na několika faktorech. Tím prvním je proočkovanost populace. Nyní očkování běží velmi dobře, překračujeme hranici 100 tisíc podaných dávek denně. Věřím tedy, že na podzim již dosáhneme dostatečné kolektivní imunity. Současně ale musíme brát v úvahu, že se po létě všichni vrátí z dovolených, děti nastoupí do škol, což může epidemickou situaci mírně zhoršit. S ohledem na výskyt mutací musíme být obezřetní, proto například chystáme testování žáků po návratu z prázdnin.
2. Jsem přesvědčená, že díky očkování zavírat už nebudeme. Ano, možná budeme nosit roušky, chodit na testy, dodržovat režimová hygienická opatření, ale zavírat už ne. Očkování je naše vstupenka do normálního života, je to tečka za koronavirem.
3. Musíme dosáhnout úrovně proočkovanosti či kolektivní imunity. Bohužel v tuto chvíli v některých skupinách ta proočkovanost ještě není taková, abychom respirátory či roušky mohli úplně odložit. Ještě to řešíme, ale v létě předpokládáme, že ponecháme zřejmě jen roušky – a to tam, kde dochází k velkému shlukování osob ve vnitřních prostorách, například veřejné hromadné dopravě nebo v nákupních centrech. A pak ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Jak to bude na podzim, ještě uvidíme.
4. Plán testování ve školách v září nyní připravujeme a neseme ho na pondělní vládu. Jeden z těch důvodů testování ve školách je, že se nám opět setkají děti, které přes léto jezdily po světě, po táborech. A druhý důvod je, že většina dětí ještě nebude očkovaná. Co se týče firem, tam ještě uvidíme. Teď na konci června končí plošné testování ve firmách a zvažujeme, že ho ponecháme podle výskytu nemoci v jednotlivých krajích. Ale ještě uvidíme, jestli budou zásadní rozdíly v krajích.

Viroložka Ruth Tachezy

1. Zdá se, že dle rychlosti očkování bychom se mohli dostat na 70 procent očkovaných, obávám se ale, že zájem u mladších lidí a ochota rodičů očkovat děti bude malá. A to i díky snižujícím se číslům nakažených a hospitalizovaných. To je významný omezující faktor, neboť se díky změnám viru předpokládá, že k jeho omezení budeme potřebovat proočkovat spíše 80 procent a více lidí. Toho bez očkování mládeže a dětí nedosáhneme.
2. Snažíme se již dlouho trpělivě vysvětlovat, že jsou výrazně příjemnější, a hlavně levnější způsoby, jak zamezit šíření viru. Je však třeba tato opatření provádět správně a důsledně, jedná se o testování, trasování, karantény a jejich kontroly, případné lokální, regionální uzávěry v místech nových ohnisek, dohled na cirkulací kmenů, ochrana hranic před importem nových kmenů, a především dodržování pravidel, ohleduplnost k ostatním, nepodvádět s testy, nosit ochranu dýchacích test na místech, kde je to doporučené. Tato opatření stojí jen zlomky toho, co kompletní uzávěry všeho, včetně škol. Možná nás stojí více osobní disciplíny. Samozřejmě očkování je nejlepší zbraní, která v poměru cena výkon vychází nejlépe.
3. Respirátory či roušky by se měly rušit jako poslední, především v místě nahloučení lidí z různých skupin obyvatel, kteří nepatří do rodinné bubliny, nesdílí pracoviště, není známo, zda jsou očkovaní a testovaní. Na podzim bych se jejich užívání mělo řídit množstvím viru v populaci, takže je třeba počítat s navýšením testování před koncem prázdnin a dovolených. Jinak užívání roušek by se mělo i u nás stát výrazem odpovědnosti a ohleduplnosti, pokud se někdo necítí zcela zdráv a musí se vyskytnout v místech, kde je větší koncentrace lidí, roušky by měl nosit, i když už pandemie koronaviru nebude. Tak jak tomu je v asijských zemích.
4. Testování doporučuje MeSES ve firmách během dovolených a vždy při nástupu nového člověka do podniku, instituce, stejně tak jako u brigádníků a fluktuujících pracovníků. Od konce prázdnin by se mělo začít s testováním ve firmách a školách alespoň po dobu jednoho měsíce. Pokud se ukáže, že viru je v populaci málo a nemáme zde nebezpečné varianty viru, bude možné testování omezit.

Imunolog Václav Hořejší

1. Pevně doufám, že situace bude dobrá, především zásluhou očkování (doufám, že na počátku podzimu bude proočkováno aspoň 80 procent populace). Zhatit by to mohlo rozšíření nějaké nebezpečné varianty (třeba té indické, delta), která by to očkování „předběhla“ a vyvolala během léta další vlnu v té doposud neočkované části populace. Obětí by už zřejmě bylo o dost méně (nejrizikovější skupiny jsou už většinově chráněny očkováním), ale pokud by to prošlo těmi cca čtyřmi miliony doposud nijak nechráněných, byl by to opět velký problém. Tato situace se začíná realizovat nyní ve Velké Británii – jestli se to tam opravdu naplno „rozjede“, tak se to skoro jistě stane i u nás... Hrozbou je možnost, že se to šíleně rozšíří mezi dětmi – tam je velkým nebezpečím ten syndrom PIMS-TS.
2. Pokud dojde k tomu negativnímu scénáři popsanému výše, tak asi ano...
3. Záleží na vývoji situace – pokud to nezvládneme naprosto skvěle (jen ojediněle nové případy denně), tak respirátory bude nutno nosit v uzavřených prostorách, a zvláště v hromadných dopravních prostředcích.
4. To zásadně závisí na vývoji situace. Pokud bude dobrá (jen ojediněle nové případy denně), tak ne.

Matematička a spoluautorka PES Lenka Přibylová

1. Vakcinovaná skupina velmi pravděpodobně dokáže zbrzdit případný další nárůst hospitalizací, zvlášť proto, že pravděpodobnost hospitalizace je u mladší a méně proočkované části populace významně nižší. Pravděpodobně ale bude o prázdninách docházet k lokálním vzplanutím v neproočkovaných komunitách (mladá pracoviště, školky, tábory, ale i oslavy typu svateb apod.).
2. Nemyslím si.
3. Dokud neproočkujeme většinově celou populaci, včetně dětí, může k vzplanutím docházet. Na podzim v uzavřených místnostech bez větrání bude i při nízké prevalenci u málo proočkované komunity riziko lokálního vzplanutí epidemie. Nedokážu odhadnout, jak budou nové varianty viru ve své replikaci efektivní, ale princip předběžné opatrnosti mi říká, že bychom měli nějaká opatření s chladnějším obdobím mít až do okamžiku kolektivní imunity, tedy vysoké celkové proočkovanosti populace. Zda to budou roušky nebo testy, bude záviset asi od prevalence v dané lokalitě. Ještě poznámka k rouškám. Již je zcela prokázáno, že vakcinovaní virus z epidemiologického pohledu nešíří*. Nejenže pravděpodobnost hospitalizace je prakticky nulová, ale i základní reprodukční číslo se očkováním zmenšuje pod 1, a to i v případě nových mutací. Proto považuji u plně vakcinovaných nejen testování, ale i nošení roušek za zbytečné.
   *nejde o nulovou virovou nálož jednotlivce, ta může být v nějakém krátkém časovém úseku nenulová, pravděpodobnost nákazy jiného jedince je ale mizivá
4. Jakákoliv opatření bych neviděla jako plošná, ale odvislá od dané situace v lokalitě.

Virolog Ivan Hirsch

1. Doufám, že vzhledem k promořenosti naší populace a probíhajícímu očkování bude situace na podzim pod kontrolou a ještě lepší než nyní. Situace se může zhoršit importem variant viru a zpomalením očkování v části populace, která vakcinaci odmítá nebo ignoruje. Rozhodující budou 1-2 měsíce po návratu z dovolených a žáků do škol. Měli bychom mít připravený systém rychlého obnovení testování a trasování.
2. Myslím, že ne. Ale viz minulou odpověď.
3. Myslím, že během podzimních měsíců ve vnitřních prostorách a veřejné dopravě ano.
4. Během září bych obnovení testování doporučoval.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková

1. Pokud situaci nezhorší cestování a výskyt mutací, pevně věřím, že do té doby bude už většina obyvatel proočkovaná a situace bude dobrá.
2. Zcela zásadní je, aby byla naočkovaná většina vnímavé populace. To je klíč k tomu, abychom udělali tečku za koronavirem a předešli opatřením. Ale opravdu si nemyslím, že by nás čekal další lockdown, očkování běží velmi dobře.
3. Roušky nebo respirátory je určitě vhodné ponechat nadále při větší koncentraci osob ve vnitřních prostorech, typicky v MHD nebo obchodních centrech. A pak určitě ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Nicméně věřím, že po zkušenosti s covidem si občané i do budoucna, až covid ustoupí, uchovají návyk nosit roušky v období respiračních onemocnění, typicky chřipky.
4. Kolegové hygienici nyní připravují plán testování dětí po návratu z prázdnin do škol. Je důležité, abychom zachytili případnou nákazu hned na začátku a nebyla ovlivněna výuka ve školách. Ohledně testování ve firmách se kloním k ponechání testování tam, kde bude zvýšený výskyt onemocnění. Posoudit to však musí kolegové z hygieny.

Imunolog Zdeněk Hel

1. Virus SARS-CoV-2 z lidské populace bohužel už nikdy nezmizí a stane se pátým volně cirkulujícím lidským koronavirem. Nový virus se tak přidá ke čtyřem koronavirům, které jsou v současné době zodpovědné za přibližně 15 procent běžných nachlazení.
2. Během léta se dají očekávat omezená lokální ohniska infekce. Na konci léta a na podzim tohoto roku pravděpodobně přijde další vlna epidemie. Tato vlna bude způsobena šířením agresivnějších variant viru, jako je indická varianta delta, jihoafrická varianta beta či jim podobné. Nebude ale už natolik výrazná. Projeví se zvýšeným počtem případů, většina z nich ale nebude mít vážný průběh a nebude vyžadovat hospitalizaci. Důvodem je, že očkování i prodělání předchozí infekce poskytuje částečnou imunitní ochranu i proti novým, agresivnějším variantám koronaviru a zamezí vážnému průběhu nemoci.
3. Do jaké míry se tyto agresivnější varianty viru v České republice rozšíří, záleží jen na nás. Dodržování ochranných opatření, důsledné očkování a monitorování šíření virových variant mohou podzimní vlně epidemie do značné míry zabránit. Je možné, že bude nutné dočasně obnovit nošení roušek a testování ve firmách a ve školách a je nutné se na tuto možnost řádně připravit. Tato opatření ale budou moci byt regionální, a nikoli plošná.
4. Pevně doufám, že již nebude zapotřebí celoplošných lockdownů, zavírání restaurací a podobných opatření. Během několika let postupně dojde k vytvoření rovnováhy mezi virem a imunitní ochranou v populaci. Vytvoří se takzvaně endemické ekvilibrium. Virus nebude pro většinu lidí již tolik nebezpečný. Pro rizikové pacienty s oslabenou imunitní ochranou ale bude vždy představovat určité riziko. Toto riziko ale snad bude srovnatelné s tím, které dnes představují běžné viry chřipky. Dá se očekávat, že rizikové pacienty bude nutno přeočkovávat každoročně, podobně jako nyní doporučujeme očkování proti influenze.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít