Koronavirus k nám byl velice vlídný. Jednoho dne přijde něco dramatičtějšího, míní chirurg Šebek
Společně s Lékaři bez hranic se zúčastnil misí na Haiti, v Afghánistánu, Jižním Súdánu nebo Jemenu. Na začátku pandemie koronaviru se dobrovolně přihlásil do týmu Koronavirové expektační stanice (KOVES), kterou pro seniory zřídila pražská Nemocnice na Františku. V čem se Mise Česko podobala těm v zemích sužovaných válkou a hladomorem?
Zatímco většina lidí se od začátku pandemie snažila vyhnout těm, kteří onemocněli novým typem koronaviru, chirurg a lékař Tomáš Šebek naopak dobrovolně nastoupil do první linie.
„Podle mě pokud chce člověk něco poznat, musí si to zažít. Takže místo toho, abych si o koronaviru četl, zpovídal kolegy nebo sledoval média, udělal jsem to jediné možné – přihlásil jsem se do služby,“ vysvětluje pro Český rozhlas důvody toho, proč se dobrovolně stal součástí jednotky KOVES.
„Šlo o speciální jednotku, ve které jsme se starali o několik seniorů. U nich sice byl zjištěn covid-19, ale byli v relativně stabilizovaném stavu. Primárně trpěli svými chronickými onemocněními. Covid u nich měl lehký průběh,“ popisuje Šebek.
Zažili světové války, španělskou chřipku, ani covid je neporazil. Příběhy vyléčených, kterým je nad 100 let
Číst článek
Právě atmosféra v tomto týmu známému chirurgovi v mnohém připomněla jeho dřívější působení v zahraničních misích. „Došlo tam k neuvěřitelnému stmelení celého týmu, což je něco, co jsem zatím zažil právě jen na zahraničních misích a vůbec jsem si neuměl ani představit, že se mi doma někdy něco takového stane,“ přiznává Šebek a dodává: „To nejlepší na celém KOVESu ale stejně bylo to, že celý ten příběh nakonec dobře dopadl.“
Pouhá zkouška
Ani s odstupem času nepovažuje chirurg v Česku přijatá opatření proti šíření koronaviru za přehnaná. „Zpočátku byla určitě adekvátní. Byla to úplně nová zkušenost nejen v České republice, ale i v Evropě a v celém civilizovaném západním světě, který do té doby trpěl dojmem nedotknutelnosti,“ říká.
Přesto má i on jisté výhrady. „Postupem času, jak jsme získávali stále více informací, jsme měli některé věci více promýšlet. Měli jsme zapojovat chytrá řešení – přece jenom žijeme ve 21. století. Nemusíme proto pandemii řešit jako ve středověku tím, že se všichni zabetonujeme,“ poukazuje například na projekt chytré karantény.
„Myslím, že to byl takový, skoro bych řekl žádoucí pohlavek naší populaci. Koronavirus k nám byl vlastně velice vlídný, alespoň v našich lokalitách. My bychom v tenhle moment měli oprášit věci, jako je třeba pandemický plán, měli bychom se bavit o tom, jak zajistit dostatečnou ochranu zdravotníků. Každý by měl vědět, kde je jeho místo pro případ, že by časem přišlo něco dramatičtějšího. A já se obávám, že jednoho dne něco dramatičtějšího přijde,“ upozorňuje lékař.
Právě na tento moment bychom podle něj měli být dobře připraveni. „Měli bychom využít všechno, co jsme se dneska naučili. Nemyslím teď jenom o koronaviru, ale obecně o řízení společnosti, o prevenci i o ochraně zdraví lidí. Tohle všechno teď musíme dobře analyzovat, udělat z toho nějaké závěry a pokud možno na to nezapomenout,“ nastiňuje Šebek, co by podle něj mělo v nadcházejících týdnech a měsících následovat.
„Byla by fatální chyba, kdyby se situace měla opakovat a my bychom při ní postupovali stejně. Znamenalo by to, že jsme nepoučitelní,“ dodává lakonicky.
Mise Česko
Stejně jako při misích v zahraničí si Tomáš Šebek také během pandemie koronaviru poctivě psal deník. Zatímco ty zahraniční dostaly podobu knih, aktuální zápisky vycházely v podobě blogu.
S Prymulou skončí také první verze Chytré karantény. Druhá bude založena na eRoušce a Mapách.cz
Číst článek
„Psát tenhle blog bylo složitější. Ne proto, že by ty situace byly méně dramatické. Dneska už bych řekl, že dokážu popsat cokoliv. I kdyby to mělo být o tom, jak se dvě hodiny rýpu v nose štětičkou, a nemusel by to být čtenářsky úplně blbý zážitek,“ říká a pokračuje:
„Ale když jsem na misi s Lékaři bez hranic, tak neřeším kontext – neřeším politiku, kdo je hodný, kdo je zlý. Jsem tam jenom pro toho pacienta. Tohle se ale týkalo České republiky – země, kde žiju, pracuju a kde vychovávám své děti. A tak si nelze jednoduše odpustit komentář toho, co se dělo na politické úrovni nebo v ekonomické sféře.“
Chytrá řešení
Klíčové pro zvládání případných dalších vln nemoci covid-19 nebo jiných podobných situací bude podle lékaře využívání moderních technologií a s nimi spojených chytrých řešení. „Chytrá karanténa mi přijde jako vynikající řešení. Pevně jsem doufal, že bude v populaci rozšířená ještě více, než je,“ svěřuje se.
26:32
Koho v pandemii léčit a kdo zemře? Kritériem je věk, přiznává etik a filosof Černý
Číst článek
„Ideálně by ji mělo používat deset milionů lidí. Pak bychom mohli opravdu trasovat, trackovat a podobně. Máme skvělý produkt, ale typicky po česku ho hned shazujeme,“ naráží na debaty o možném sběru dat o uživatelích.
Mezi řešení, která by mohla pomoci, patří i takzvaná telemedicína. „Věřím, že až čtvrtina veškerých zdravotních problémů by se dala vyřešit vzdáleně,“ říká k tomu Šebek. Sám je proto členem týmu, který stojí za portálem uLékaře.cz. „Je to služba, která už na českém trhu funguje dlouhá léta. V době koronaviru jsme se ale dostali až na trojnásobný provoz,“ přiznává chirurg.
Právě pandemie koronaviru tak podle něj pomohla tomu, aby se podobné služby v Česku mohly rozšířit. „Když si představíte runway dlouhou jeden kilometr, tak jsme byli někde na prvních sto metrech. Během koronaviru jsme ujeli první půlkilometr. Podle původního plánu jsme se tam chtěli dostat tak za rok nebo za dva. Vzdálená péče lékaře je ale dneska lidmi vnímána podobně samozřejmě jako rohlík a voda,“ dodává.
