DOKUMENTY: ‚Znovu apeloval na jednotnou komunikaci.‘ Co řešil Babišův tým před druhou vlnou?
Roušky ve školách, testování cizinců či nejednotná komunikace. To jsou jen některá z témat, kterými se před nástupem druhé vlny koronaviru zabýval klíčový tým pro boj s nákazou v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Server iROZHLAS.cz na základě stovek podkladů a souborů jednání vládní rady pro zdravotní rizika zmapoval a přináší přehled stěžejních momentů.
„Ochrana dýchacích cest bude ve společných prostorách, nikoli při výuce v jednotlivých třídách,“ píše se například v zápisu z jednání vládní rady pro zdravotní rizika, tedy klíčového týmu pro boj s pandemií, který je datovaný 17. srpna.
Kdo měl přijít a nepřišel? Vládě v létě chyběly modely vývoje epidemie, dokazují dokumenty
Číst článek
V té době se na politické scéně rozehrál spor o znovuzavedení povinnosti mít ve vybraných veřejných prostorech zakrytý nos a ústa.
Zatímco tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) preventivní opatření s odkazem na resortní experty prosazoval, premiér se postavil proti.
„Jsem trochu v šoku z toho, co vypadlo z ministerstva zdravotnictví. Vůbec se mi to nelíbí,“ řekl Babiš Radiožurnálu jen pár dní po schůzi vládní rady.
Tipy a podněty
Redakce dokumenty současně zveřejňuje v plném znění a vyzývá čtenáře, aby je pečlivě pročetli. Tipy a podněty ohledně nesrovnalostí ve vládních dokumentech můžete posílat na adresu: kristyna.gurycova@rozhlas.cz.
Citovaná pasáž přitom jasně dokládá, že o Vojtěchově záměru věděl. Přesto nakonec opětovné nošení roušek zamítl.
Později toho však oba zalitovali. Vojtěch přiznal, že si měl stát tvrdě za svým. Babiš se zase bránil, že lidé roušky v rozpáleném srpnu prostě nechtěli. Kabinet navíc s masivním šířením nemoci covid-19 nepočítal, jak upozornil server iROZHLAS.cz. Spoléhal jen na zpožděná data.
Nejde však jen o roušky. Jaké další problémy vláda v době, kdy se měla připravovat na druhou vlnu, řešila? Projděte si přehled stěžejních momentů.
- Nákaza u cizinců
- (Ne)trasování bezpříznakových
- Scénáře vývoje
- Telefonát Dostálové
- Jednotná komunikace
- Vládní dokumenty
Nákaza u cizinců
Zkraje září řešil vládní tým šíření nemoci covid-19 mezi cizinci pobývajícími v Česku. Týkalo se to zejména pracovníků z Ukrajiny, kvůli nimž si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal od ministerstva zdravotnictví speciální případovou studii. Zda nakonec vznikla, není zřejmé. Resort nebyl schopen tuto otázku po několikatýdenních urgencích zodpovědět.
Politické špičky se proto na začátku září zabývaly strategií testování u cizinců přijíždějících do Česka z rizikových zemí. „Zmíněno problematické dodržování platného ochranného opatření ministerstva zdravotnictví ze strany cizinců,“ přeříkává debatu zápis z jednání.
Ba co víc: odhaluje, proč český stát zavedl povinnost testovat se až po příjezdu. Testy se totiž masivně falšovaly.
„Aktuálně se testuje pouze po vstupu na území České republiky, protože míra falšování testů ze třetích zemí (zejména postsovětský prostor) byla extrémně vysoká,“ uvádí dále zářijový dokument, který redakce společně s dalšími podklady a soubory získala s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
Tuzemské úřady na to přišly právě kvůli nákaze mezi ukrajinskými občany. „Byla konfirmace (ověření – pozn. red.). Pak se testovaly osoby, které byly třeba na stavbách. Ty měly kontakty, které se protestovaly. Takže se to postupně rozkrývalo,“ popsal pro iROZHLAS.cz před časem Petr Šnajdárek, šéf Chytré karantény a armádní expert na elektronický boj.
Nedávno se podobný problém podle Šnajdárka objevil také v případě některých testů provedených v Polsku. „Dotyčný má zahraniční testy, není mu dobře, jde k praktikovi, je indikován na test a je pozitivní. A přitom přijede s papírem, že byl provedený test negativní,“ přiblížil.
‚Přitom přijel s papírem, že je negativní.‘ Po Ukrajině se stát potýká s chybnými testy z Polska
Číst článek
To ale není všechno, co začátkem září politické špičky v souvislosti s cizinci probíraly. Narazily rovněž na to, jak naložit s nakaženými, kteří v Česku pobývají nelegálně, jsou ale bez příznaků. A které nelze proto hospitalizovat. „Není dořešeno, kam by měli být tito cizinci umístěni pro výkon karanténních opatření,“ píše se v materiálu.
Za úkol to nakonec dostalo ministerstvo vnitra, které mělo ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi vyčlenit zařízení, kde by mohli cizinci potýkající se s nákazou koronavirem být. Nakonec to ale podle vyjádření resortu nebylo potřeba.
„Po diskusích s policií a ministerstvem zdravotnictví bylo rozhodnuto, že budou využity současné karanténní kapacity zařízení pro zajištění cizinců,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Hana Malá z tiskového odboru vnitra.
(Ne)trasování bezpříznakových
„Zvýšení efektivity trasování – epidemiologicky závažné kontakty, asymptomatické EPI nezávažné kontakty netestovat,“ předneslo podle získaných dokumentů ministerstvo zdravotnictví v polovině září jedno s chystaných opatření.
POSKYTNUTÉ PODKLADY
Server iROZHLAS.cz získal s pomocí informační zákona zápisy z jednání vládní rady pro zdravotní rizika od července do začátku října. Vedle toho dostat od Úřadu vlády další stovky podkladů a materiálů, na základě kterých kabinet Andreje Babiše (ANO) během letních měsíců rozhodoval. Jde o změť nejrůznějších excelových souborů, reportů, prezentací s daty ohledně počtu nakažených či hospitalizovaných. Většinu z nich lze dohledat na webu ministerstva zdravotnictví.
Situace kolem koronaviru se tehdy rapidně zhoršila – počty nakažených rostly po stovkách a hygienické stanice hlásily, že jsou již na pokraji svých sil. Netrasovat kontakty bez příznaků tak byl způsob, jak jim ulevit.
V praxi to však podle Šnajdárka, šéfa Chytré karantény, nakonec nebylo úplně možné zrealizovat. „Bylo těžké rozlišit symptomatické a asymptomatické. Když už padli do systému, tak se jim volalo a se jim posílala SMS. Nakonec to nešlo takto rozdělit,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Vedle toho resort zdravotnictví představil „vzhledem k eskalaci denních nárůstů nově diagnostikovaných covid-19 pacientů“ další chystaná opatření. Šlo o zákaz hromadných akcí, zavedení roušek ve školách včetně tříd či třeba omezení otevírací doby restaurací.
Řešila se také opětovná aktivace Ústředního krizového štábu. Pro byli hejtman Vysočiny a šéf Asociace krajů Jiří Běhounek (za ČSSD) i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ten navíc upozorňoval, jestli jsou chystaná nařízení stále v kompetenci resortu zdravotnictví.
„Tyto kompetence mohou být již na hraně, možná bychom měli zvážit oživení speciálního zákona v Poslanecké sněmovně, který tam je ‚zaparkován‘,“ cituje dokument Hamáčka. Městský soud v Praze přitom v listopadu skutečně některá opatření resortu týkající se roušek zrušil. Důvodem však bylo to, že je nedostatečně zdůvodnil.
Scénáře vývoje
„Ti, kteří měli přijít, nepřišli.“ Těmito slovy premiér Andrej Babiš (ANO) 12. října na tiskové konferenci vysvětloval, proč se Česko na podzim propadlo do hluboké koronavirové krize. Počet mrtvých v ten den překonal tisícovku, hrozil kolaps zdravotnictví a začalo se veřejně mluvit o lockdownu.
Dvakrát víc mrtvých, než je obvyklé. Úmrtí nejvíc přibylo na Vysočině, nejmíň v Praze
Číst článek
Babiš se odvolával na matematické modely, které měly nový nápor nemocných předem odhalit. A které – jak vyplynulo z jeho prohlášení – kabinet neměl během letních měsíců k dispozici, jak ukázala analýza vládních materiálů. „Nebylo možné dělat predikce,“ tvrdil exministr Vojtěch. Experti s ním ovšem nesouhlasili.
První prognóza se objevuje až v polovině září, tedy v době, kdy Česko již stálo na prahu druhé vlny. „Byla shrnuta situace v ČR a variantní prediktivní scénáře,“ píše se v zápisu z jednání 18. září. Premiérův expertní tým, jemuž předsedal, se při potírání rozbujelé nákazy do té doby řídil podle aktuálních statistik. Jenže ty odráží, co se v populaci stalo před dvěma týdny.
Telefonát Dostálové
18. září byl jedním z hlavních témat vládní rady pro zdravotní rizika – vedle scénářů dalšího vývoje – docházející zdravotnický materiál. A o jaké nedostatkové zboží šlo? Pipetovací špičky.
Obyčejné plastové nástavce asi málokdo zná, během testování na covid-19 jdou ale na dračku. „Na první pohled jsou to banality, ale bez nich se nepohnete,“ připustil už dříve někdejší šéf laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví Marián Hajdúch.
A právě tehdy se o tom přesvědčili také v pražské Nemocnici Na Bulovce, kde se kvůli tomu na hodinu zastavilo testování. Jenže ministerstvo zdravotnictví narazilo podle poskytnutých dokumentů na nečekaný problém: nevědělo, jak má s ohledem na zákon o veřejných zakázkách narychlo pipetovací špičky nakoupit.
Nakonec to vyřešil svižný telefonát ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové (za ANO), jejíž resort je gestorem zákona o veřejných zakázkách. „Na základě telefonniho hovoru ministryně MMR konstatovala, že jednací řízení bez uveřejnění (zadání malých zakázek takzvaně z ruky – pozn. red.) by v takovém případě mělo být možné,“ stojí v zápisu z jednání.
Z dokumentu ovšem nelze vyčíst, že premiér Babiš tehdy kvůli počínání Adama Vojtěcha zuřil. A podle epidemiologa Romana Prymuly, který se jednání účastnil coby vládní zmocněnec, oprávněně. „Tohle je podstatná věc. Nemůžeme záviset na tom, že ten materiál nebyl zabezpečen,“ popsal redakci.
Zmíněné zasedání bylo přitom pro Vojtěcha poslední v roli ministra zdravotnictví, v ten samý den na post šéfa resortu rezignoval.
Jednotná komunikace
Když premiér Babiš zahájil 29. září jednání vládní rady, byla to jedna z prvních věcí, kterou zmínil. „Předseda rady přivítal členy rady a apeloval opětovně na jednotnou komunikaci vlády navenek,“ uvádí zápis z jednání.
Otěže ministerstva zdravotnictví tehdy už převzal epidemiolog Roman Prymula. Ten měl podle domluvených pravidel mluvit veřejně o koronaviru sám a pouze dvakrát týdně. To se mu ale ani přes premiérův apel nedařilo, jak už dříve zmapoval server iROZHLAS.cz. Komunikace vládního kabinetu tak byla podle některých expertů na marketing matoucí.
Vládní dokumenty
Server iROZHLAS.cz získal s pomocí informačního zákona zápisy z jednání vládní rady pro zdravotní rizika od července do začátku října. A nyní je zveřejňuje v plném znění.
