Stát povolal na pomoc mediky. Někteří pracují zatím zadarmo, před státnicemi a na druhé straně republiky
Studenti dokončující studia na lékařských fakultách mají nemocnicím pomoci zvládnout složitou koronavirovou situaci. Někteří však stále netuší, jak skloubí pomoc nemocnicím v místě trvalého bydliště se školou, kam musí docházet například na povinné klinické předměty. „Připravujeme systém, jak se bude uznávat výuka,“ řekla serveru iROZHLAS.cz mluvčí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petra Klusáková.
Vláda v polovině října vyhlásila pracovní povinnost mimo jiné pro studenty čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách či pátého ročníku studentů zubního lékařství a farmacie. Řada z nich ale zatím netuší, jak bude zapojení do boje proti koronaviru probíhat a jak se vypořádají se stále probíhající výukou.
Do práce totiž budou povoláváni podle místa trvalého bydliště. To je problém například pro Vlastimila F. který studuje čtvrtý ročník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde má stále výuku klinických předmětů a zkoušky. Pochází ale z Vysočiny.
„Volali mi z nemocnice v Pelhřimově, ale zatím jen poprosili o pomoc a slušně se zeptali. Nebylo to oficiální povolání od kraje a já jim vše vysvětlil: že mám školu a zkoušky,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Rád by se do práce v pelhřimovské nemocnici zapojil, dohromady se studijními povinnostmi to však zatím nestíhá. „Slíbil jsem, že jim pomůžu, jakmile budu vědět více,“ vysvětlil. Stejnou situaci redakci popsali i další studenti, kteří čekají, kdy je úřady ke spolupráci oficiálně vyzvou a zda jim škola vyjde vstříc.
Zatím na tom pracujeme
Sama 1. lékařská fakulta v některých věcech stále tápe. „Připravujeme systém, jakým se bude uznávat výuka, kterou kvůli pracovní povinnosti studenti zameškají. Výuka se nezastavila, v současné době běží distanční i ta praktická,“ řekla serveru iROZHLAS.cz mluvčí Petra Klusáková.
Fakulta podle ní zatím nevyřešila situaci studentů, kteří jsou na tom podobně jako právě Vlastimil, tedy mají skloubit práci v místě trvalého bydliště se školou. U klinických předmětů musí mít navíc medici stoprocentní docházku, kterou škola ale zatím kvůli pracovní povinnosti neomlouvá.
Jak se pracovní povinnosti můžou zbavit? Podle ministerstva školství by to šlo pouze za předpokladu, že by „plněním uložené povinnosti došlo k ohrožení života a zdraví svého nebo druhých osob“.
Proděkan pro studium a výuku ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Marx upozorňuje, že na podmínky, které studentům fakulta nastaví, bude mít vliv i obsah a rozsah jejich činnosti.
„Nelze například připustit, aby student 5. ročníku kvůli pracovní povinnosti vůbec neabsolvoval praktickou výuku očního či kožního lékařství,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz.
Klusáková nicméně upozorňuje, že za pomoc v boji proti covidu nechce fakulta studenty nijak „trestat“ a pokusí se jim vyjít vstříc. Podobně mluví i Marx.
„Budeme se snažit, aby praktická činnost studentů pracujících v nemocnici, která se překrývá s výukou, byla započítána,“ uvedl. Pro klinickou výuku podle něj nebude 3. lékařská fakulta zajišťovat náhradu tak, aby kvůli práci v nemocnici nemuseli studenti prodlužovat studium.
Kdo je bude platit?
Studenti nicméně často neví ani to, zda za svou práci dostanou finanční odměnu a kdo ji bude případně vyplácet.
„Tohle už mě fakt začíná iritovat. Pracovní povinnost. Ale zadarmo? To mám opravdu dělat na vysoce rizikovém oddělení zadarmo? Jsem vděčná za paní koordinátorku, která teda dodala, že situaci momentálně řeší s vedením, protože se jim to samotným nelíbí, ale to už je fakt vtip?“ ptala se na twitteru studentka plzeňské medicíny Jana Randová.
Zástupci nemocnice, do které má nastoupit, jí totiž sdělili, že jim „náměstkyně zakázala uzavírat se studenty dohodu o pracovní činnosti, protože to prý máte jako pracovní povinnost, a tedy bez nároku na výplatu“.
Smlouvu ale se studenty nevyřizují nemocnice, o jejich finanční náhradu se starají kraje. Po skončení pracovní povinnosti jim nemocnice vydají potvrzení, které bude obsahovat i informace o finanční náhradě.
„Za konání pracovní povinnosti náleží studentovi peněžní náhrada. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení nouzového stavu,“ napsala tisková mluvčí resortu Aneta Lednová.
Šestnáct mediků v Prostějově
Oficiální povolání do pracovní povinnosti medikům přijde co nevidět, podobě jako šestnácti studentům, kteří se připojí k lékařům v prostějovské nemocnici. I oni zároveň řeší studium, zdravotnická zařízení se jim však snaží vyjít vstříc.
„Někteří z nich mají ještě výuku nebo zkoušky, ale s nimi se snažíme domluvit a najít kompromis. Například se domluvíme na pozdějším nástupu nebo na víkendových službách,“ řekla redakci Radka Miloševská, tisková mluvčí společnosti Agel, která provozuje prostějovskou nemocnici a desítky dalších zdravotnických zařízení.
Ředitel nemocnice v červeném okresu: Názorům ‚odborníků‘ se trochu usmívám. Nikdo neví, co bude
Číst článek
Na zapojení mediků se už chystá i uherskohradišťská nemocnice, která má kvůli koronaviru velké problémy s kapacitou i s nedostatkem lékařů a sester. V regionu je totiž nejvíc nakažených na sto tisíc obyvatel v Česku.
„Na začátku to bylo tak, že si první měly vybírat kraje, kde jsou fakulty medicíny. Seznamy by obdrželi na hejtmanství, tam by si vybrali a pak by to předali dál do ostatních krajů. To se mi moc nelíbilo, protože tím pádem bychom se k tomu dostali později. Přitom jsme výrazně postižená oblast,“ uvedl šéf uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek.
Nakonec ale vláda vydala metodický pokyn o tom, že se studenti budou do nemocnic rozdělovat podle trvalého bydliště. To podle Sládka nábor mediků urychlí.
Pracovní povinnost pro první mediky už podepsal i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Na základě žádosti nemocnic a po obeznámení se s možnostmi studentů jsem dnes podepsal první pracovní povinnost. Pomoci ale může kdokoliv, ať už v nemocnici, přes Červený kříž, darováním plazmy, nebo jen ohleduplností k ostatním,“ napsal primátor na twitteru. Sám v nemocnic momentálně začal pomáhat.
