Čísla jsou špatná, i když děti nechodí do školy, tím to není, soudí šéf Všeobecné fakultní nemocnice Feltl

Čísla nakažených v Česku mírně klesají, situace se ale příliš nelepší v nemocnicích, které zůstávají přeplněné pacienty s covidem. „V naší nemocnici to není znát vůbec, protože bereme ty nejtěžší případy skoro z celé republiky,“ uvádí ředitel Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) David Feltl. Zlepšení by se prý mohlo projevit do půlky dubna.

interview plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Feltl, ředitel VFN v Praze

David Feltl, ředitel VFN v Praze | Foto: Petr Topič / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Profimedia

„K dnešnímu (úterý) dni máme volná dvě intenzivní lůžka s plicní ventilací a mimotělním oběhem. Je v zásadě vyprodáno, abych tak řekl. Je to dynamické, někteří pacienti se z toho dostanou, jiní bohužel zemřou, některé jsme schopni přeložit jinam, ale většinou jen ‚výměnou‘ za jiný těžký stav. Situace se mění několikrát denně, xkrát za noc,“ popisuje ředitel nemocnice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Díky očkování se podle něj zásadně snížila nemocnost personálu. Zatímco koncem října bylo nemocných tisíc zaměstnanců nemocnice, tedy každý šestý, nyní je na neschopence jen 250 lidí.

Zdravotníků ale přesto není dostatek a je nutné je masivně přesouvat z necovidových oddělení. „Jiná než covidová péče skoro neexistuje, upřímně řečeno. Respektive léčíme zhoubné nádory, infarkty, mrtvice nebo porody – už to říkám jako básničku – ale jinak všechno odkládáme,“ vysvětluje Feltl, který je profesí onkolog.

A právě odloženou zdravotní péči považuje za zásadní a dramatický problém, který nás v budoucnu dostihne, stejně jako nedostatečná prevence onkologických a kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky.

„Vidím to na našich datech ohledně screeningu karcinomu prsu, který jsme loni v létě a na podzim z velké části dohnali, ale teď velmi stagnuje. A to je jeden příklad z mnoha,“ zdůrazňuje s tím, že aktuální výpadek zřejmě nepůjde zcela dohnat: „Nechci dělat to, čemu říkám flégrovština, tedy produkovat katastrofické scénáře. Ale prevencí je míň, a to se projeví.“

3:13

‚Na lůžku nám končí i naši kamarádi a příbuzní.‘ Reportáž z přeplněné nemocnice v Jindřichově Hradci

Číst článek

Zbytečné sebemrskačství

Pokud jde o celkové zvládání pandemie, Feltlovi vadí údajně nadměrné a nepřetržité sebemrskačství Čechů.

„Nezpochybňuji, že situace byla a je špatná. Ale když nám někdo začne dávat nějaký stát za příklad, jak to tam funguje, tak se tam ta situace vzápětí zhorší. Mám pocit, že virus si dělá, co chce, my jsme o krok za ním a ex post se snažíme vysvětlit, co se vlastně stalo. Přijde mi, že se sebetrýzníme a možná někdy i zbytečně,“ míní Feltl.

Nikdo podle něj přesvědčivě nevysvětlil, z jakého důvodu je Česko nejhorší v počtu mrtvých přepočtu na počet obyvatel. „Děti už rok nechodí do školy – říkalo se, že se to bude šířit ve školách – a čísla jsou špatná, takže tím to evidentně nebylo,“ podotýká.

„Zamýšlel jsem se nad tím, čím to je, a nic jsem nevymyslel. Upřímně nevím, ale nevědí to ani lidé, kteří na to mají vzdělání,“ říká.

Pandemie prý naopak ukázala extrémní robustnost českého zdravotnictví. „To, čemu se říká italský scénář, kdy před nemocnicemi a na chodbách leží pacienti, se nestalo. Absorpční kapacita je enormní, do toho jsme stihli rozjet testování, očkujeme a tíha je na velkých nemocnicích. To je zátěžový test par excellence,“ upozorňuje.

Lék jen pro koně

Evropská agentura pro léčivé přípravky tento týden vydala stanovisko k léku ivermektin, který v tuzemsku propagoval premiér Andrej Babiš (ANO), a doporučoval ho hlavně praktickým lékařům.

Podle unijní agentury ovšem lék není k léčbě nemoci covid-19 vhodný a k léčbě ho podle Feltla nepoužívají ani ve VFN: „Radil jsem se o tom s intenzivisty a pneumology, protože já jsem profesí onkolog a nerozumím tomu. Konstatovali jsme, že když nám přivezou nějakého koně, tak mu to klidně dáme,“ glosuje ředitel fakt, že látka se používá jak v humánní, tak i ve veterinární medicíně.

Za perspektivnější léčiva Feltl označuje pacientům už podávaný bamlanivimab a také regeneron, který by měl dorazit v nejbližší době a měl by mít ještě lepší výsledky.

„Je to lék pro ambulantní podání rizikovým pacientům. Nikdo si nemůže představovat, že ležící pacient dostane infuzi, vstane a odchází po svých domů. Přijde pacient s rizikovými faktory pro to, aby se u něj vyvinul těžký stav, dostane infuzi a těžký stav se u něj s velkou pravděpodobností nevyvine,“ přibližuje s tím, že bamlanivimab zatím podali deseti pacientům a lék prý funguje.

Je důležitější testování, nebo očkování? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Veronika Sedláčková, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme