Zapomenuté děsy historie. Po koncentračních táborech v Česku nezbyl často ani památník
Za druhé světové války bylo na českém území celkem 38 koncentračních táborů, jak spočítali historici. Po mnoha z nich nezbyl ani památník a přitom to nebyly utajené tábory, za jejich ostnatými dráty nabité elektřinou žilo během druhé světové války zhruba 25 tisíc vězňů. Tři pobočky na Moravě spadaly pod Osvětim, několik táborů na severu Čech patřilo pod Gross-Rosen, ovšem nejvíce jich spadalo pod bavorský koncentrační tábor Flossenbürg. To je i případ koncentračního tábora ve Svatavě na Sokolovsku.
„Tam, kde je teď školka, byl appellplatz ženského tábora ve Svatavě," říká historik a učitel dějepisu na gymnáziu Vladimír Bružeňák. „A kousek vedle byly budovy SS. Jestli to ví paní učitelky, to skutečně netuším," dodává.
Zachránil mě plechový prstýnek od snoubence, říká žena, která přežila 4 koncentrační tábory
Číst článek
Paní učitelky to vědí. Nebo alespoň ta, kterou vyzpovídal Radiožurnál. „Ano, vím. Dokonce bylo krásné, když tu bylo výročí a přijela paní až z Izraele. Za druhé světové války tu pobývala s maminkou, když jí bylo 14 let. A její přáním kdysi bylo, aby tu vyrůstaly děti a aby tu byla mateřská škola, protože tu dřív děti trpěly. Přijela sem a mateřská škola tu skutečně byla," vysvětluje učitelka ze školky Jana Adamcová.
Tou ženou je Eva Erbenová, zřejmě jediný žijící svědek tohoto koncentračního tábora. Strávila tu však jen několik dnů na pochodu smrti a o podmínkách v táboře se nemohla nic dozvědět. Pamatuje si Svatavu proto, že tam zemřela její matka.
„Maminka umřela vysílením. Já jsem se příští den zahrabala do sena, a když jsem se probudila, tak už byli všichni lidé pryč," prozrazuje pamětnice.
Na území Česka zřídili nacisté za války 38 koncentračních táborů a téměř se o nich neví. Proč vysvětlil reportér Lubomír Smatana
Podle Bružeňáka zde dlouho nebylo prakticky vůbec nic, co by koncentrační tábor připomínalo. „Kromě pomníku a kamenů s nápisy jednotlivých států tu nic nebylo. Teprve před několika lety jsme sem se Sokolovským muzeem umístili ceduli, která trochu mapuje historii tábora," sděluje učitel.
Všechny pobočné koncentrační tábory v Česku zmapoval německý historik Alfons Adam z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Podle něj zůstaly tábory téměř utajené kvůli tomu, že stály většinou v Sudetech.
„Myslím si, že pro většinu české společnosti nejsou Sudety součástí dějin České republiky," sděluje svůj názor Adam.
Dalším důvodem nezájmu podle historika je, že mezi vězni bylo jen minimum Čechů a utrpení cizinců českou společnost příliš nezajímá.
