Komunitní zahradničení může být pro zemědělce cestou z tržního systému
Kompot nenajdete jen ve sklenici. Za graficky modifikovaným názvem (KomPot) se skrývá i občanské sdružení, které se stará o rozlehlou zahradu v obci Nové Středokluky. Funguje vlastně jako družstvo, za finanční vklad mají jeho členové čerstvou zeleninu podle sezony a také pocit, že mají tak vlastní zahradu.
„Tamhle vidíte svazenku, vzadu mák, tady vepředu červená řepa. Je toho tady fakt hodně,“ představuje svoje působiště Míla Kettnerová.
Míla pochází z rodiny zemědělců a za minulého režimu její rodina o možnost samostatného hospodaření přišla.
Mladá žena přemýšlela, jak na tradici navázat a smysluplně využít pozemky, které se jim vrátily zpět. Pěstování zeleniny je pro ni ostatně už dlouhá léta koníček, a tak si od rodičů na dvacet let pronajala část pole u Nových Středokluk a založila občanské sdružení KomPot.
„Členové jednak dali investici do toho, abychom mohli nakoupit nářadí, udělat plot a tak dál, a zároveň přispívají, vždycky se zavážou na celý rok, že budou odebírat svůj díl z produkce. Je to taková cesta pro zemědělce, jak se vymanit z tržního systému,“ popisuje Míla Kettnerová.
V současné době se na provozu zahrady podílí asi třicet lidí - asi polovina z nich sem chodí i pracovat. Jedním z nich je i Láďa Nosál.
„Teď tu kosím, pleji, sklízím, zalívám,“ vypočítává Láďa Nosál a dodává, že fyzická aktivita na čerstvém vzduchu ho baví.
Alespoň jednou ročně se musí členové sdružení účastnit valné hromady, kde se rozhoduje i o tom, co se bude v následujících sezoně pěstovat.
„Hodně jsme přidávali brambory, přidávali jsme dýně,ale obecně jsou hodně oblíbené okurky, rajčata, papriky, což jsou bohužel jedny z nejnáročnějších zelenin,“ specifikuje produkci KomPotu Míla Kettnerová, která si zakládá i na tom, že se všechno hnojí jen přírodně: koňským hnojem a kopřivovou jíchou.
„Vezmete kopřivy a necháte je zkvasit ve vodě asi tak dva týdny, a tím se zalívá v poměru 1:10,“ vysvětluje Kettnerová princip biologického hnojení.
Komunitou podporovanému zemědělství se daří ve Francii nebo Anglii, v Česku je zahrada Míly Kettnerové zatím prvním takovým projektem.
Přibývá ale městských komunitních zahrad - v Praze už jsou na Jižním Městě, v Bráníku, Holešovicích nebo nově v blízkosti Krejcárku. Zahradničit do Nových Středokluk jezdí i se svými dvěma dětmi Láďou a Eliškou paní Iveta.
„Je to všechno taková zkouška. I počasí nám různě přeje a nepřeje. Je jasné, že člověk se musí trošku přizpůsobit a ta produkce zeleniny podle toho vypadá,“ říká paní Iveta a dodává, že hrdá je na vypěstované kedlubny.
S pozemkem, kde úhledné záhony malebně ohraničují ostrůvky vlčích máků a třezalky, mají členové občanského sdružení KomPot velké plány: v dohledné době by se vstupní část měla změnit na relaxační zónu.
Zvětšit mapu
