Pandemie koronaviru začíná svou třetí sezonu. Jak dlouho s ní ještě budeme žít?
Samotný virus mezi lidmi pravděpodobně dál zůstane jako běžná respirační infekce. Shodují se na tom epidemiologové a virologové, které oslovil Český rozhlas. Varují ale také, že koronavirus může dál mutovat, a unikat tak imunitě získané očkováním nebo proděláním nemoci. Nejúčinnější ochranou je podle nich kombinovaná imunita získaná onemocněním a dvěma dávkami vakcíny a posilující injekce.
Alfa, beta, gama, delta a nejnověji omikron. Virus SARS-Cov-2 během dvou let zmutoval do nové varianty hned několikrát. Podle šéfa Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera v tom bude v příštích měsících a letech zřejmě ještě pokračovat: „Vidím ten reálný scénář v tom, že dojde k vytlačení cirkulujícího koronaviru z toho pandemického komunitního šíření do lokálních či regionálních epidemií.“
Scénářů, které mohou nastat, je víc. Jeden z těch optimistických se přiklání k tomu, že virus bude postupně slábnout a stane se z něj běžná respirační infekce.
„Nebudeme potřebovat vyšetřovat každého, kdo jednou zakašle a budeme vyšetřovat ty, kterým bude hůř, že budou potřebovat třeba praktického lékaře,“ říká epidemiolog Státního zdravotního ústavu a člen Národního institutu pro zvládání epidemie Jan Kynčl.
Je ale možné, že varianty budou stále nakažlivější a stejně nebezpečné, upozorňuje Libor Grubhoffer: „Méně optimistické představy mohou spočívat v tom, že je brzy na umutování se koronaviru a že tady bude ještě nějaký čas pokračovat šíření původce covidu-19 v nějakých variantách, které budou stále hodně nakažlivé a budou moci být v určitém procentu závažná.“
Než se virus změní tak, aby nezpůsoboval závažné onemocnění, nějakou dobu trvá. Epidemiolog Jan Kynčl to ukazuje na příkladu nedávné pandemie chřipky. „U chřipkového viru v nějaké třetí, čtvrté zimě po pandemii 2009 jsme říkali, že toto už není virus pandemické chřipky, už se stává virem sezonní chřipky. Třetí čtvrtá sezona – neumím to nasměrovat lépe, ale přijde mi to jako nejlepší příklad pro tu paralelu,“ říká.
Důležitost očkování
Pohled na povinné očkování rozděluje českou společnost, plyne z průzkumu pro Český rozhlas
Číst článek
Důležitou roli v optimističtějším scénáři hraje podle virologa Libora Grubhoffera i očkování. „To plošné očkování je nesmírně důležité z mnoha hledisek – chráníme sebe, blízké a přispíváme ke kolektivní imunitě, ale zároveň urychlujeme evoluci, respektive koevoluci vztahu virus a člověk jako jeho vnímavý hostitel. To je z mého pohledu nesmírně důležité pro urychlení toho koexistenčního stavu, který zajistí vyrovnanost, kdy onemocnění už prakticky vůbec nebudou mít závažný průběh,“ vysvětluje virolog.
O méně závažném průběhu se mluví už teď v souvislosti s novou variantou omikron. Biochemik Jan Trnka ale upozorňuje na to, že k omikronu zatím není dost dat. „Důvod, proč to vypadá, že je nemoc mírnější, je, že jsou jím nakažení lidé, co už koronavirus prodělali nebo mají očkování. Může to tak vypadat, že jsou mírnější, ale přitom mohou být stejně závažné – data jsou extrémně nejistá,“ říká Trnka.
I když omikron nejspíš dokáže obejít imunitu po prodělané nemoci i očkování, všichni odborníci se shodnou na důležitosti posilující dávky. Množství protilátek, které po ní vznikne, může být dostatečnou ochranou proti vážnému průběhu covidu-19.
