Rozsudek je pravomocný, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Je v rozporu s ústavními principy právního státu a nezávislosti soudního rozhodování, aby orgán moci výkonné, kterým ministr spravedlnosti je, jakkoliv hodnotil a tím spíše sankcionoval soudce za jeho rozhodování,“ uvedla ke čtvrtečnímu rozsudku předsedkyně soudního senátu pražského městského soudu Viera Horčicová.

„Postihovat soudce za jeho rozhodování může ve výjimečně závažných případech pouze nezávislý orgán, jímž jsou v našem právním řádu kárné senáty složené ze soudců a zástupců dalších právnických profesí,“ doplnila. Její senát rozhodl bez nařízení ústního jednání.

Kasační stížnost

„Paní ministryně se důkladně seznámí s rozhodnutím Městského soudu v Praze a zváží i možnost podání kasační stížnosti,“ reagoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Součástí rozsudku je i to, že ministryně musí Vltavské uhradit přes 15 tisíc korun jako náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení.

Kauza Postoloprt se týkala deseti zastupitelů, kteří v roce 2015 schválili prodej domu na náměstí za milion korun. Rozhodnutí napadl jeden z místních, který chtěl objekt také koupit.

Případ prověřovala policie a státní zastupitelství pak podalo obžalobu na základě posudku, podle nějž by cena v místě obvyklá byla přes 1,5 milionu. Vltavská zastupitelům nejprve rozdala trestním příkazem peněžité tresty.

Revizní posudek ale poté v hlavním líčení ukázal, že prodejní cena nevýhodná nebyla, a soudkyně následně obžalované loni v březnu osvobodila. Stíhání čelili téměř tři roky.

Podle názoru Benešové, která výtku uložila loni v říjnu, měla soudkyně rozpoznat, že posudek není pro posouzení viny zastupitelů použitelný, a tomu uzpůsobit svůj postup – tedy nevydávat trestní příkaz.

Porušení povinností

Ministryně míní, že rozhodnutí soudce, byť opřené o určitý právní názor, může představovat zaviněné porušení soudcových povinností. Zdůraznila také, že zastupitelé nyní po státu nárokují náhradu újmy přes 21 milionů korun. Vltavská, která soudí od roku 1992, s výtkou nesouhlasila a pražský soud jí dal nyní za pravdu.

„Pokud by ministr spravedlnosti mohl sám kontrolovat, jestli soudci v konkrétních případech rozhodují v souladu se zákonem, došlo by tím k obcházení systému opravných prostředků i smyslu kárného řízení před nezávislým kárným senátem, což by způsobilo nepřípustné vychýlení z rovnováhy mezi mocí výkonnou a mocí soudní,“ napsala Horčicová ve verdiktu.

Poukázala na to, že podle zákona o soudech a soudcích může ministr soudci uložit výtku jen za „drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování“, tedy nikoliv za rozhodovací činnost.

Význam výtky přitom nelze podle Horčicové bagatelizovat, protože pro soudce představuje zásah do profesní pověsti. „To platí tím spíše, pokud orgán, který o výtce rozhodl, tuto skutečnost medializuje,“ podotkla. Upozornila rovněž na judikaturu Soudního dvora EU, podle níž musí režim disciplinárního postihu soudců vyloučit jakékoli riziko politické kontroly obsahu soudních rozhodnutí.

Kromě výtky soudkyni podala Benešová kvůli kauze kárnou žalobu na státní zástupkyně Radku Pavlišovou a Ivetu Bollovou. Navrhovala pro ně důtku, kárný senát je ale letos v červnu žalob zprostil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít