Konec karenční doby. Proplácení prvních tří dní nemoci pocítí podle Hospodářské komory zejména malé firmy
Na to, aby člověk mohl dva nebo tři dny doma vyležet nachlazení, si doteď hodně lidí bralo dovolenou, protože se jim nevyplatilo jít na nemocenskou. Od pondělí ale zaměstnavatel musí lidem proplácet i první tři dny nemoci. Podle viceprezidentky Hospodářské komory Ireny Bartoňové Pálkové náklady pocítí především menší a střední podnikatelé.
Začíná platit novela zákoníku práce, která ruší po 10 letech takzvanou karenční dobu. Nemocní zaměstnanci budou od pondělí znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání.
Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Taková změna jim ale přivede komplikace, tvrdí Bartoňová Pálková. „Je to o zastupitelnosti v provozech, kde nelze člověka opomenout. A to bude hlavně ve výrobě,“ říká viceprezidentka.
Bezpečnost práce
Při současném stavu na trhu práce, kdy zaměstnanci scházejí, ale problémy vzniknou i třeba firmám, které potřebují dokončit nějaké projekty, dodává.
Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka je ale důležitější, že se zaměstnancům zlepší podmínky.
„Z našeho je úplně zbytečné vést debatu, o kolik víc lidí půjde na pracovní neschopnost, protože administrativní záležitost typu pracovní neschopnost neřeší věcnou stránku, což je ochrana zdraví zaměstnanců při práci,“ řekl Samek Radiožurnálu.
Odvody
Na druhé straně se firmám sníží o dvě desetiny procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. To podle Bartoňové Pálkové v žádném případě nestačí – zaměstnavatel by měl mít kompenzaci 800 korun na rok na jednoho zaměstnance.
Karenční dobu chtěli zrušit odboráři, zaměstnavatelé byli proti. Svůj souhlas se zrušením podmiňovali tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky, aby se dalo lépe hlídat, jestli někdo nepodvádí. Elektronické neschopenky ale navzdory vládním slibům budou nejdřív prvního ledna. Karenční doba platila od roku 2009.
