S ANO nikdo nebude vydrbávat, jsme největší strana v Česku. Síkela a Stanjura jsou arogantní, říká Havlíček

11. května vláda představila konsolidační balíček a důchodovou reformu. Přesně po dvou měsících ji nyní čeká projednávání ve Sněmovně, kde bude čelit obstrukčnímu tandemu ANO a SPD. „Jako ministr jsem do Sněmovny chodil z povinnosti. Teď jsem pokornější,“ popisuje 1. místopředseda ANO a předseda stínové vlády Karel Havlíček. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz mluvil i o tom, jaký je život v opozici pro někoho, kdo o sobě říká, že je „exekutivní typ“.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební debata Andreje Babiše v divadle v Benešově

1. místopředseda ANO Karel Havlíček | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Už rok a půl jste místopředsedou Sněmovny, což rozhodně není exekutivní funkce…
…to není no.

Je spíš procedurální. Našel jste se ve sněmovních procedurách, nebo to berete jako nutné zlo?
Po volbách 2021 se stala Alena Schillerová předsedkyní poslaneckého klubu, což jsem podpořil. Podle mého názoru má lepší předpoklady řídit klub než já, Sněmovna ji hodně baví. Je to vidět na tom, že tím žije.

Poslanci otevřou jednání o vládním konsolidačním balíčku. ‚Budeme mluvit dlouho,‘ vzkazuje opozice

Číst článek

Já zase jsem hodně exekutivně orientovaný, jsem člověk tvůrčí, chci výsledky. Ano, jsem „prestižák“, to uznávám, chci táhnout stínovou vládu k výsledku a chci ji dotáhnout do úspěšných voleb.

A jak vám tedy sedí ta procedurální funkce místopředsedy Sněmovny?
Nebyl jsem první volbou ANO, chtěli jsme tam Janu Mračkovou Vildumetzovou a Radka Vondráčka jako bývalého předsedu Sněmovny. Ona uspěla, on ne, tak padla volba na mě.

Otevřeně říkám, že mám ke Sněmovně trošku jiný vztah, než jsem měl jako ministr. Dřív jsem tam chodil trochu z povinnosti, nějak to tam protrpět, říkal jsem si: Oni se vykecají a já to tam snad potom uhraju. Nechodil jsem tam s úplným nadšením.

Musím říct, že k ní mám po dvou opozičních letech jiný vztah, uvědomuji si, že je to důležitá věc. Poznávám, že politický život fakt není jenom o exekutivě, ale že i legislativa má svoje velmi důležité místo. Člověk je pokornější, neškodí, že když jde občas z hrušky na zem a pozná tam i v rámci pozice místopředsedy velmi dobře ty procesy. Jako běžný poslanec to tolik nemusíte vnímat, ale jako místopředseda musíte přesně vědět, co jak a kde.

Karel Havlíček a Klára Dostálová | Zdroj: Profimedia

Nepřátelé Síkela a Stanjura

S tím, jak vzalo ANO ve své opoziční fázi Sněmovnu trochu na milost, souvisí i míra obstrukcí nebo znepříjemňování života vládě…
To je lepší slovo. Protože obstrukce je, když mluvím o ničem. Nečteme tam Ferdu Mravence.

Tlak v zákulisí, rozmrzelí ministři. Tvrdohlavou vládu čeká ve Sněmovně obstrukční peklo

Číst článek

Současná Sněmovna ale čelí možná nejvyšší míře obstrukcí v historii. Ocituji vám teď pár vět: Sním ale o tom, že bude [parlament] pracovat efektivně. Pokud jste si někdy pustili v televizi přenos z jednání, tak víte, o čem mluvím. Zdržovačky, obstrukce, opakování spousty řečí, které už dávno zazněly. Chuť spolupracovat? Nic moc. (…) Desítky procedurálních návrhů, dlouhé řečnění, samé přestávky na jednání klubů... Pár poslanců může sněmovnu paralyzovat. Víte, kdo to řekl?
To řekl určitě někdo od nás, ne? Řekl jsem to já?

Napsal to Andrej Babiš v knize O čem sním, když náhodou spím v roce 2017. Jak se to otočilo, že? Dnes máte závody v interpelační výdrži s druhým opozičním hnutím SPD…
Demokracie je i o tom, že vyjádříte nějakou formou nesouhlas. Dokonce si myslím, že kritická analýza je základem toho, že se někam posouváme. Asi se shodneme na tom, že Sněmovna dává smysl i v tom, že tam musí být opozice velmi důrazná. Jinak by to bylo jen o tom, že má vláda 108 nebo 109 hlasů a my bychom tam vůbec nemuseli chodit, protože by si všechno protlačili.

Ale když jsme důrazní – ano, někdy zdržujeme –, tak jsou i věci, které se nám díky tomu podaří. Příkladem je třeba stavební zákon, podle vaší rétoriky jsme ho obstruovali, neříkali jsme tam sice nesmysly, ale prodlužovali jsme to a nechtěli jsme, aby prošel. Vyhrotili jsme to, ale zafungovalo to. Všichni si s chladnou hlavou sedli za stůl a řekli si, že buď se budeme rok trápit, nebo najdeme kompromis.

Ať už to byl Ivan Bartoš (ministr pro místní rozvoj, Piráti), Martin Kupka (ministr dopravy, ODS) nebo naše exministryně Klárka Dostálová… tak ten kompromis našli. Kdybychom nebyli tvrdí, důrazní a neprodlužovali jsme to, jsem přesvědčen, že by stavební zákon dopadnul jinak.

Za odmítnutí dechové zkoušky 75 tisíc. Cílem novely dopravního zákona je větší bezpečnost, říká Kupka

Číst článek

Takže účel světí prostředky.
Obstrukce záleží i na tom, kdo je na druhé straně. Buď je tam někdo, kdo je připraven jednat a komunikovat – třeba ministři Kupka a Bartoš, mám pocit, že by to mohl být třeba i ministr školství Mikuláš Bek (STAN), dokonce i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Pak jsou ale lidi, kteří jsou totálně přezíraví a arogantní, třeba jako ministr Jozef Síkela (STAN). Z ministerské zkušenosti můžu porovnávat dva rezorty. S panem Kupkou se někdy velmi tvrdě střetneme, kdo sleduje naše televizní diskuze, tak vidí, že si tam nedarujeme ani metr.

Nedávno v Otázkách Václava Moravce jste se mi nezdáli, že byste spolu válčili…
Přesně tak, není to válka, je to argumentační spor. Tvrdím, že má jinak financovat dopravu a ne si na to půjčovat. Ale já dokážu uznat, co udělal dobře, a to je to, že pokračuje v trendu, který jsme udělali ve smyslu investic. On je zase natolik korektní, že řekne, že jsme investice zahájili a že oni v nich pokračují. Jsme schopni se i třeba na hodinu mimo média sejít a říci si pár věcí.

U pana Síkely ani omylem, on je totální typ arogantního bankéře, který tam přišel a který si myslí, že zná všechno, od všeho má klíče, nikdo mu nebude radit a žije v přesvědčení, že to dělá nejlépe. To je vždy základ všech konců, pokud člověk má pocit, že neudělá nikde žádnou chybu. Také proto si nenašel vztah s úřadem, také proto ho ve vládě nikdo nebere příliš vážně, dokonce mu vzali přípravu klíčových energetických opatření, kterou si musel pod sebe přetáhnout pan premiér. To kdyby mi udělal premiér, tak položím klíčky a do hodiny končím.

S ním vztah nenajdu a nemůže očekávat sebemenší vstřícnost, budeme zcela nekompromisní. Nikdo s námi nebude vydrbávat, jsme největší stranou v Česku. Hájíme zájmy možná dvou milionů lidí. Popravdě řečeno, podobné je to třeba i u ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

Manželství pro všechny

V minulém týdnu Sněmovna poslala do druhého čtení jak novelu občanského zákoníku, tzv. manželství pro všechny, tak ústavní novelu, která zaručuje manželství pouze pro muže a ženu. Jsou tyto otázky v klubu ANO podobně vyhrocená jako v celé Sněmovně?
Ne, vůbec. Máme na to různé názory. Myslím, že to bylo vidět i na tom hlasování, ale rozhodně nás to nijak neštěpí. Nehádáme se kvůli tomu. A to je do značné míry dáno i tím, že jsme catch-all party. Kdo nás chce škatulkovat, tak nás může dát do liberálního konzervatismu.

Hlavně se dobrat kompromisu, shoduje se většina sněmovních stran ohledně práv homosexuálních párů

Číst článek

Důležitější než škatulkování je to, že hájíme zájem skoro třetiny populace České republiky, pokud to beru přes voliče. Jsme rozkročení, musíme být tolerantní, liberální, i když jsme třeba konzervativněji orientovaní, tak tvrdíme, že svoboda jedince i podnikání je absolutním základem.

Můj názor je v tomhle zřejmý, jsem tolerantní, liberálnější, ale respektuji i kolegy, kteří na to mají jiný názor.

Na druhou stranu, když člověk volí Piráty, tak má skoro 100% jistotu, že jeho zástupci budou podporovat jednu cestu. Když volí lidovce, má skoro 100% jistotu, že budou podporovat druhou cestu. U ANO to neví. A tím, že vás je hodně, tak se nám novinářům dlouhodobě ani nepodařilo zjistit, jaké názory na to otázky práv stejnopohlavních párů mají někteří méně viditelní poslanci ANO. To neberete jako nevýhodu, že třeba nejste pro voliče dobře čitelní?
Je to dáno tím, že za námi jde třetina voličů. Máte pravdu, že u Pirátů je to jasné, ale zároveň mají jen čtyři lidi ve Sněmovně. My jich máme 71, musíme reflektovat i toto a jednotliví voliči si to dokáží ve svých obvodech u svých poslanců rozlišit. Třeba mu napíšou, dbáme na to, aby poslanci s voliči takto komunikovali. To je ale vždycky úděl velkých stran.

To je dobře, že jste zmínil, že byste rádi, aby poslanci komunikovali, protože když jsme se snažili zjistit názory jednotlivých řadových poslanců, tak moc sdílní nebyli…
U vás to bylo něco jiného, velmi dobře si pamatuji, když jste to psali. Je to asi měsíc, ale uvědomte si, že to bylo v situaci, kdy probíhala diskuze na klubu, zvažovali jsme, jestli se k tomu postavíme takovým či onakým způsobem ve smyslu absolutní volnosti, nebo jestli budeme poslancům doporučovat, zda hlasovat pro manželství pro všechny či nikoliv. Nechtěli jsme toto citlivé téma jitřit před tím, než se začne projednávat ve Sněmovně.

Vy sám jste podpořil oba protichůdné návrhy – manželství pro všechny i ústavní novelu o manželství pouze mužů a žen. Proč vlastně?
Jsem liberálnější, nemám problém s manželstvím pro všechny. Jsem toho názoru, že pokud to nikomu neuškodí, tak proč bychom jim nemohli pomoct.

Catch-all, konzervativní, či snad liberální? Ani politici ANO se na směřování neshodnou

Číst článek

Co se týká toho druhého, tak to podle mého názoru neneguje sňatky homosexuálů, i když někdo tvrdí, že to může být kontra.

Ústavní novela o manželství jako svazku muže a ženy ještě otevírá příležitost udělat kompromis za předpokladu, že třeba nedojde ke shodě v otázce manželství pro všechny. Myslím, že proti tomu nic není. Každopádně já jsem vždycky pro diskusi a tohle je tak silné téma, že diskuzi potřebuje.

Takže si dovedete představit, že až přijde druhé či třetí čtení, tak byste opět hlasoval pro oba? Protože mám dojem, že když se ústavně zakotví manželství jen jako sňatek muže a ženy, tak nepůjde prosadit manželství stejnopohlavních párů. Jde skutečně o kontra návrhy.
Potřebuji vidět, jak se bude vyvíjet diskuse, jaké tam budou pozměňovací návrhy. A podle toho se chci rozhodnout.

Stínová vláda

Když jste v dubnu 2019 nastupoval na ministerstvo průmyslu, tak jste říkal, že máte vražedné pracovní tempo, že jste workoholik. Pak jste po nějakou dobu zastával dva ministerské posty a čelil jste vtipům, že vůbec nespíte, že se předháníte s premiérem Babišem, kdo z vás pracuje déle a tvrději. Jak to máte teď v té opozici? Nemáte oproti dřívějšku málo práce?
Je naprosto normální, že je člověk jako politik terčem vtipů od rána do večera, tím spíš, když potom máte třeba dvě ministerstva.

Narovnání práv stejnopohlavních párů mohlo být už před čtyřmi lety. Návrh mám v šuplíku, říká Nacher

Číst článek

Samozřejmě, že v opozici je to o něčem jiném, ale na druhou stranu toho ani v opozici nemám málo. Jsem předsedou stínové vlády, což je práce na plný pracovní úvazek.

To je jedna část mé práce, dnes suverénně největší. Pak je to práce poslance, jsem ještě prvním místopředsedou ANO, snažím se jak na lokální, tak ale i třeba na mezinárodní úrovni dělat aktivitu za ANO. Když to vezmu, tak ten čas mám na minuty podobně, jako jsem to měl, když jsem byl ministr.

Zhruba půl roku jede ANO v novém režimu, Andrej Babiš se trošku stáhl a vede stranu, Alena Schillerová vede poslanecký klub a vy stínovou vládu. Bylo tohle rozdělení jasné, nebo jste si to nějak museli vykolíkovat?
V zásadě jsme tomu nechali první rok od voleb 2021 trošku volnější průběh, učili jsme se opoziční práci, bylo to pro nás úplně nové. I stínová vláda jela v prvním roce v trochu jiném režimu. Potkávali jsme se sice pravidelně jednou týdně na dvě tři hodiny, ale do značné míry to bylo pouze o reakci na to, co udělala vláda.

Teď jsme se posunuli dál, dospěli jsme k jednoznačnému rozhodnutí, že stínová vláda musí předkládat řešení. K tomu potřebujeme experty, takže každý stínový ministr si kolem sebe nabral několik expertů, máme jich dohromady skoro sto.

Tisková konference stínové vlády. Zleva Jana Berkovcová, Alena Schillerová, Richard Brabec a Karel Havlíček | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak se váš styl vedení stínové vlády liší od Andreje Babiše, který ji vedl do letošního února?
Jsem exekutivní typ. Vyhodnocuji práci stínových ministrů, dívám se na jejich odborné aktivity, workshopy, konference, kulaté stoly, jak jsou aktivní ve smyslu odborných článků, interpelací, ale i třeba jak komunikují s veřejností, kolik mají veřejných akcí a pochopitelně i jak komunikují třeba přes sociální sítě. Každý týden to vyhodnocuji a věnuji se tomu na maximum.

Jsem na ně přísný. Sleduji, jak plní pravidla, parametry a výsledky. Nemám tam lidi z toho úhlu, kdo je mi sympatický, ale zásadně z úhlu pohledu, jestli je ten člověk výkonný. Jestli dělá svoji práci a samozřejmě si ho testujeme, jestli bude schopen v určité době převzít případně odpovědnost jakožto ministr.

Babišovy europoslankyně končí. Za hnutí ANO už nechce znovu kandidovat ani Dlabajová

Číst článek

Práce ministra je extrémně náročná, nejenom ve smyslu manažerských dovedností, kompetence, ale současně poznání rezortu, procesu atd. i z psychického úhlu pohledu, člověk musí zvládnout obrovský tlak.

Vztah s Babišem

Když se Andrej Babiš stáhl ze stínové vlády, mluví vám do toho, nebo to teď jde úplně mimo něj?
Nemluví mi do toho, ale na druhou stranu, pokud třeba chci změnit některé lidi ve stínové vládě, tak to předsednictvo sice neschvaluje, ale berou to alespoň na vědomí, řeknu to tam.

S panem Babišem jsem začal spolupracovat v roce 2017 i proto, že mi vyhovuje jeho způsob fungování. Jde po výsledku, ne po tom, jestli jsme si sympatičtí. Když máte výsledky, tak vám zvětšuje dvorek a nemluví vám do toho. I proto jsem k průmyslu v lednu 2020 dostal ještě dopravu.

Když výsledky nemáte, přichází ten jeho mikromanagement. Mluví vám do toho čím dál víc, až vás třeba vyhodí. To u něj platilo vždy. Neznamená to, že se kvůli něčemu nepohádáme, že si neřekneme něco ostřejšího, ale nikdy ne tak, že bychom tím destruovali náš vztah.

Naslouchá vám Andrej Babiš? Lidé, kteří z ANO odešli a poté o své zkušenosti s ním mluví, často říkají, že dá jen na málokoho. Máte s ním takový vztah, že byste řekl, že na vaše slovo dá?
On naslouchá, ale nedává to příliš najevo. Podstatné je, co potom udělá. Kolikrát s ním mám jednání, něco navrhnu a on se tak jako zavrtí, že ne, ale pak to třeba udělá nebo to minimálně zváží, což je důležité.

Karel Havlíček a Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

S kým vládnout příště?

Kdybychom se hypoteticky přesunuli na podzim 2025 a hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby, kdo bude vaším preferovaným koaličním partnerem?
Nemůžu vám to takto říct, teď se to fakt nedá rozhodovat. Všechna vyjádření, s kým ano a s kým ne v tuto chvíli beru s nadsázkou. Uvidíme, jaké budou vůbec možnosti vytváření koalic.

‚Má zlepšit bezpečnost.‘ Většina poslanců hnutí ANO zvedne ruku pro obranný pakt s USA, řekla Schillerová

Číst článek

Pětikoalice se po volbách postavila proti nám, ale kdyby neměli 108 poslanců, ale třeba 98 a byla tam navíc nějaká další menší strana, tak se domnívám, že by nebyli zdaleka tak pevní v rámci své pětisestavy.

To znamená, že kdyby byly dvě cesty, složit to s SPD, a složit to s některou stranou z pětikoalice…
Přece víte, že toto vám teď nemůžu prozradit, protože je fakt brzo.

Jde mi o váš osobní postoj, co by vám bylo příjemnější?
Rozumím, k čemu míříte, ale dneska nechci preferovat nikoho. Kdo zná moje názory a můj styl práce, tak si to dokáže srovnat. Pro mě je důležité, abychom uspěli a abychom uspěli zásadním způsobem.

Ale jsem při zemi, i když dneska vidím preference, a je spousta lidí, kteří chodí a pomalu z nás už teď dělají vítěze a klepou nám po ramenou. Dokonce i ze stran současné vlády mají někteří tendenci naznačovat nějaké budoucí koalice. Zůstávám v tom při zemi, ještě se může hodně věcí změnit.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme