Kaprů bude letos zhruba stejně, jako v minulých letech, tedy něco málo před 19 tisíc tun. Ceny kaprů se pravděpodobně mírně zvýší. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy to ale bude oproti loňsku maximálně o 5 procent. "Cena kapra se bude pohybovat kolem 65 korun za kilogram. To cenové rozpětí by mělo být od tří do 5 procent podle místa výlovu."

Výnosy jsou sice o něco menší, než v jiných letech, ale jak už jsem řekla, celkově to nabídku ryb na trhu neovlivní. Některé ryby jsou ale menší. Například z rybníku Hrubý u Šumvaldu. Rybáři to vysvětlují tím, že ryby nenarostly, jak měly, protože v parnech nežraly.

Období před Vánocemi je ale také dobou názorových rozporů - zatímco velká část populace si myslí, že Vánoce by bez kapra ve vaně nebyly Vánocemi, někteří ochránci přírody by prodej živých ryb na ulicích nejraději zakázali.

Poté, kdy ho rybáři vyloví z rybníka, zvířata převezou na sádky, kde jsou až do doby, než si je prodejce odveze - to může být i několik týdnů. "Ta ryba na sádkách se zbaví potravních zbytků, které má ještě v zažívadlech, a trošku se i zbaví toho lehkého bahenního zápachu, který ne všichni spotřebitelé mají rádi."

Například sdružení Svoboda zvířat ale upozorňuje na to, že ryby jsou zeslablé, když nedostávají potravu. V sádkách prý mají ještě dobré podmínky, ale horší je to při přepravě na prodej a hlavně pak v kádích na ulicích. Ryby jsou vystresované, často poraněné.

Ministerstvo zemědělství říká, že nový zákon proti týrání zvířat dává přísné podmínky pro producenty i prodejce. Veterinární správa kontroluje, jestli se zvířata nedusí, nejsou vážně poraněna. Producenti ryb pak říkají, že kapři mají zásoby tuku a z nich čerpají energii v době, kdy jsou v sádkách.

Co je ale stále problém, to je neodborné zabíjení ryb. Zákon sice říká, že je potřeba kapra nejprve omráčit, tedy znecitlivět, ale jen těžko se dá uhlídat, že na všech stáncích prodává odborník.

Na vánočních stolech se začínají objevovat i jiné druhy ryb. V našich vodách se začínají prohánět například lososi. První kusy před několika lety vysadili sami rybáři. Teď se k nám, tedy do místa svého vylíhnutí, začínají lososi vracet a vytvářejí hejno, které už je schopné reprodukce.

Objevují se u nás ale i nové druhy ryb, například Amuři a Tolstolobik bílý nebo Tolstolobik pestrý. Amur je ryba, která může vážit až 30 kilo, požírá například puškvorec, orobinec, rákos. Tolstolobici jsou větší, živí se planktonem a mohou vážit až 40 kilo. Rozšíření Amurů ani Tolstolobiků podle něj nenaruší biologickou rovnováhu řek.

Na talířích mohou skončit jak amur, tak tolstolobik, ovšem ten druhý jmenovaný je poněkud tučnější. "Rybáři říkají, že má v oblasti břicha normální špeky a když to vyjmete, tak to vypadá a zapáchá jako lůj, a když to zapálíte, tak to normálně hoří."

Tolstolobici tedy sice nejsou asi právě dietní, ale přesto už letos byli součástí výlovů některých rybníků. Například na Klatovsku. Druhy ryb, které naši producenti chovají, se ale mírně mění. Tradici chovu má u nás kapr a také lososovité ryby - pstruzi a sivani, ale také štiky, líni, candáti nebo sumci. Hodně záleží na konkrétních podmínkách producenta, ale také na konkurenci. Do Česka se tlačí zahraniční produkce, letos například pstruzi z Itálie, Francie, Španělska nebo Turecka. Některé naše firmy proto navýšily chov, aby udrželi cenu - pro nás, ale i pro vývoz. "My se snažíme u toho pstruha v rámci našich podmínek navyšovat produkci s cílem, abychom dokázali trchu snížit výrobní cenu, abychom na trhu obstáli," říká ředitel Rybářství ve Velkém Meziřící Emanuel Míšek. Někteří producenti začínají víc chovat bíložravé ryby - například už zmiňované amury, ale celkově se sortiment v Česku chovaných ryb moc nemění.

Markéta Kaclová, Blanka Černá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít