Rada České televize přišla o předsedu i místopředsedu. René Kühn a Jaroslav Dědič rezignovali po kontroverzním odvolání dozorčí rady, které senátní komise považuje za nezákonné. Bývalý předseda Rady ČT Jan Bednář ještě v únoru mírnil reakce na nově zvolené radní. „Teď už to musím poopravit. Reakce nebyly tak mylné,” říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

ROZHOVOR Praha 8:02 25. listopadu 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V únoru jste reakci na zvolení Hany Lipovské do Rady České televize označil pro Aktuálně za „trochu přehnanou." Myslíte si to stále?
To bych musel asi dnes trošku poopravit. Tehdy jsem se domníval, že má paní Lipovská ekonomické vzdělání a že by s touto profesní schopností mohla prospět fungování Rady České televize. Neznal jsem ji ale osobně, ani jsem o ní nic dalšího nevěděl. Zdála se mi ta reakce proti jejímu jmenování přehnaná.

Dneska se ale ukazuje, že to nebylo tak úplně mylné ze strany lidí, kteří protestovali. Myslím si, že role, kterou teď, dejme tomu tento měsíc, sehrála, nebyla dobrá.

Rada ČT odvolala kvůli výhradám dozorčí komisi. ‚Zdůvodnění jsme nedostali,‘ kritizuje Šarapatka

Číst článek

V čem?
Není to dobré především pro televizi, není to dobré pro radu jako takovou. Neukazuje to na promyšlený postup. Nechci ji zostouzet, ale myslím si, že takto odvolat dozorčí komisi bylo nerozumné. Vyvolává to zbytečné emoce a velkou nejistotu ohledně budoucnosti České televize a to není dobře.

V únoru jste ještě uvedl, že „strach o ČT se ve vás nerodí“. To byste také poopravil?
V té době jsem nechtěl být alarmistický. Teď už mám trošku obavy, protože vývoj těch posledních měsíců je ve mně vzbuzuje. Nejsem už členem rady a nemůžu se vyjadřovat k jejich jednání, ale výstupy, které rada dává veřejnosti, na mě působí chaotickým dojmem, je to takové až skoro diletantské. Slyším chaotickou kritiku současného vedení České televize, hledání různých záminek ke kritice, vyhledávání potíží. To se přesně ukázalo v  ostravské kauze. Dozvěděli se to na poslední chvíli, to je právě ten problém.

Na druhou stranu chápu, že Rada České televize musí mít důvěru v dozorčí komisi. Pokud by v ní neměla většina členů rady důvěru, pak nezbývá než komisi vyměnit a situaci řešit. Tady ale žádné pádné důvody veřejně vysvětleny nebyly.

Radní přitom používají vaše dřívější vyjádření, ve kterých jste zmínil, že nejste spokojený s prací dozorčí komise, naposledy v analýze Institutu svobody a demokracie.
To se mi nelíbí a musím odmítnout, že by to spolu souviselo. Když pracujete v nějakém orgánu několik let, asi to nemůže být úplně bez konfliktu. Samozřejmě jsem měl v minulosti výhrady k některým věcem, které dozorčí komise radě poskytla nebo neposkytla, ale to vůbec nesouvisí se současnou situací. Nemůže to tak být bráno. To, že byl někdo s někým v minulosti nespokojen, neopravňuje nikoho ke krokům, ke kterým došlo. Spory, které jsme měli, se vždycky vysvětlily a vyřešily.

Myslím si, že je to nefér. Nikdy bych nepřipustil odvolání dozorčí komise v této situaci, kdy je Česká televize těsně před schvalováním rozpočtu na příští rok, kdy tam je spousta věcí, které nejsou rozhodnuté. I letošní rozpočet musí být kvůli pandemii schválen nově, nejsou schváleny dlouhodobé plány. To jsou všechno důležité věci, ke kterým je dozorčí komise nezbytná. To, že ji momentálně rada nemá, je dosti znepokojivé.

Jedna věc je neprofesionalita a nesrozumitelnost, ohrožení nezávislosti by byla druhá. Podle radního Zdeňka Šarapatky plánuje rada odvolat ředitele České televize Petra Dvořáka. Odvolání dozorčí komise pak má být podle radního zprávou o tom, že má rada k jeho sesazení dost hlasů.
Nejsem u jednání a neznám nové radní, ale je pravda, že na odvolání generálního ředitele České televize stačí 10 z 15 hlasů. Jestliže 10 lidí hlasovalo pro odvolání dozorčí komise a nebylo to srozumitelně odůvodněno, tak mám obavu, že by to mohla být předehra k odvolání generálního ředitele. Nevím, jak velké obavy je třeba mít, ale při té míře diletantství se obávám, že by i k tomuhle mohlo dojít.

Dostávají se tedy do Rady České televize odborníci a kvalitní kandidáti?
V zákoně není formulováno, že tam musí být odborníci. Jsou tam zástupci veřejnosti, kterou může být i prodavačka ze samoobsluhy. Poslanci tam někdy odborníky zvolí, ale někdy tam zvolí někoho, kdo nemá o těch tématech ani ponětí. Ten současný systém, kdy všechny členy rady volí pouze Poslanecká sněmovna, nepovažuji za správný.

Jak kvalitní radní byli zvoleni za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO)?
Bohužel musím konstatovat, že kvalita šla hodně dolů. Po vstupu Andreje Babiše do politiky a během jeho vlády s ČSSD do toho nezasahoval. Říkal, že není politik, skutečně se neorientoval. Když se ale podívám na to, jací lidé byli později zvoleni do mediálních rad, v posledních třeba třech letech, vidím kvalitativní zhoršení. To vidím jednoznačně.

Chápu, že odstoupili

V reakci na odvolání komise odstoupil k 20. listopadu předseda Rady České televize René Kühn. Následoval ho i místopředseda Jaroslav Dědič, který to vysvětlil tím, že „rada potřebuje stabilizaci, energii, shodu v zásadních věcech“.
Naprosto chápu, že odstoupili. To, že René Kühn nebyl obeznámen s postojem většiny rady před jednáním, a byl postaven takto před hlasování o odvolání dozorčí komise, svědčí o zákulisním jednání. A jak můžete jako předseda reprezentovat spor lidí, kteří s vámi nekonzultují a rozhodují nezávisle na vás a proti vaší vůli? Ale je mi to líto, myslím si, že by býval byl dobrým předsedou. V radě se zřejmě dějí věci, které nejsou úplně regulérní.

Ozývají se i hlasy, že měli ve svých funkcích zůstat, že se vzdali předčasně. Jak tohle vnímáte?
Oni zůstávají členy rady, jsou stále ve hře. Jejich hlas bude nutné brát v úvahu. Kdyby odešli úplně, tak by se to dalo vykládat jako útěk od zodpovědnosti.

7:32

Smoljak: Rozhodnutí Rady České televize jsou dlouhodobě netransparentní, nezdůvodněná

Číst článek

Odvolání komise bylo důvodem, proč po dvaceti letech od krize ČT šli někteří demonstrovat na Kavčí hory. Jak moc zásadní je tato komise pro radu? K čemu jí dává přístup?
Odpovím vám příběhem. Před lety byla vyměněna dozorčí komise Rady Českého rozhlasu a nedlouho poté rezignoval generální ředitel Peter Duhan. Komise totiž údajně našla materiály, které svědčily o nějakých nekalostech. Peter Duhan byl postaven před situaci, kdy by mohl být odvolán, a sám rezignoval. Něco podobného by se mohlo stát i tady. Dozorčí komise totiž, protože má přístup do účetnictví, může najít cokoliv. A tím neříkám, že tam jsou nějaké skryté transakce. Komise může ale do velké míry ovlivnit radu, říct o něčem, že je to neregulérní, že to byla chyba, že se něco nemělo prodávat. Může říct, že management špatně hospodaří, a padne to na generálního ředitele.

V tomto případě je to navíc ze dvou stran. Rada ukázala, že má deset hlasů, kterými odvolala dozorčí komisi, a může odvolat i generálního ředitele. Zároveň může nová komise práci managementu nějak jinak hodnotit, prohlásit, že tam jsou nedostatky. I když nevím jaké, Česká televize je kontrolována ze všech stran.

Achillova pata ČT

Kontrola hospodaření České televize je samozřejmě nutná, ČT ale zároveň čelí silné kritice. I emocionálním vzkazům různých politiků. Radu jste vedl pět let. Rozklíčoval jste, o co politikům při útocích na Českou televizi jde? Jaká je jejich motivace?
Je to začarovaný kruh. Média veřejné služby pracují s poměrně velkým rozpočtem. Do hospodaření není úplně jasně vidět, není to úplně transparentní. To je ale dané charakterem té služby, je tam spousta všelijakých výdajů, které by se mohly někomu zdát nadměrné, ale vycházejí z praxe. Tahle netransparentnost, která je daná charakterem toho podnikání, je achillovou patou. Zneužívají toho politici, kteří chtějí na Českou televizi útočit z jiných důvodů, z politických důvodů. Mají dojem, že je Česká televize příliš kritizuje, tak potom začnou útočit, že se v ČT špatně hospodaří, že je její vedení špatné, že by mělo být vyměněno. Kritika hospodaření České televize je do značné míry zástupným problémem, který nevychází z reálné znalosti skutečného hospodaření těchto médií.

Z vaší zkušenosti předsedy Rady České televize tedy plyne, že za kritikou České televize je osobní nevraživost.
Určitě. Prezident republiky opakovaně útočí na Českou televizi, prohlásil, že je součást opozice, že by mělo být vyměněno vedení. Pak jsou tu politické síly, které jsou blízké prezidentovi a chovají se v tomto podobně, zejména KSČM, SPD a Trikolóra. Ti se vůbec netají nevraživostí vůči České televizi, většinou bojkotují jakoukoliv spolupráci s ní. Prezident už léta letoucí neposkytl ČT rozhovor. To je bojkot veřejnoprávní instituce ze strany hlavy státu, což je v Evropě unikát.

Část politické scény je otevřeně nepřátelská vůči médiím veřejné služby, nepřeje si jejich nezávislost. Zároveň často nevidím ani u dalších politických subjektů velké přesvědčení o tom, že je třeba bojovat za nezávislost médií veřejné služby. Někdy jsou ta vyjádření polovičatá, myslím si, že nejsou skálopevně přesvědčeni o tom, že by měla zůstat nezávislá.

Česká televize bude mít letos vyrovnaný rozpočet, oproti původnímu návrhu ušetřila 200 milionů

Číst článek

Terčem kritiky jsou často publicistické a zpravodajské pořady, osobní útoky často míří na Noru Fridrichovou, Marka Wollnera nebo Václava Moravce.
Právě tyto kritické pořady, které jsou někdy možná až příliš ostře kritické vůči současnému premiérovi a prezidentovi, politikům nejvíc vadí. Zároveň je ale pro ně velmi obtížné, možná až na pana prezidenta, tyto publicistické pořady zcela otevřeně kritizovat. Proto se potom setkáváme s útoky a kritikou údajně špatného hospodaření České televize.

Nejsou to ale jen emotivní výbuchy, z řad odborné veřejnosti zaznívá i názor, že je tlak na Českou televizi promyšlený a taktický. Pokud bychom na to přistoupili, vypozoroval jste, kdo je za tím? Kdo chce zdiskreditovat Českou televizi a proč?
Není to jednolitá fronta, v politických stranách jsou různé názorové skupiny. Například v hnutí ANO jsou lidé, kteří docela upřímně podporují média veřejné služby, ale jsou tam také lidé, kteří se staví na stranu například Trikolóry.

A z čeho to vyvěrá? Podívejte se, pro politiky jsou média strašně důležitá. Chtěli by je nějakým způsobem ovládat. Vadí jim, že je neovládají. Asi odtud to pramení, je to jejich niterný zájem.

Krizi veřejnoprávních médií sledujeme v mnoha zemích, například v Polsku, Maďarsku nebo i na Slovensku. Hrozí teď podobná situace i u nás?
To nebezpečí tu je. Doufám ale, že to tak nedopadne. Věřím tomu, že se polskou nebo maďarskou cestou nevydáme. I když tam to taky nebylo ze dne na den. Uvidíme. Taky proto, že se proti tomu česká veřejnost tak vehementně staví. Já jsem optimista.

Vítek Svoboda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít