Ekonomka Lipovská: Volný vnitřní trh EU je fikce. Zkuste se dostat na ten německý a pochopíte
Brněnská ekonomka Hana Lipovská se nijak netají svým odmítavým postojem k Evropské unii. Ekonomii pak považuje za umění i vědu, hlavně pak za císařovnu všech lidských věd. Proč?
„Ekonomie je věda o životě, způsob myšlení a uvažování o světě kolem. Pro mne je to smysl života,“ přiznává. Proč ale zrovna císařovna věd?
„Je to částečně přírodní věda, o které jde přemýšlet v číslech, měřeních, křivkách. Je to ale i věda filozofická, která připouští myšlenkové experimenty. Jako císařovna všech věd spojuje oba způsoby uvažování... Ironicky říkávám, ať si ostatní vědci, matematici, filozofové říkají, že jejich obory jsou královny věd. Ekonomie je ale, jako taková imperátorka, jejich císařovnou. Královnou královen.“
Ohrožení suverenity
Přesně tak vysvětluje i svůj obdiv k ekonomii. Evropskou unii jako projekt ale zavrhuje. „Jsem pro mezistátní spolupráci, ale jen takovou, která nebrání suverenitě jednotlivých členských zemí. To jsou totiž dva naprosto rozdílné způsoby uvažování,“ tvrdí.
A nejen to, EU prý ohrožuje suverenitu i z pohledu ekonomického. „To je ohromně nebezpečné. Potřebujete mít základní pevně danou hospodářskou jednotku, kterou je pro ekonomiku obvykle rodina. Před nějakými 2000 lety to ale bylo klidně i 20 až 30 lidí, včetně otroků,“ uvádí ekonomka.
Později šlo podle ní o domácnost a dnes se takovou jednotkou stal stát. „Každá země má ale svůj soubor hodnot a preferencí. Hodnoty Španělska jsou ale natolik rozdílné od hodnot Švédska, že na ně nejde použít nějaký mustr, kterým bychom úspěšně řídili najednou obě ekonomiky,“ říká.
Politici vedou Česko k národnímu egoismu. Unii používají jako hromosvod, říká soudkyně Pelikánová
Číst článek
Volný trh
A co volný obchod, tedy jeden z řady pilířů hospodářství unie? „My ale volný trh ani volnou mezinárodní spolupráci přeci vůbec nemáme. Není tady ani svobodný vnitřní unijní trh, byť rétoricky to jistě vnímáme jinak. Sice jsme zrušili cla nebo kvóty, na druhé straně ale pořád máme nejrůznější hygienické a technické překážky obchodu. I pro naše, české výrobce. Pro ně může být opravdu mimořádně obtížné dostat se třeba na trh německý,“ myslí si Lipovská.
V poslední době se pustila do zkoumání dat spojených se separatismem, ekonomií a politickým konfliktem hned ve třech zemích EU.
„My ale nejsme schopni udržet v klidu a míru ani hospodářskou spolupráci Katalánska v rámci Španělska, Skotska v rámci Velké Británie nebo Vlámska v rámci Belgie. Tak se ptám, co vede Skoty, Vlámy nebo Katalánce ke snahám o větší míru autonomie nebo dokonce o samostatný stát? Jedním z argumentů je touha spravovat si své hospodářství suverénně. Chtějí se prostě sami rozhodovat, komu a kolik budou platit daně,“ říká ekonomka.
Rozdělí se EU na víc autonomních států?
Tyto snahy o autonomii v rámci svých zemí jsou prý ale zajímavé ještě něčím jiným. Je to deklarovaná autonomie s cílem zůstat členskou zemí Evropské unie. Jak to pak jde vůbec dohromady? „Zejména ve Skotsku ale tato proklamace neplatí,“ tvrdí. Sama porovnávala statistická data hlasování o brexitu a hlasování o skotské nezávislosti.
„Zdaleka neplatí, že by regiony, které chtějí nezávislost, byly zároveň nějak silněji proti brexitu. Ve srovnání s ostatními regiony. To byl pro mne poměrně překvapivý výsledek, protože až dosud platila teorie, podle které je pro malý stát výhodná velká hospodářská integrace, protože má lepší přístup na větší, společný trh.“
„Dnes zkoumám, co voliče vlastně zajímá. I kdyby byla jejich priorita právo na lov ještěrek, tak v tu chvíli maximalizují svůj užitek a chovají se ekonomicky. Možná, že mají soubor hodnot pro nás nepochopitelný. Ale to, že ho chtějí udržet, vlastně taky znamená, že jednají jako Homo economicus. Právě v tom je největší rozdíl v chápání člověka. Člověk ekonomický totiž podle mne existuje a těší se skvělému zdraví. Akorát my ho vlastně vůbec vidět nechceme,“ dodává ekonomka Hana Lipovská.
