Korunní svědkyně kauzy Rath má kvůli úplatkům přijít o 12 milionů. 'Extrémní částka,' stěžuje si soudu
Vězení díky spolupráci s policií zřejmě unikne, stavařce Ivaně Salačové obžalované v kauze Rath však hrozí, že přijde o „extrémní částku“. Kvůli uplácení v korupčním případu, k němuž se sama přiznala, má zaplatit 11,7 milionu korun. Doběhl ji totiž systém, pomocí něhož podle svých slov vyrobila část úplatku na buštěhradskou zakázku. Salačová to považuje za příkoří a žádá soud, aby to zohlednil při rozhodování o trestu.
„Chci informovat senát o příkoří, které se děje mé společnosti JIPE, s. r. o., v souvislosti s mým doznáním. Správce konkurzní podstaty společnosti Tenton, která je právním nástupcem společnosti Konstruktiva Branko, již moji společnost zažaloval o extrémně vysokou částku 11,7 milionu korun, která byla využita na prostředky, které nakonec obžalovaný Pavel Drážďanský předal obžalovanému Kottovi a Kottové," uvedla Salačová v závěrečné řeči.
Kdybych dal Rathovi a spol. úplatek, moje firma by 'vydělala' minus 3 miliony, hájil se manažer
Číst článek
Osobně ji před Krajským soudem v Praze nepřednesla, pouze ji poslala, a tak jí přečetl předseda senátu Robert Pacovský. Kladenský soud nárok konkurzního správce loni v červnu skutečně uznal a firmě klíčové svědkyně v kauze Rath nařídil, aby skoro 12 milionů konkurznímu správci poslala. Verdikt není pravomocný, stavařka se proti němu odvolala.
Náročné rozhodnutí
„Domnívám se, že tato informace by pro soud mohla být důležitá, protože ukazuje, jak pro mě bylo rozhodnutí v této věci vypovídat a doznat se náročné a jaké pro mě a moji společnost má důsledky. Prosím, aby k tomu soud při rozhodnutí přihlédl,“ žádala v závěrečné řeči u krajského soudu.
Salačová se doznala, že v korupční kauze, jejímiž středobody jsou exhejtman David Rath, někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová (dříve Pancová) a její manžel, exnáměstek středočeských nemocnic Petr Kott, uplácela u dvou zakázek.
Jednou z nich je rekonstrukce zámku v Buštěhradu. Za výhru v tendru si trojice měla říct o 24 milionů korun, z nichž 14 údajně dostala. Zbytek podle obžaloby Rath a Kottovi nepřevzali, protože je zadržela policie.
Konstruktivu i Tenton kauza Rath pohřbila
Stavební společnost Konstruktiva Branko měla před vypuknutím kauzy Rath 200 zaměstnanců a obrat miliardu korun. V březnu 2012 vyhrála výběrové řízení na rekonstrukci zámku v Buštěhradu, která měla stát 214 milionů korun. Původní odhad projektanta přitom počítal na opravu s částkou o 50 milionů nižší. Podle obžaloby ze zakázky měli dostat 24 milionů David Rath a manželé Petr a Kateřina Kottovi.
Společně s nimi policie obvinila někdejšího ředitele Konstruktivy Branko Pavla Drážďanského a jejího obchodního šéfa Tomáše Mladého. Všichni vinu popírají. Kvůli korupční kauze se Konstruktiva Branko přejmenovala na Tenton a změnila majitele. Tenton se snažil od Konstruktivy distancovat, na spojení ale ukazovalo například angažmá spolumajitele a jednatele Tentonu Miloslava Melichárka, jenž byl dříve manažerem Branka. Tenton podle serveru E15 Konstruktivě za převzetí zaplatil 42 milionů korun. Korupční kauza však nakonec doběhla i novou firmu a skončila v insolvenci
Na oněch 14 milionů se podle vyšetřovatelů poměrem 50:50 složila Salačové firma FISA (po vypuknutí aféry přejmenovaná na JIPE) a Konstruktiva Branko (nyní Tenton) pod vedením ředitele Pavla Drážďanského. Salačová policii podrobně popsala, jak peníze na údajný úplatek dvojice vyrobila. Konstruktiva jí podle ní platila za nikdy nevykonané práce.
Peníze vybírala a nosila zpět
Podnikatelka služby na oko fakturovala, peníze vybírala a údajně je nosila zpět do Konstruktivy. Tímto způsobem se podle slánské stavařky nashromáždilo 10,5 milionu korun na úplatky.
Poté, co policie začala kvůli korupci ve Středočeském kraji zatýkat, o velkém korupčním skandálu referovala všechna média. Manažeři Konstruktivy se snažili do té doby prosperující podnik zachránit. Konstruktivu i s pohledávkami prodali nově vzniklé firmě Tenton, aby přerušili spojení s kauzou Rath. Ovšem neuspěli - informace se brzy dostala na veřejnost, Tenton nedostával zakázky a nakonec zbankrotoval.
Firma se nakonec dostala pod správu konkurzního správce Václava Kulhavého, který objevil Salačové faktury za nikdy nevykonanou práci a Salačovou začal o miliony důrazně žádat. „Já to nemohu jen tak nechat být, vždyť je tam asi 11 milionů. My jsme se s nimi soudili a teď se to bude snažit vymáhat právní nástupce, který skoupil pohledávky. Chci zdůraznit, že v tom není žádná politika ani záměr někoho poškodit,“ řekl Kulhavý serveru iROZHLAS.cz.
'Ty miliony nemám'
Stavařka však i přes pro ni nepříznivý rozsudek zaplatit odmítá. „Jestliže Konstruktiva ví, že jsem ty peníze někde použila a teď je po mně někdo chce, tak se mi zdá, že je to nespravedlivé,“ reagovala pro server iROZHLAS.cz.
Na otázku, proč si myslí, že skoro 12 milionů má platit kvůli spolupráci s policií, odpověděla Salačová následovně: „Já jen vím, že ty peníze nemám, že jsem je někomu dala, a když mi je někdo poslal a neprovedla jsem ty práce, tak mi je neměl posílat. Proč mi je tedy posílali, na jakém základě? A nebylo to málo.“
'Žádný trest'
Až devět let, propadnutí veškerého majetku, navrhl žalobce. Rath: Chtěl ze soudu udělat pitomce
Číst článek
Správce Kulhavý však jakoukoliv spojitost s korupčním případem razantně odmítá. „To žádný trest není, správce konkurzní podstaty je ze zákona povinen dostat do majetkové podstaty co nejvíce peněz,“ argumentuje. Pohledávku týkající se Salačové společnosti již prodal další firmě. Spor o skoro 12 milionů se nyní přesouvá se stejnému soudu, který rozhoduje v kauze Rath.
Středočeský krajský soud v Praze v roce 2015 uznal Salačové status spolupracující obviněné a na rozdíl od mnohaletých trestů pro Ratha, Kottovy a manažery stavebních a zdravotnických firem ji potrestal tříletou podmínkou a pokutou milion korun. Rozsudek však zrušil vrchní soud. I nyní ale Salačové státní zástupce navrhuje podmíněný trest a pokutu milion.
Městský soud navíc Salačovou potrestal letos v lednu podmínkou a milionovou pokutou v takzvané kauze losovaček. Podílela se podle něj na manipulacích elektronického losování veřejných zakázek ve Středočeském a Jihočeském kraji. Skupina, jejíž byla součástí, způsobila podle soudu škodu celkem 33 milionů korun.