Jak dlouho nás bude koronavirus trápit? Obávám se, že rok, možná rok a půl, odhaduje virolog Plevka
Už od 12. března je Česko v nouzovém stavu. Denně můžete sledovat počty provedených testů, počty SARS-CoV-2 pozitivních nebo počet zemřelých a uzdravených. Co nám ta čísla ale vlastně říkají? O tom mluvil v Interview Plus virolog Pavel Plevka.
Podle virologa Výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavla Plevky ale z čísla o potvrzených nemocných nevíte o skutečně nemocných téměř nic.
„Až počet lidí v nemocnicích vám velmi dobře řekne, jak se epidemie vyvíjí. K hospitalizaci dochází zhruba za dva týdny po infekci, takže znáte vývoj epidemie před dvěma týdny… U počtu zemřelých je to zpoždění ještě větší, a to zhruba 30 dní. Pomocí těchto indikátorů můžete usuzovat, jak se se zpožděním epidemie vyvíjí, což je důležité v souvislosti se zaváděním karantény,“ říká virolog v Interview Plus.
Ani počet provedených testů, tedy čísla, která má veřejnost denně k dispozici, podle virologa nic moc neukazují. „Kontrolují se totiž taky ti, kteří se už uzdravují, takže tak může procento negativních testů narůstat… Taky se testují ti, co mají symptomy, ale nezjišťujeme promořenost populace. V tuto chvíli totiž máme až 80% korelaci mezi množstvím provedených testů a počtem infikovaných.“
Musíme mít test promořenosti
O testu promořenosti už hovořil i epidemiolog Roman Prymula a potvrzuje to i virolog Masarykovy univerzity Plevka. „Naplánovaný je test u pěti tisíc lidí v Praze a další na Olomoucku. Výsledky budou mít vypovídající hodnotu hlavně lokálně, protože teď se promořenost v krajích dost liší… Alespoň nám to dá nějaký odhad.“
Podobná studie už probíhala u dvou tisíc lidí z celého Rakouska, kde by výsledky mohly být k dispozici během pár dní. Podobné plošné testování plánují i na Islandu.
„Kdyby se ukázalo, že promořenost populace je vysoká, tak by to byla vynikající zpráva. Ukázalo by se, že virus není procentuálně tak nebezpečný… a třeba i to, že by se náš zdravotní systém nemusel vypořádávat s tak velkým počtem nemocných najednou. Taková očekávání jsou ale málo pravděpodobná. Třeba na Islandu se ukazuje, že množství asymptomatických nemocných je 50 %, tedy jednou tolik oproti těm, co mají symptomy,“ vysvětluje.
„Dokud neprovedeme testování náhodného vzorku populace, tak to číslo pro Českou republiku vědět nemůžeme,“ odpovídá na otázku, kolik je u nás nakažených, kteří o tom ale vůbec nevědí a nemají ani příznaky. „Bez testování nemůžeme vědět, kolik je asymptomatických přenašečů.“ Dalším důležitým číslem je pak procento rezistentních lidí, tedy těch, co se jsou schopni viru bránit přirozeně, což pak snižuje množství potenciálně nemocných.
Určitě to není chřipka
Jaký je tedy rozdíl mezi chřipkou a koronavirem? Chřipka se totiž hlavně na začátku pandemie uváděla jako příklad nemoci, se kterou si běžně dokážeme poradit.
„Zásadní rozdíl je v tom, že mnohem větší procento lidí s koronavirovou infekcí vyžaduje hospitalizaci, a to buď na běžném lůžku, nebo na těch s plicním ventilátorem či mimotělním okysličováním. S chřipkou se je společnost schopna vyrovnat líp, počet lidí v nemocnicích je výrazně menší a zároveň je velká část populace už dopředu rezistentní na konkrétní chřipkový kmen, který se zrovna šíří,“ vysvětluje.
„Virus nebere ohledy na to, kolik testů se zrovna chystáme provést. Počet provedených testů nepopisuje stav infekce v populaci.“
Pavel Plevka
Virolog není příliš optimistický ani v odhadu času, kdy by nás už covid-19 neměl ohrožovat.
„Obávám se, že to bude velmi dlouhá doba. Rok, možná rok a půl. To za předpokladu, že nezjistíme, že je u nás nějaké velké procento proinfikovaných nebo rezistentních lidí. Když nám vyjde předpoklad, podle kterého je 100 % populace k nákaze náchylných, a když se dozvíme, že procento asymptomatických přenašečů je malé (zhruba dvojnásobné jako počet lidí se symptomy), tak ten čas (než se promoříme) bude trvat dlouho,“ myslí si.
Chytrá karanténa je pak důležité opatření, protože dokážeme efektivně vyhledávat potenciální nemocné, testovat je, a tak omezit další šíření nemoci covid-19. Společnost totiž potřebuje nahodit ekonomiku, a to bez testování nepůjde.
