Instituce budou muset zveřejnit smlouvy nad půl milionu
Od dubna bude tajení a schovávání smluv na úřadech mnohem těžší. Všechny smlouvy nad půl milionu budou muset být povinně zveřejněné. Jenže panují obavy, že i toto nařízení nakonec dokážou úřady obejít.
Tajit, tutlat, neukazovat nebo dokonce schovávat veřejné smlouvy je u řady úřadů stále postup častý a více než běžný. Veřejné instituce sice už dnes mají zveřejňovat, kam a na co putovaly veřejné peníze, často to ale nedělají.
Novela zákona o veřejných zakázkách od 1. dubna zavádí malý převrat - povinně budou muset být zveřejněny všechny smlouvy s hodnotou minimálně půl milionu korun.
Zveřejňování smluv nad půl milionu rozebral v Dopoledním Radiožurnálu Petr Sehnoutka
Otázkou ale zůstává, jestli úřady nenajdou způsob, jak zákonu dostát a přitom nezveřejnit téměř nic.
Tajení smluv je dnes velmi časté. Například ministerstvo práce tají smlouvu na nový software, který zkraje roku zkomplikoval chod úřadů práce. Ministr Jaromír Drábek tvrdí, že jeho úřad jen využil rámcové smlouvy jiného resortu:
"Připomínám jenom, že smluvní stranou v tom vztahu s firmou Fujitsu je ministerstvo vnitra, nikoli ministerstvo práce a sociálních věcí.“
Novináři ale nakonec zjistili, že tomu tak není a že to bylo právě ministerstvo práce, které chce smlouvy utajit.
Smlouvy na webu
Podobně třeba pražský Dopravní podnik dokonce tajil smlouvy s inženýrskou firmou tak dlouho, až skončil v exekuci. Nepoučil se z toho a smlouvy odmítá zveřejňovat dodnes. Naposledy ho Radiožurnál žádal před dvěma měsíci o smlouvy na právní služby - opět bez odpovědi.
Nově ale bude muset mít i on všechny větší smlouvy na svém webu, připomíná náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta:
„Od 1. dubna je tam spousta nových uveřejňovacích povinností. Nejvíce se asi mluvilo právě o zveřejňování seznamu smluv, ale také konečné ceny, seznamu subdodavatelů a dalších dokumentů, jako je odůvodnění zakázky, odůvodnění nastavení kvalifikačních kritérií a podobně.“
Zveřejněné, avšak začerněné
O zatajování smluv vědí své i v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny, který se loni kvůli tomu umístil v soutěži otevřených a zavřených institucí na jednom z nejhorších míst, připomíná poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek:
„Protože jednak nejdříve odmítal vůbec poskytnout informace o smlouvách s neprůhlednou firmou, která byla dodavatelem zakázky za 1,8 miliardy. A poté, když tu smlouvu jako by poskytoval, tak nakonec převážná část smlouvy je začerněná a přitom je zjevné, že to nemohou být věci, které by měly být předmětem obchodního tajemství.“
IKEM si i dnes trvá na svém. Jeho ředitel Aleš Herman Radiožurnálu řekl, že nový zákon neplatí zpětně, a proto ani po prvním dubnu nezveřejní z této smlouvy nic navíc.
Oldřich Kužílek právě v tomto postupu vidí riziko dubnové novely. Jinými slovy - úřady sice smlouvu v hodnotě více než půl milionu zveřejní, ale většinu údajů začerní:
„Já jsem vždy navrhoval, aby případné obchodní tajemství museli dodavatelé povinně uvést v jakési příloze. Tak, aby se to nemíchalo se základním dokumentem smlouvy.“
Oddělení vlastní smlouvy a případných dodatků s obchodním tajemstvím ale do zákona ani prováděcích předpisů neprošlo.
