‚Došlo k řadě pochybení.‘ Objednal si požár barokního zámku, teď si stěžuje u lidskoprávního soudu
- Za zapálení autobazaru a zámku ho poslal pražský vrchní soud na devět let do vězení. S tím ale Vladimír Racek nesouhlasí a na konci srpna podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
- Tuzemská justice mu prý neumožnila spravedlivý proces. Vadí mu hlavně to, že soudní znalec zámek ohodnotil na 16,5 milionu korun a takovou hodnotu prý nemovitost nemá. „Znalec se vůbec nezajímal o to, v jakém stavu zámek byl,“ uvedl pro Radiožurnál Rackův advokát Tomáš Kaiser.
- Podle Petra Konůpky, zástupce vládního zmocněnce pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva, je ale Rackova šance na úspěch velmi malá.
- Kulturní památka z roku 1792 zatím dál chátrá.
V listopadu 2017 shořelo osm aut v autobazaru u Humpolce, o devět měsíců později – v neděli 19. srpna 2018 před pátou hodinou – zachvátil rozsáhlý požár barokní zámek v Horním Maršově. Oheň zničil všechny střechy objektu i zámeckou věž a poškodil první patro zámku.
Zámek v Horním Maršově někdo zapálil úmyslně, motiv k pojistnému podvodu nemáme, tvrdí majitel
Číst článek
Oba žhářské útoky si objednal Vladimír Racek. U soudu proti němu stály mimo jiné i prostorové odposlechy z chaty dalšího obžalovaného, kde se o trestných činech hovořilo. Pražský vrchní soud ho za to předloni v listopadu poslal do vězení na devět let a k tomu mu uložil milionový finanční trest.
Racek, který aktuálně pobývá v pankrácké věznici, s verdiktem nesouhlasí. Tuzemské soudy – Nejvyšší a Ústavní – ale jeho stížnostem nevyhověly, takže zkouší další možnost: Evropský soud pro lidská práva. „Jsem pevně přesvědčen, že v mém případě došlo ze strany národních soudů k řadě zcela zásadních pochybení jak v rovině hmotného práva, tak práva procesního,“ píše Racek štrasburským soudcům ve stížnosti, kterou má Radiožurnál k dispozici.
Mohl shořet celý?
Rackův advokát Tomáš Kaiser uvádí dva argumenty, které jsou podle něj zásadní. „První se týká hodnoty nemovitosti v Horním Maršově, která byla poškozena požárem,“ uvedl Kaiser.
Hodnota stavby byla podle něj mnohem nižší než odhad soudního znalce Pavla Žehry, který barokní zámek nacenil na 16,5 milionu korun. „Sami bývalí majitelé si nemovitost cenili podle posudku z roku 2013 na 6,6 milionu korun. Znalec se vůbec nezajímal o to, v jakém stavu zámek byl,“ tvrdí Rackův advokát. Otázka výše škody byla podle něj zásadní. V případě, že by byla hodnota stavby pod deset milionů, hrozil by totiž jeho klientovi nižší trest.
Znalec Žehra s prací pro soudy zhruba před dvěma lety skončil a k předešlému působení se už nechce vracet. „Nezlobte se, nebudu se k tomu nijak vyjadřovat,“ odpověděl na dotaz Radiožurnálu.
Druhý Kaiserův argument se týká toho, že soud nezkoumal, jestli může shořet celý zámek. „Jedná se o patnáct let neužívaný zděný objekt a jak známo, kámen nehoří. Soudy vycházely z toho, že zámek mohl shořet celý, kdyby nepřijeli hasiči,“ uvedl advokát Kaiser.
‚Možná neuspějeme‘
Podle Petra Konůpky, zástupce vládního zmocněnce pro Evropský soud pro lidská práva, je lidskoprávní soud stížnostmi zavalený, aktuálně má totiž asi 70 tisíc běžících případů. Obecně je prý cílem štrasburských soudců vyřízení stížnosti do tří let.
‚Pak výbuch a už se všude kouřilo.‘ Svědectví naznačují, že zámek v Maršově mohl někdo zapálit úmyslně
Číst článek
„V obecné rovině platí, že pokud si člověk stěžuje v zásadě na hodnocení důkazů nebo na výklad vnitrostátního práva, tak tyto stížnosti mají velmi malou naději na úspěch,“ myslí si Konůpka.
Advokát Kaiser ale s případným neúspěchem počítá. „Ano, možná neuspějeme, ale budeme mít alespoň pocit, že jsme pro to udělali všechno. A doufat, že si alespoň někdo uvědomí absurditu tohoto rozhodnutí,“ řekl Radiožurnálu.
Starosta: Stav jde dolů
V době, kdy došlo k požáru zámku, se podle médií stavba prodávala za 14,5 milionu korun na webu best-reality.cz. „Od dubna roku 1994 není objekt nijak využívaný a jeho stavebně technický stav je zhoršený,“ stálo v inzerátu.
Rozsáhlý požár zničil barokní zámek v Horním Maršově. Shořely střechy i věž
Číst článek
Racek byl prokurista firmy, která o zámek v té době usilovala. Po požáru si nemovitosti od společnosti Sagna ruského podnikatele Sergeje Majzuse, který ji nevyužíval, koupila za 10 milionů korun. Aktuálně je v majetku firmy Zámek Horní Maršov. V té podle informací z obchodního rejstříku působí jako jednatelka Rackova dcera.
„Zatím nevíme, co se zámkem bude dál, a čekáme. Momentálně tam probíhají nějaké údržbové práce. Neoficiálně vím, že se snad jedná o prodeji. Stav jde samozřejmě pořád dolů. V tuto chvíli s námi komunikuje firma, která na zámku zajišťuje práce. Firma, která zámek vlastní, už nějakou dobu ne,“ přiblížil pro Radiožurnál starosta Horního Maršova Pavel Mrázek z hnutí STAN.
11,5 roku pro Fice
Kulturní památka
Maršovský zámek zůstal i po požáru kulturní památkou. Hlavní budova zámku byla postavena v barokním stylu v roce 1792, v roce 1869 byla přistavěna tři zadní křídla zámku, která vytvořila uzavřené čtvercové nádvoří. Zámek o zastavěné ploše asi 2000 metrů čtverečních byl pak několikrát upravován. Hlavní budova byla v letech 1907 až 1910 celkově přestavěna a vznikla i čtyřboká věž. Ve druhé polovině minulého století zámek sloužil jako škola a dětský domov.
Požár autobazaru z listopadu 2017 poničil osm aut a způsobil škodu milion korun. Na začátku roku 2019 policie oznámila, že za požáry stojí pravděpodobně stejná skupina lidí. S nejpřísnějším trestem – 11,5 roku ve vězení – od soudu odešel Petr Fic, který podle soudu žhářské útoky naplánoval.
I on podával stížnost až k Ústavnímu soudu s tím, že se justice nevypořádala s jeho obhajobou, nedostatečně zjistila skutkový stav a že provedené důkazy hodnotila jednostranně v jeho neprospěch. Poukazoval také na údajné porušení principu presumpce neviny.
Podle ústavních soudců ale v případu nikdo nepochybil. „Ústavní soud po přezkoumání odůvodnění napadených rozhodnutí a připojeného spisového materiálu nezjistil na straně orgánů činných v trestním řízení žádné procesní pochybení, které by představovalo dotčení stěžovatelových ústavně zaručených práv,“ stojí v usnesení. Ostatní obžalovaní si mají odpykat tresty od 4,5 do 9,5 roku.