Hlaváček: Evropa nemá státníky, kteří by jí řekli, že buď bude bránit svobodu, nebo bude bezvýznamná
Roste skupina obyvatel, která rezignuje na individuální občanskou zodpovědnost a chce být obsluhována státem. Dychtivě vyhlíží mesiáše, který by jí osvobodil od břemene svobody, říká v pořadu Osobnost Plus historik, filozof a publicista Petr Hlaváček. Kvůli tomu jsou podle něj země svobodného Západu paralyzovány krizí demokratického leadershipu a k moci se dostávají vůdci, jejichž hlavní charakteristikou je mesiášský syndrom.
Jedním z nich je i znovuzvolený americký prezident Donald Trump, kterého host Osobnosti Plus charakterizuje jako „narcistního hochštaplera“.
„Naslouchejme tomu, co říká,“ vyzývá historik. „Když v inauguračním projevu praví s vážnou tváří a s jiskrou v oku, že si Spojené státy americké vezmou Panamský průplav a Grónsko, tak to není zrovna státnický projev. Byť se nad tím mnozí dojímali a jásali.“
Zato to odpovídá společenské poptávce deformované médii a davovými tendencemi na sociálních sítích. Tito lidé hledají rychlá řešení, míní Hlaváček, a okamžité změny, proto jim konvenuje bavič, který slibuje zářné zítřky.
Trumpovy sliby jsou navíc podpořeny spoluprací s technologickými lídry, jako jsou Elon Musk nebo Mark Zuckerberg, majitelé sociálních sítí.
„Mesiášský akcent je jak přes transformátor doplňovaný tím, že se najednou na pódiích s Trumpem objevují i technooptimisté, kterým je možná demokracie úplně ukradená,“ podotýká. „Spojení lidí, kteří mají sklon k autoritářství, s průmyslníky je běžné. Ale to, že najednou spolu stojí na pódiu a společně vyhlašují určité vize, je docela novum.“
Revolucionář Trump
‚1,6 bilionu eur za rok.‘ EU je s Amerikou ohromně provázaná, teď se chystá na obchod s Trumpem
Číst článek
Trumpa Hlaváček s nadsázkou vnímá jako revolucionáře, který má potenciál změnit nejen americkou politickou scénu, ale i uspořádání mezinárodních vztahů.
„Jde proti konvencím, tím pádem není úplně konzervativní,“ usuzuje historik. „Naopak v jeho projevu zaznívalo, že nastává zlatý věk. Trump je vlastně revolucionář a teď, protože je konečně vítěz, bude realizovat bez ohledu na instituce a lidi kolem sebe svůj politický program.“
Problematické ale podle něj je, že není jasné, jaký program přesně to má být. Jisté je, že Trumpovou hlavní tezí je boj proti stávajícímu establishmentu. A to je také jedním z předních bodů kritiky, která se na nového amerického prezidenta snáší.
„Vůbec nehovoří o spojencích, jako kdyby najednou Amerika stála sama,“ konstatuje Hlaváček. „Řada lidí v tom vidí snahu domluvit se s Ruskem a Čínou jako velikány, možná i na nějakých zónách vlivu. A to by pak mohl být průšvih pro Evropu.“
Naučená bezmocnost
Podobnou krizi demokracie sleduje Hlaváček i v Evropě. Jenže na Starém kontinentu dlouhodobě chybí státník, který by přispěl k jejímu překonání.
24:35
Analytik: Evropa za jednacím stolem sedět nebude. O míru na Ukrajině budou rozhodovat Trump a Putin
Číst článek
„Teď se láme chleba, jak budeme reagovat na některé globální výzvy a rozpad Západu. Rusko proti nám vede válku. Čína, z nás chce mít skanzen,“ domnívá se historik.
„Zatím se zdá, že nemáme státníky, kteří by natvrdo občanům řekli, že stojíme před tím, jestli se Evropa propadne do bezvýznamnosti, nebo se ještě pokusí s dalšími západními zeměmi bránit svobodu.“
Přitom situace takovému obratu nasvědčuje, soudí historik a ukazuje na důsledky války na Ukrajině i technologické výzvy. A přesto Evropa za Spojenými státy zaostává v rozhodnosti a odhodlání formovat budoucnost.
„Je to naučená bezmocnost. Evropa má půl miliardy obyvatel. Je to kontinent. Tak proč pořád čekáme co Amerika?“ uzavírá Hlaváček.
K jakému politikovi lze přirovnat Donalda Trumpa? A proč voličům místo politiky stačí politický entertainment? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru výše.
