Nejsem vrchní cenzor. Mým úkolem je snížit procento lidí, kteří věří dezinformacím, říká Gregor
I přes pravidelná varování odborníků před ničivou silou dezinformací mnozí lidé včetně některých politiků pomáhají s jejich šířením – jakýkoli pokus o boj s dezinformacemi se v jejich očích stává cenzurou. „Snažil jsem se politiky, kteří mě nazývali vrchním cenzorem, upozornit, že jako poradce nemohu a nechci nic cenzurovat. Výsledkem bylo, že si mě zablokovali,“ popisuje poradce premiéra Miloš Gregor na Českém rozhlase Plus.
Dezinformaci Gregor definuje třemi charakteristikami: zaprvé jde o informaci; zadruhé tato informace je buďto lživá, mylná, nebo vytržená z kontextu, a tím se mění její význam; zatřetí je šířena záměrně s cílem oklamat veřejnost a změnit vnímání reality.
Poslechněte si celý rozhovor. Hostem Interview Plus byl Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity
Příkladem dezinformace z nedávné doby je například údajný izraelský útok na nemocnici v Gaze. Na místě měly být stovky mrtvých, záhy se ale potvrdilo, že na parkoviště nemocnice dopadla raketa Islámského džihádu a mrtvých je řádově méně.
„Muslimský svět a lidé, kteří fandí Palestině, tuto korekci nereflektovali a dál pokračovali ve své propagandě, že Izrael vědomě ostřeluje nemocnice,“ uvádí Gregor. Vyvracení dezinformací prý ovšem není tou nejúčinnější zbraní v boji proti nim, protože dezinformátoři mezitím vyprodukují nové.
Zatímco v zemích, jako je například Estonsko, se na nutnosti boje s dezinformacemi shodne vláda i opozice, v Česku je to jinak.
„Když se objevilo, že by premiér měl mít poradce pro informační bezpečnost, tak třeba u představitelů SPD zavládla téměř panika a hned to využili k poštvání svých fanoušků na mě. Začali mi psát nenávistné zprávy, nadávat mi a podobně,“ popisuje Gregor s tím, že SPD se na tomto tématu cynicky snaží těžit politický kapitál.
Osvědčené billboardy
Gregor zdůrazňuje, že hranice toho, co je, a není dezinformace, bývají rozmlžené a zároveň je to jen jeden z možných nástrojů, kterými lze manipulovat veřejné mínění.
Vláda by od svých voličů dostala trojku. Nejlépe si podle nich vedou Piráti, ukázal průzkum
Číst článek
„Když někdo bude prezentovat pozitivní postoj k Vladimiru Putinovi, tak je to hodnotové stanovisko. Můžu si o něm myslet, že neví, co činí, nebo co by nastalo, pokud by celá republika měla stejný postoj. Ale rozhodně to není dezinformace, která by zasluhovala nějaké omezení jejího šíření,“ podotýká.
Dezinformace se často dotýkají emotivních témat, jako byla pandemie covidu, očkování, války na Ukrajině nebo třeba izraelsko-palestinský konflikt. To prý zároveň znamená, že je obtížné je vyvracet racionálními argumenty.
„Dezinformace, lži a manipulace tu byly od nepaměti. Svou roli vidím v tom, abych ve spolupráci s dalšími institucemi trošku zmenšil procento lidí, kteří těmto dezinformacím naletí,“ dodává s tím, že by chtěl oslovit tu část společnosti, která ještě není lapena v konspiračních teoriích, ale zároveň tolik nesleduje média.
Příležitostí, jak tyto lidi oslovit, jsou prý třeba billboardy a plakáty, které mají ve střední Evropě silnou tradici. Příkladem je informační kampaň ministerstva vnitra k příspěvkům v hmotné nouzi: „Zní to sice jako praktiky z druhé poloviny 20. století, ale nepoužívají se proto, že by politici a firmy nevěděli, co s penězi, ale protože jsou efektivní,“ uzavírá Gregor.
Poslechněte si celé Interview Plus, audio je v úvodu článku.
