PRŮZKUM: Vláda podle většiny Čechů nedostatečně bojuje s dezinformacemi a konspiračními teoriemi
Válka na Ukrajině, ukrajinští uprchlíci, covid nebo očkování… Témata, kolem kterých se v posledních letech a měsících šíří mnoho dezinformací. Bojuje proti nim vláda dostatečně? Podle většiny Čechů ne. Tento výsledek zaznamenal bleskový průzkum společnosti Median pro Radiožurnál, kterého se na konci června zúčastnilo 1000 lidí starších 18 let.
Že vláda proti konspiracím a dezinformacím nebojuje dostatečně, si myslí 63 procent společnosti. Jde například o mladé lidi.
PRŮZKUM: Téměř polovina Čechů nečeká, že ukrajinská protiofenziva ukončí válku rychleji
Číst článek
„Ve vyšší míře tento prostor zaujímají lidé ve věku do 29 let – v 75 procentech případů. Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou v 70 procentech případů,“ potvrzuje šéf Medianu Přemysl Čech.
Naopak za dostatečný považuje boj proti dezinformacím necelá pětina společnosti, konkrétně 18 procent. Podle Čecha to jsou často lidé se základním vzděláním nebo voliči opozičního hnutí SPD.
Dezinformacím a konspiračním teoriím se server iROZHLAS.cz a vysílání Českého rozhlasu věnovaly ve speciálním projektu Společnost nedůvěry.
3:50
Zdeňka podlehla dezinformacím, mamince v covidu sundávala roušku. Rodiče jí zemřeli v náručí
Číst článek
Z něj vyplynulo, že jim snadněji podléhají lidé, kteří přestanou věřit institucím, úřadům, státu nebo obecně systému, bývá to ale také nedostatečná mediální gramotnost. Zcela nekriticky dezinformace podle dat přejímá asi šest procent veřejnosti.
Příběh Zdeňky
Radiožurnál přinesl příběh paní Zdeňky, bývalé členky dezinformační scény, která popsala, že žít ve světě dezinformací je permanentním strachem.
„Ti lidé se cítí pořád někým atakovaní, šizení, utiskovaní. Že je někdo chce zabít, otrávit moukou z Ukrajiny nebo že se na nás sype chemtrails, takže si musíte koupit ocet a octovat si místnosti. Teď zase říkají, že nesmí mít mobil, kdyby bylo 5G a odposlouchávali nás. Teď to zase přehráli na bídu, že nic nezaplatíte…“ vyjmenovávala.
Zdeňka uvěřila konspiracím o covidu-19. Články, které se k ní dostávaly, se prý tvářily jako odborné, vědecky podložené. Že je to možná opravdu jinak, si uvědomila prý až potom, co jí na následky nemoci zemřeli oba rodiče, protože je přesvědčila, aby se nenechávali očkovat.
Hrozí vám nástup do ,konspiračního expresu’? Otestujte se, s jakou částí české populace se shodnete
Číst článek
„Celý život to uslyším. (Máma) Říkala: Měli jsme se nechat očkovat. Tatínek jí přežil o rok a myslím si, že zemřel na následky dlouhého covidu, protože zemřel také na respirační onemocnění.“
Důvěra v instituce
Příznivci konspirací a dezinformací se také vyznačují nedůvěrou v politické sféře. Socioložka a členka výzkumného týmu Paulína Tabery upozorňuje na to, že obnova důvěry ve stát a jeho politické instituce je těžká.
„Důvěra institucím zahrnuje jak důvěru systému, že věříme parlamentu, protože patří k demokracii, ale i výkon té instituce – jak funguje, jak občanům slouží a jak naplňuje jejich očekávání.“
Tabery také poukazuje na pokles důvěry v klasická média, která jsou právně regulovaná a plní ve společnosti informační funkci. Vzniká tím prý prostor pro něco, co ho opět zaplní. A i to pak může být pro stát relativně problém.
