Z generála hlavou státu, ale co dál? Prezidentu Pavlovi chybí politické zkušenosti, i proto se zatím spíš učí
Po deseti letech má Česko na Pražském hradě nového prezidenta. Miloše Zemana v březnu vystřídal bývalý předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance a generál ve výslužbě Petr Pavel. Začal s velikou společenskou podporou, ale jak ukazují průzkumy, začíná mírně oslabovat. Jaká byla jeho cesta na Hrad a prvních deset měsíců ve funkci, shrnuje iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Ve čtvrtek 9. března po 14. hodině složil Petr Pavel ve Vladislavském sále prezidentský slib. Následně z balkónu pozdravil zaplněné třetí nádvoří Pražského hradu.
Poslechněte si příspěvek Jany Karasové o tom, jaký rok 2023 měl nový prezident Petr Pavel
Už v zimní kampani před druhým kolem prezidentských voleb jej překvapila plná náměstí v Ústí nad Labem, Ostravě i Brně. Svého protikandidáta Andreje Babiše (ANO) porazil v poměru 58 procent hlasů k 42. Při nástupu do funkce se Pavel vymezil proti přesvědčení, že je Česká republika rozdělenou zemí.
„Spíše jsme si jen zvykli více mluvit o tom, co ji rozděluje. Narážíme na ostré hrany a upozorňujeme na problémy, které mezi nás vráží klín. Přitom bychom měli mnohem více mluvit o tom, co nás spojuje,“ řekl při inauguračním projevu.
Slovensko, Ukrajina i Ústí
První zahraniční cesta nového prezidenta vedla tradičně na Slovensko. A se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zamířil Petr Pavel na konci dubna i na Ukrajinu.
„Spojuje nás symbolika přátelství a partnerství a tu teď přinášíme i sem do Kyjeva a na Ukrajinu, s níž nás spojuje společná minulost, a věřím, že i společná budoucnost,“ řekla tehdy Čaputová.
O podpoře Ukrajiny mluvil Pavel i při vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku: „Ukrajinská bezpečnost je bezpečností nás všech.“
Pravidelně vyjížděl i do českých regionů. Setkal se například s lidmi v jihomoravských vesnicích, které předloni zasáhlo tornádo, nebo s dětmi v sociálně znevýhodněné lokalitě v Ústí nad Labem.
ZAHRANIČNÍ CESTY prezidenta PETRA PAVLA
- Slovensko: 13.-14.3.
- Polsko: 16.-17.3
- Německo: 21.3.
- Belgie: 19.-21.4. (návštěva institucí EU a NATO)
- Ukrajina: 28.-30-4.
- Velká Británie: 5.-7.5. (korunovace krále Karla III.)
- Dánsko: 15.-16.5.
- Německo: 19.5.
- Island: 16.-17.5.
- Rakousko: 31.5.-1.6.
- Slovensko: 7.6.
- Litva: 10.-12.6. (summit NATO)
- USA: 17.-22.9. (mj. zasedání Valného shromáždění OSN)
- Belgie: 3.10.
- Francie: 4.10. (projev na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku)
- Itálie: 27.-29.11.
- Francie: 20.-21.12.
Domácí politika
Po dvou měsících ve funkci jmenoval do generálské funkce ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku, kterého jeho předchůdce Miloš Zeman povýšit opakovaně odmítal.
Rok proměn Ústavního soudu. Měl tam sedět i Robert Fremr, funkce se jako jediný vzdal
Číst článek
Na novou hlavu státu připadlo i rozhodnutí o velké obměně Ústavního soudu. Se souhlasem Senátu obsadil necelou polovinu patnáctičlenné sestavy. Sedmičku jeho úspěšných nominantů tvoří Josef Baxa, Daniela Zemanová, Jan Wintr, Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Lucie Dolanská Bányaiová a Zdeněk Kühn.
Naopak dva kandidáti – Robert Fremr a Pavel Simon – vzbudili kontroverze a nakonec na Ústavním soudě nezasedli.
Fremr sice Senátem prošel, nakonec se ale nominace vzdal. Připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici. Simonovi vystavil stopku Senát.
Pozornost vyvolaly i prezidentovy podpisy některých zákonů. Jen týden po nástupu do funkce mu na stole přistála sporná vládní novela o nižší valorizaci penzí, kterou přes výhrady podepsal.
„Mám však stále pochybnosti o tom, zda není v rozporu s Ústavou. Proto jsem přesvědčen, že je naprosto nezbytné, aby tento zákon přezkoumal Ústavní soud,“ řekl tehdy.
Prezident Pavel povolil dvaceti Čechům bojovat na Ukrajině. Šestapadesáti žádost zamítl
Číst článek
Podnět Ústavnímu soudu nakonec prezident nepodal, protože to udělalo opoziční hnutí ANO. Podpis po krátkém váhání koncem léta Pavel připojil i k další penzijní novele, která mimo jiné zpřísnila pravidla předčasných důchodů. A v listopadu podpořil i vládní konsolidační balíček.
„Zdá se, že má větší problémy zorientovat se v politice. Měl hezký nástup, ale nahradil Miloše Zemana a to se stačilo jen chovat normálněji a civilněji. Už po prvních pár měsících se objevily první problémy. Rozpaky kolem neprosazení některých ústavních soudců nebo podpisů některých zákonů odráží Pavlovu nezkušenost v politice,“ popsal politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií FSV UK.
„Plní základní funkce, které prezident má, ale zdá se mi, že se stává až neviditelným. Hrozí mu, že bude nevýrazný a spíš takový správce Hradu. Nic víc,“ doplnil politolog.
Jako správce Hradu už Pavel změnu udělal. Měsíc po složení prezidentského slibu zrušil plošné vstupní kontroly. Po sedmi letech tak návštěvníci už nemusí procházet bezpečnostními rámy.
Změny v týmu
Během uplynulého roku docházelo na Hradě i k turbulentním změnám v obsazení prezidentova nejbližšího týmu. Souputníci z prezidentské kampaně postupně odchází a čím dál tím větší vliv získává kancléřka Jana Vohralíková.
Kolář: O prověrku jsem žádal i kvůli reputaci prezidenta. Mezi mnou a Nejedlým je rozdíl
Číst článek
Během roku se tak s Hradem rozloučily šéfka prezidentova kabinetu Linda Jozwiak Kopecká a ředitelka tiskového odboru a mluvčí Markéta Řeháková. Ke konci roku skončil i šéf prezidentova poradního týmu Tomáš Richter.
Specifickou pozici má prezidentův „přítel po boku“ Petr Kolář. Bývalý diplomat byl na Hradě poradcem bez zaměstnaneckého poměru. Kvůli podobnému postavení bývá srovnáván s exporadcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým.
I proto požádal Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) o přísnější prověrku, nakonec ji ale mít nebude. Na Hradě bude pokračovat bez smlouvy v externím panelu zahraničně-politických konzultantů.
Řečí dat
Podle měření CVVM z přelomu podzimu a zimy prezidentovi nyní vyjadřuje důvěru mírně nadpoloviční většina (52 procent) občanů, z toho 14 procent mu „rozhodně důvěřuje“ a 38 procent „spíše důvěřuje“. Naopak nedůvěru mu vyslovuje 46 procent oslovených, z toho 24 procent „spíše“ a 22 procent „rozhodně“.
PRŮZKUM: Lidé oznámkovali prezidenta Pavla trojkou. Hodnotili ho lépe než jeho předchůdce Zemana
Číst článek
V porovnání s předchozím šetřením z přelomu léta a podzimu poklesla důvěra hlavy státu o šest procentních bodů a nedůvěra narostla o devět.
„Zatímco poslední měsíce prezidentství Miloše Zemana se důvěra hlavě státu pohybovala pod 40 procenty, po zvolení Petra Pavla přišel vzestup až k 60 procentům. To byl významný nárůst,“ popsala socioložka Paulína Tabery z CVVM.
„V posledním měření už se Petr Pavel blíží 50 procentům, konkrétně mu důvěřuje 52 procent. Může to souviset i s obecným rozladěním z politické situace,“ doplnila.
Prezidentovi dle dat CVVM více důvěřují lidé se spíše vyššími příjmy, pravicově orientovaní a voliči stran vládní koalice.
Podobná čísla vycházejí i u agentury STEM. Zatímco v letech 2021 a 2022 důvěřovalo prezidentovi 34 a 37 procent respondentů, letos v květnu to bylo 59 procent. Od května se důvěra snížila o sedm procentních bodů.
„Je vidět, že Petr Pavel dostal ze začátku mandátu veliký bonus. Popularita na úrovni 60 procent je v případě politických aktérů naprosto fantastické číslo. Teď se zdá, že pomalu oslabuje, ale pořád se nachází bezpečně nad polovinou důvěry v jeho kroky. To je pořád číslo, které je daleko nad jakoukoliv další politickou osobnosti,“ popsal analytik STEM Martin Kratochvíl.
V listopadovém průzkumu agentury STEM/MARK hodnotili respondenti v průměru trojkou. Ve všech pěti dotazovaných oblastech získal lepší hodnocení než jeho předchůdce Miloš Zeman. Nejlépe si vede ve vystupování na veřejnosti a v obhajobě českých zájmů v zahraničí, naopak nejhorší hodnocení má Pavel v otázce řešení sporů na české politické scéně.