Francouzské firmy v Sahelu se nevzdávají. Navzdory horšícím se podmínkám v Africe nadále zůstávají
Navzdory převratům a protifrancouzským náladám v Mali, Burkině Faso a nově i v Nigeru se francouzské firmy snaží v těchto afrických zemích i nadále udržet. Režimy, které inklinují k Rusku, jim to prozatím umožňují, a firmám se proto podnikání v oblasti stále ještě daří. Co se ale zhoršuje, je bezpečnostní situace jejich zaměstnanců, píše francouzský deník Le Monde.
„Politická nestabilita zatím nevedla k odchodu francouzských podniků,“ konstatuje Étienne Giros, předseda Rady francouzských investorů v Africe pro deník Le Monde. Situace je podle něj odlišná ve Středoafrické republice. „Po letech investic není tak snadné rozhodnout, že prostě zavřete. Zejména proto, že nejsme v ruském scénáři s vyvlastňováním,“ uvedl Giros. Dodal, že nálada je vyhraněná spíše proti francouzské politice než proti Francii.
‚Jsem rukojmí.‘ Svržený prezident Nigeru vyzval USA k pomoci. Nové velení vypovědělo smlouvy s Francií
Číst článek
Mnohé z vlajkových francouzských společností mají v těchto zemích dlouholeté kořeny. Celkem má Francie v současné době v Mali přibližně 200 společností nebo dceřiných společností, v Burkina Fasu 45, v Nigeru 30 a ve Středoafrické republice přibližně deset.
Společnost TotalEnergies potvrzuje, že v Burkina Fasu a Mali nadále působí prostřednictvím své sítě čerpacích stanic, a to již od roku 1954, respektive 1976. Francouzská přepravní společnost CMA CGM v oblasti rovněž zůstává, i když její přítomnost je vzhledem k absenci přístavů v porovnání s ostatními zeměmi malá.
V Nigeru je také stavební firma Sogea-Satom ze skupiny Vinci, vodárenská firma Veolia, jaderná energetická skupina Orano (dříve Areva) a, ač na odchodu, výrobce nutričních výrobků Nutriset.
Ve Středoafrické republice zase zůstává telefonní operátor Orange a síť Africa Global Logistics, značka pod níž patří aktivity společnosti Bolloré odkoupené skupinou MSC.
Bezpečnost zahraničních firem
Letecká společnost Air France se rozhodla tento týden ukončit lety do Niamey, hlavního města Nigeru, ačkoli zdůrazňuje, že tento krok není v žádném případě definitivní. Důkazem toho je, že Air France nadále provozuje lety do Mali a Burkiny Faso: denně do Bamaka a pětkrát týdně do Ouagadougou.
Francie začíná s evakuací Evropanů z Nigeru. České ministerstvo tam neeviduje žádné krajany
Číst článek
„Během nepokojů docházelo k přerušení provozu, ale od té doby je provoz obnoven normálně,“ říká mluvčí skupiny. V těchto místech stále žijí francouzští občané, jejich počet však z bezpečnostních důvodů není zveřejňován.
„Když jejich projekty nadále financují partneři, jako je Evropská unie nebo Světová banka, a když mají jistotu, že dostanou zaplaceno, francouzské společnosti tam jezdí,“ uvedl zdroj ze zaměstnavatelského sdružení Medef International. „Kladou si však spoustu otázek, zda je nutné pokračovat, jakmile jejich současné projekty skončí,“ dodal tentýž zdroj.
„Bezpečnostní situace se od skončení (protiteroristické operace pod francouzským vedením) Barkhane neustále zhoršuje a již není možné opustit hlavní město kvůli hrozbě únosu,“ uvedla Valérie Beilvertová, poradkyně Francouzů žijících v Mali.
Dodala, že na severu země byly zastaveny všechny výstavby silnic, které řídí Francouzi. „Na zemi jsou uvaleny sankce, což v praxi znamená, že do státní pokladny plyne málo peněz a daňová zátěž dopadá stále na ty samé lidi,“ dodala ředitelka agentury pro dočasné zaměstnávání, která v zemi působí již 20 let. Daně platí asi 500 firem, což je deset až 15 procent podniků.
Investice do uranu
V Nigeru několik firem hovoří o „daňové šikaně“ jako důvodu odchodu ze země. Je to případ firmy Orange nebo výrobce nápojů Braniger, dceřiné společnosti francouzské skupiny Castel. Obě firmy se z Nigeru stáhly v roce 2019. V květnu 2022 je následovala společnost TotalEnergies poté, co dokončila prodej Total Niger mauritánské skupině Star Oil Group.
Válka na Ukrajině není pro Afriku ‚nic zásadního‘. Tamější diamanty ji Rusku pomáhají financovat
Číst článek
Odmítavý postoj vůči Francii se nyní projevuje i vyloučením francouzských společností z veřejných zakázek a napjatými vztahy se státní správou. V Mali a Burkině Faso již francouzské společnosti nejsou oblíbenci nových vládců, kteří se raději obracejí na čínské, turecké, indické, africké nebo ruské partnery. Firmy z Francie se podle Girose teď raději orientují na Pobřeží slonoviny, Togo a Benin.
„Některé rozvíjející se země, které již byly přítomny, mohou této situace jen využít k rychlejšímu získání podílu na trhu,“ dodal Giros. V Nigeru je největším investorem Čína, významně zastoupená v oblasti ropy a výstavby ropovodu za dvě miliardy dolarů (43,9 miliardy korun), která je hlavním zdrojem příjmů země. Stejně jako Kanada investuje také do uranu. Turecko zase získalo stavební projekty, včetně rekonstrukce letiště v Niamey a hotelu Radisson.
Západní podnikatelská komunita se musí potýkat také s přítomností ruské polovojenské skupiny wagnerovců. „Tato skupina všude zakládá vlastní společnosti, což firmám ztěžuje orientaci v tom, s kým mají při navazování partnerství skutečně co do činění,“ vysvětluje zdroj z Medef International.
Tato ruská přítomnost rovněž vyvolává otázky ohledně budoucnosti uranových dolů v Nigeru, kde společnost Orano navázala partnerství s místní vládou. Světovému obchodu s jadernou energií navíc dominuje Rusko s Čínou. „Je to téma, které se řeší,“ řekl tentýž zdroj.
