Náš systém pomoci je škrtat dávky a lidé se už budou snažit. Ale tak to nefunguje, kritizuje ekonom Pertold
Za návrh vyplatit pět tisíc na každé dítě rodinám s ročním příjmem do milionu korun sklidila vláda Petra Fialy (ODS) kritiku. Distancoval se od něj také externí poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ekonom Filip Pertold. „Mám pocit, že politici jsou tlačení k tomu, aby hlavně nedávali dávky chudým lidem v problémech, ale de facto všem stejně. To je i příklad toho mimořádného příspěvku,“ míní.
„Potřebujeme najít dlouhodobé systémové řešení, které bude pomáhat všem domácnostem, nikoliv pouze rodinám, s úhradou nákladů na bydlení,“ vyzývá s tím, že lze využít příspěvku na bydlení, který však není dostatečně funkční.
Na příspěvek nyní mají nárok lidé, jejichž náklady na bydlení jsou vyšší než 30 procent (v případě Prahy 35 procent) jejich čistých příjmů. Mohou na něj tedy dosáhnout i lidé se středními příjmy, což podle Pertolda nevadí, obecně ale platí, že pomoc by na rozdíl od dob pandemie neměla být plošná, ale adresná.
„Ty nástroje jsou velmi komplikované, vlastně je pobírá méně lidí, než by mělo, aspoň podle sociologických průzkumů. Jde o to vyladit a hlavně zjednodušit existující nástroje,“ soudí s tím, že systém je nyní nastaven tak, aby nevydal ani korunu navíc.
Žadatelé dnes musí vyplňovat komplikované formuláře a dokládat příjmy všech členů domácnosti, stejně jako do detailu uvést výdaje. Obojí ale může v čase kolísat a vyplnit je pro dané období je tak složité.
„Je obrovský prostor pro zjednodušování. A ostatně jako Finanční úřad nedělá kontrolu každé firmy, tak stejně bychom mohli dělat namátkové kontroly, jestli lidé údaje zadali správně. Nemusí se kontrolovat každý jednotlivec,“ zdůrazňuje ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI.
Na chudé musí být přísnost
Pertold upozorňuje, že v Česku je zažitá představa, že sociální systém podporuje lidi v neaktivitě. Reálné výdaje státu na dávky pro lidi s nízkými příjmy jsou ale ve skutečnosti velmi malé.
Zatímco na rodičovský příspěvek, který může čerpat každá rodina bez ohledu na příjem, stát v roce 2020 vydal 38 miliard korun, tak na příspěvek na bydlení to bylo jen 7 miliard korun.
Vláda rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Přidání pomůže lidem kompenzovat růst cen
Číst článek
„Filozofie sociálního systému je postavená na tom, že na chudé musí být přísnost. Hlavně aby na to moc lidí nedosáhlo a neutratili jsme moc korun. Ale u plošných dávek se shodneme na tom, že jsou v pohodě a mají se valorizovat,“ uvádí s odkazem na zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun od roku 2020.
Pertold připouští, že cílem sociálního systému nemá být to, aby stát živil masu dlouhodobě neaktivních lidí. Pokud se ale mají stát součástí společnosti, je potřeba je nejdříve zajistit – a pak po nich vyžadovat aktivitu.
„Přeškolovat je nebo pomoci, aby jejich děti chodily do školy. Možností, jak pomoci lidem v problémech, je celá řada. Ale jediný systém, který jsem zaznamenal a který je propagován v politice, je jim seškrtat dávky a oni se potom už budou snažit sami. Ale tak to bohužel nefunguje,“ uzavírá s tím, že pracovat je třeba zejména s dětmi, byť to bude znamenat vyšší náklady.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
