200 stran, jež vedly Šebestyánovy kroky. Zemědělský fond zveřejnil utajované posudky k Babišově střetu
Šlo o stěžejní podklady pro obhajobu Česka ve sporu s Evropskou komisí kvůli střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) o dotace pro Agrofert. Řeč je o pětici externích analýz renomovaných advokátních kanceláří, které si nechal vypracovat bývalý šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán. A které řadu měsíců kvůli probíhajícímu auditnímu řízení tajil. Nyní se stěžejní posudky podařilo serveru iROZHLAS.cz získat.
„Dělalo nám to několik renomovaných právnických firem. Zkusím říct, že těch posudků máme dohromady pět nebo šest, teď asi je nejsem schopen z hlavy vyjmenovat (…). Ale poskytli jsme je i tomu auditu a nechci o tom ani hovořit, protože ten audit probíhá stále,“ řekl letos v lednu dnes už bývalý ředitel fondu Martin Šebestyán v pořadu Ptám se já na serveru Seznamzpravy.cz.
Šebestyán končí v čele zemědělského intervenčního fondu. Čelil kritice kvůli dotacím pro Agrofert
Číst článek
Vedení fondu bylo v posledních letech pod kritikou opozičních politiků i protikorupčních organizací, že před Evropskou komisí hájilo práva bývalého premiéra Andreje Babiše, potažmo koncernu Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech, před zájmy České republiky.
Důvod? Zatímco auditoři Evropské komise zastávali a zastávají názor, že Babiš porušoval unijní i českou legislativu ke střetu zájmů, vedení fondu mělo od počátku jiný postoj. Paragraf 4c českého zákona o střetu zájmů, který omezuje poskytování dotací, se podle právního výkladu fondu na jeho činnost nevztahuje.
Další kritika se pak na fond snesla v momentě, kdy odmítl zveřejnit pět posudků externích právních firem a advokátních kanceláří, které byly vypracované kvůli střetu zájmů a za veřejné peníze. Právě informace o nich i jejich autorech mohly ozřejmit konkrétní kroky fondu i jeho obhajobu před unijními auditory.
Na posudky upozornila jako první redakce Seznam Zprávy. Fond jí ale poskytl pouze jména advokátních kanceláří, které je vypracovávaly, a částku, kterou za ně zaplatil. Ta přesahovala dva miliony korun.
Server iROZHLAS.cz o expertizy v minulosti rovněž žádala. Zástupci úřadu je ale odmítali zveřejnit se zdůvodněním, že se jedná o novou informaci vytvořenou právě pro účely probíhajícího auditního řízení. A že do skončení řízení jej nedají z ruky.
Auditní šetření bylo oficiálně ukončeno letos na jaře, server iROZHLAS.cz proto poté o pětici externích posudků požádal znovu. Fond této žádosti tentokrát vyhověl. Téměř dvě stě stran právního výkladu redakce prostudovala. Co v posudcích stojí a odpovídají závěry konkrétním krokům fondu?
1. Posudek
První analýzu si fond zadal už v lednu 2019. Bylo to krátce poté, co Evropská komise zahájila v Česku auditní misi ke střetu zájmů. Vedení fondu oslovilo advokátní kancelář Skils, s. r. o. (dříve Weil, Gosthal & Manges, s. r. o. advokátní kancelář).
Ta patří známému právníkovi Karlu Muzikářovi, který má podle Nadačního fondu proti korupci dobré vztahy s Andrejem Babišem, jeho kancelář pak dostávala veřejné zakázky za vlády hnutí ANO. Muzikářův otec také radil tehdejšímu ministru financí ANO Ivanu Pilnému.
Advokátní kancelář posuzovala „možné riziko vzniku střetu zájmů u osob podílejících se přímo či nepřímo na rozdělování evropských dotací v oblasti zemědělství“. Fond chtěl stanovisko ke změně unijní legislativy ke střetu zájmů, ke které došlo v polovině roku 2018.
Právě ta totiž celou kauzu kolem šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra odstartovala. Zadání posudku bylo také reakcí na dopis, který na konci roku 2018 poslal kvůli střetu zájmů tehdejšímu premiérovi exkomisař Günther Oettinger a v němž mu navrhoval, jak tento problém vyřešit, jak vyplývá z úvodu dokumentu.
Fond už v té době disponoval vlastním interním posouzením unijní legislativy, podle nějž se pravidla ke střetu na Babiše nevztahovala. I proto jeho vedení vyplácelo Agrofertu podporu dál (až do doručení předběžných závěrů auditu v polovině roku 2019), a to přestože s Oettingerovým dopisem Brusel tok peněz pro koncern stopl.
Právní služba Evropské komise tehdy došla k tomu, že Babiš porušuje článek 61 finančního nařízení a jako premiér má možnost řídit a ovlivňovat rozhodující procesy spojené s rozdělování unijních dotací. Tedy je podle ní ve střetu zájmů.
Jenže advokáti z kanceláře Skils tenhle závěr komise označili za příliš „extenzivní“ a nesouhlasili s ním. „Na druhé straně se domníváme, že taková interpretace čl. 61 Finančního nařízení není správná, neboť je v rozporu se smyslem a účelem dané regulace neúměrně rozšiřující a její důsledná aplikace by v praxi vedla k obtížně řešitelným, resp. dokonce zcela neřešitelným problémům,“ stojí v desetistránkové analýze.
Dodali, že pokud by komise trvala na tomto „extenzivím“ výkladu, ztrácela by tato zvláštní úprava zakotvující konkrétní mechanismy pro předcházení a minimalizaci vzniku střetu zájmů do značné míry praktický význam.
Tehdejší ředitel fondu Martin Šebestyán ještě v srpnu 2019, krátce poté, co na stůl dostal předběžné závěry auditu, prohlásil, že podle fondu se střet zájmů neprokázal. „Z pohledu fondu jsme nedospěli k prokázání střetu zájmů, ale s respektem k názoru Evropské komise jsme pozastavili platby,“ řekl tehdy.
K čemu došli advokáti ze SKILS, s.r.o.?
Výklad Evropské komise by podle nich výrazně rozšířil okruh osob, na které by se riziko střetu zájmů vztahovalo. „Pokud by navíc takto extenzivně měla být vykládána i druhá podmínka pro dovození střetu zájmů v podobě existence určitého zájmu na plnění rozpočtu, bylo by možné dovodit střet zájmů (byť v potenciální rovině) u značně rozsáhlého okruhu osob, které působí v orgánech podílejících se (byť nepřímo) na plnění rozpočtu Evropské unie, a to bez ohledu na jejich reálný vliv na příslušné procesy a existenci konkrétního zájmu v určité objektivně relevantní intenzitě,“ uvedli.
Dodali, že pokud by komise trvala na „extenzivním výkladu“, ztrácelo by nařízení význam: „Pokud by ze strany příslušných orgánů Evropské unie byla bez dalšího plošně akceptována extenzivní interpretace čl. 61 Finančního nařízení (...) došlo by k fakticky neřešitelným problémům při naplňování požadavku na předcházení střetu zájmů z důvodu existence potenciálního střetu zájmů ve smyslu odkazovaného ustanovení u neúměrně širokého okruhu osob – mohl by být článek 61 aplikován na vedoucí představitele i řadové zaměstnance SZIF, ale i dalších úřadů, které rozdělují dotace.“
Riziko možného střetu zájmů by dle jejich názoru obecně mělo být nejvýznamnější primárně u řadových úředníků, kteří disponují rozhodovacími pravomocemi a podílejí se přímo na přípravě, administraci a kontrole dotací ve vztahu ke konkrétním subjektům.
2. posudek
Předběžná zjištění auditorů tedy dostalo vedení fondu na stůl v červnu 2019 a nesouhlasilo s nimi. Rozhodlo se s kolegy z Bruselu zahájit tzv. bilaterální jednání a výsledky ještě zvrátit. Částečně se mu muselo podařit úředníky komise přesvědčit, protože Brusel na přelomu roku 2019 a 2020 část plateb uvolnil.
Krátce předtím, než v únoru 2020 k jednání došlo, požádal fond advokáta Aleše Gerlocha o vypracování dalšího posudku. I Gerloch je Nadačním fondem proti korupci popisován jako člověk, který hájil Babiše.
‚Zákon se na nás nevztahuje.‘ Zemědělský fond doporučil Nekulovi podat žalobu kvůli Babišově střetu
Číst článek
Vedení úřadu od něj chtělo právní názor na to, zda se na fond vztahuje tuzemská legislativa ke střetu zájmů. Český zákon, konkrétně paragraf 4c, hovoří o tom, že na dotace poskytovaných ze státního rozpočtu nebo podle rozpočtových pravidel nemají nárok firmy, v nichž člen vlády vlastní aspoň 25 procent.
A právě v „rozpočtových pravidlech“ je zakopaný pes. Fond je totiž zřízen podle vlastního zákona, hospodaří s vlastním rozpočtem a – byť jde o veřejné peníze – rozpočtová pravidla se na něj nevztahují. Jenže Evropská komise na to měla jiný názor a v předběžných závěrech auditu došla k tomu, že česká legislativa ke střetu se týká i zemědělských dotací. Na rozpočtová pravidla nehledě.
Gerlochův materiál dostal na stůl Šebestyán jen krátce po bilaterálním jednání s úředníky Evropské komise, 7. února 2020. Advokát přitom došel k opačnému závěru než unijní úředníci.
„Podle našeho mínění je nutno spojení ‚dotace podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla‘ vykládat adekvátně tak, že jde pouze o dotace poskytované podle předpisů o rozpočtových pravidlech ve vlastním slova smyslu,“ stojí ve shrnutí jedenáctistránkového posudku.
Výsledek bilaterálního jednání a možná i Gerlochův posudek vedly Šebestyána k tomu, že v únoru podal na Evropskou komisi kvůli jedné neproplacené dotaci Agrofertu žalobu. Tu sice nakonec unijní tribunál pozastavil, protože chtěl vyčkat ukončení auditu, a současná vláda ji letos definitivně stáhla, fond i ministerstvo zahraničí bylo ale tehdy přesvědčeno, že je v právu.
Co stojí v Gerlochově analýze?
Gerloch se zabýval tím, zda zamýšlel autor paragrafu 4c, aby se vztahoval i na úřady, které nepodléhají rozpočtovým pravidlům. „Autorem posuzovaného ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů byl poslanec Martin Plíšek. Ustanovení bylo navrženo v průběhu projednávání návrhu novely zákona o střetu zájmů ve druhém čtení. Původní návrh této novely, který byl návrhem vládním, totiž žádné ustanovení tohoto druhu a obsahu, který je předmětem posouzení, neobsahoval,“ připomněl.
Plíšek přitom podle něj nechtěl pod paragraf zahrnout veškeré veřejné prostředky. „Je otázkou, jak široce vnímal autor návrhu termín ‚státní dotace‘. (...) V českém právním prostředí je pravděpodobně jako výraz s nejširším významem používán výraz ‚veřejné prostředky‘. Takový výraz však zákonodárce nepoužil,“ usuzoval Gerloch.
Pro výklad Evropské komise, podle níž se tuzemská legislativa ke střetu týká i fondu, podle něj neexistuje opora v českém zákoně. „Stanovisko útvarů Komise EU se opírá o předpokládaný účel zákona, kterým je vyloučení přístupu k jakýmkoliv dotacím, jež jsou poskytovány z veřejných rozpočtů, a to bez ohledu na zdroj takových dotací. Z pohledu českého právního prostředí a z hlediska výše popsaných interpretačních postupů je možno považovat za sporné, zda lze takový důsledek právní regulace dovodit za situace, že relevantní právní úprava neposkytuje pro interpretační závěr zastávaný útvary Komise jednoznačnou oporu.“
Pro extenzivní závěr prezentovaný útvary Komise EU Gerloch postrádá zejména „jednoznačné rozhodnutí českého zákonodárce“, který by v komisí dovozovaném rozsahu omezovalo potenciální příjemce dotací.
3. posudek
Během průběhu roku 2020 si Šebestyán a jeho podřízení s úředníky komise dopisovali. Češi poslali připomínky k výsledkům bilaterálního jednání, Brusel žádal dodatečné materiály a ty pak fond kolegům z komise poskytl. Pak přišly další dotazy ze strany komise a další odpověď českých úředníků.
V průběhu těchto měsíců si fond zadal vypracování dalších třech posudků. Dva z nich jsou datovány k srpnu 2020, poslední pak byl hotovo v prosinci 2020.
Advokátní kancelář Gřivna a Šmerda dostala za úkol posoudit trestněprávní odpovědnost zaměstnanců fondu, a to v případě rozhodování o dotacích žadatelů z holdingu Agrofert. V té době bylo už asi rok a půl proplácení ze strany Evropská komise pozastaveno, preventivní stopka fondu platila asi rok.
Na stole ale měli jeho úředníci desítky žádostí o dotace od dceřinek Agrofertu v různých fázích posuzování. A řešili, zda je schválit a proplatit, zamítnout anebo jen pozastavit, než se celá věc kolem auditu definitivně vyřídí.
„Posuzovaná situace se vyznačuje tím, že žádná z posuzovaných variant není zcela prosta veškeré trestní hrozby,“ stojí v analýze. Úředníkům hrozilo porušení některého ze zákonů ve všech možných případech postupu.
Advokáti proto doporučili s ohledem na předběžnou opatrnost zpracovávání žádostí pozastavit. „Z hlediska ochrany finančního prostředků Evropské unie doporučujeme vyčkat konečného stanoviska Komise a toho, zda dojde ke zrušení pozastavení průběžných plateb,“ stojí v samém závěru více než čtyřicetistránkového dokumentu.
Co stojí v analýze kanceláře Gřivna a Šmarda?
Z analýzy kanceláře nevyplývá jedna varianta, která by pro fond a jeho zaměstnance byla zcela bez rizika eventuální trestní odpovědnosti. „Jde o situaci kolize povinností, v níž proti sobě stojí dvě či více vzájemně si odporujících povinností (jedna vylučuje druhou), v níž ani nečinnost není z tohoto hlediska neutrální,“ stojí v materiálu.
Relativně jednodušší je vyvažování podle advokátům tam, kde nebyla uzavřena dohoda o dotaci. „V tomto případě proti sobě stojí relativně konkrétní odpovědnost za trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, eventuálně trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie, jakož i trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby odpovídající výši neoprávněně vyplacených finančních prostředků, v případě schválení žádosti o dotaci, uzavření dohody o poskytnutí dotace a schválení a vyplacení dotace,“ píší.
Proti tomu stojí pouze „hypotetická odpovědnosti za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby“. „Pozastavení může po určitou dobu minimalizovat škodu,“ myslí si.
Komplikovanější je podle nich situace v případech, v nichž již byla uzavřena dohoda o dotaci: „Existující veřejnoprávní povinnosti nutí ke svému dodržování (tj. schválit a vyplatit dotace, kde již byla uzavřena smlouva). Na druhou stranu při jejich dodržení je třeba počítat s možným a pravděpodobným následkem spočívajícím v tom, že SZIF uhradí dotaci, která nebude proplacena z Evropské unie.“
Doporučují proto s ohledem na předběžnou opatrnost variantu pozastavení administrace. „Z hlediska ochrany finančního prostředků Evropské unie doporučujeme vyčkat konečného stanoviska Komise a toho, zda dojde ke zrušení pozastavení průběžných plateb,“ dodávají.
4. posudek
Ještě mnohem obsáhlejší je další materiál ze srpna 2020 s názvem Posouzení možných variant postupu při rozhodování o dotacích žadatelů z koncernu AGROFERT z pera společnosti Deloitte. Ta na sto stránkách řeší jednotlivé varianty dalšího postupu fondu z pohledu trestněprávního, ekonomického, ale i z hlediska dalších rizik.
Důsledek auditu Babišova střetu zájmů. Agrofert se kvůli stopnuté dotaci obrací na Nejvyšší správní soud
Číst článek
Její odborníci došli k závěru, že nejrizikovější je vyplacení dotací dceřinkám koncernu v případě potvrzení střetu zájmů. Varovali ale i před pozastavením zpracovávání žádostí o peníze a vyčkáváním na výsledek auditu.
„Pozastavení administrace žádostí a vyplácení dotací je nutné považovat za dočasné řešení, které pouze krátkodobě oddaluje rozhodnutí dalšího postupu v dané věci. Pozastavení administrace na delší časové období by mohlo vést ke ztrátě možnosti unijního financování a pouze by prodlužovalo právní nejistotu žadatelů či příjemců, což může v některých případech zvyšovat výši nároku na náhradu škody či pravděpodobnost její vymahatelnosti,“ stojí v dokumentu.
A také zmínili možnost, že se firmy obrátí na soud s takzvanou žalobou na nečinnost, pokud bude fond s konečným verdiktem dlouho váhat. K tomu nakonec skutečně došlo a soudy řešily hned několik takových žalob. Jedna z nich doputovala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Úředníci fondu totiž u necelé třicítky žádostí od poloviny roku 2019 až do současnosti vyčkávali a nedělali nic.
Velká rizika viděli advokáti především v případě, že by se nakonec existence střetu zájmů nepotvrdila. Pokud by úřednici dotace zamítali, ale Babiš by nakonec zákony neporušoval, hrozily by podle nich třeba náhrady škody kvůli jejich nesprávnému rozhodnutí.
K čemu došli advokáti z Deloitte?
Při posuzování jednotlivých variant dalšího postupu je podle společnosti nutné mít na paměti, že „SZIF je povinen postupovat bez zbytečného odkladu a může být vázán určitými lhůtami (především pokud jde o vyplacení dotací). „V opačném případě se SZIF vystavuje riziku nároků na náhradu škody způsobené nečinností,“ upozorňuje.
Dodává, že v danou chvíli – tedy v polovině roku 2020 – nemá vedení fondu povinnost vyplývající z auditního šetření. „V tuto chvíli tedy neexistuje povinnost SZIF v návaznosti na probíhající auditní šetření Komise a vydání Prováděcího rozhodnutí jednat v otázce předmětných dotací určitým způsobem. Rozumíme nicméně, že je nutné postupovat odůvodněně a jednotně ve vztahu ke všem relevantním žádostem o dotaci a žádostem o platbu a po ukončení auditního šetření se bude nutné řídit případnými závěry Komise, o konečném výkladu relevantních právních předpisů pak pravděpodobně rozhodne až soud,“ vysvětlují odborníci z Deloitte.
V trestněprávní oblasti nejvyšší míru rizika spatřují ve výplatě finančních prostředků v případě, že střet zájmů existuje: „Při neoprávněné výplatě finančních prostředků lze zvažovat naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti a skutkové podstaty trestného činu poškození finančních zájmů EU podle konkrétních skutkových okolností.“
Na rozdíl od advokátů kanceláře Gřivna a Šmarda varují před pozastavením zpracovávání žádostí. „Pozastavením administrace se pouze prodlužuje právní nejistota žadatelů, což může v některých případech zvyšovat výši nároku na náhradu škody či pravděpodobnost její vymahatelnosti (např. v případě zamítavého rozhodnutí mohou žadatelé po delší dobu vynakládat náklady na dotační projekt, který nebude kvůli neposkytnutí dotačního financování úspěšně realizován. Kdyby žadatelé o zamítavém rozhodnutí věděli dříve, marnému vynaložení části nákladů by mohli zabránit),“ myslí si.
Upozorňují také, že pokud komise zakončí audit s výsledek, že Babišův střet zájmů existuje, což se letos na jaře skutečně stalo, a zamítne žádosti, musí počítat s žalobami ze strany koncernu. „Jak je z výše uvedeného přehledu patrné, v případě, že pravomocným závěrem bude existence střetu zájmů, pro SZIF plyne především nutnost připravit se na rozsáhlou obranu příjemců proti rozhodnutí o odebrání dotace,“ dodávají.
5. posudek
Poslední externí expertizou je stanovisko advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný z prosince 2020. Ta měla „vymezit právní pozici“ fondu a také ověřit, „zda byla tato právní pozice vhodně komunikována“ třeba v tiskových zprávách nebo prostřednictvím médií.
I advokáti z této kanceláře došli k závěru, že se paragraf zákona o střetu zájmů, který omezuje poskytování dotací firmám členů vlády, na fond nevztahuje. „Zpracovatel je proto důvodně přesvědčen, že předmětné slovní spojení (využívané rovněž v ust. § 4c ZSZ) nelze bez dalšího vztáhnout rovněž na Zákon o SZIF, neboť takový postup nemá jakékoliv interpretační odůvodnění,“ stojí ve zhruba dvacetistránkové analýze.
Dotace, které fond vyplácí, tak podle těchto závěrů nejsou dotace poskytnuté dle rozpočtových pravidel a nejsou výdaji státního rozpočtu. A jak již bylo uvedeno, právě o rozpočtových pravidlech hovoří paragraf 4c.
Co se týče obrazu v médiích, podle materiálu nedošlo k mediální dezinterpretaci právní pozice fondu: „Lze konstatovat, že vnější prezentace právní pozice SZIF byla vždy koherentní (…) a navzdory kritice byl SZIF schopen své závěry vždy vysvětlit korektním způsobem.“
Advokáti se také okrajově zabývali tím, jestli fond porušuje evropskou legislativu ke střetu zájmů. Konkrétně článek 61 evropského finančního nařízení.
„SZIF disponuje vnitřním kontrolním systémem zahrnujícím nezbytná opatření pro předcházení střetu zájmů a jeho případného řešení,“ napsali advokáti do svého stanoviska. A doplnili, že pokud by tomu tak nebylo, fond by v minulosti neprošel přísnou unijní prověrkou, bez níž by se nemohl stát akreditovanou platební agenturou.
V úplném závěru pak stanovisko potvrzuje, že postupy vedení fondu byly od počátku v pořádku: „Není dle názoru Zpracovatele (advokátní kancelář – pozn. red.) v současné situaci nezbytné (resp. vhodné) jakkoliv přehodnocovat dosavadní právní pozici SZIF.“
Pětice posudků, kromě toho že měla přinést vedení fondu odpovědi na položené právní dotazy, byla také součástí obhajoby úřadu před Bruselem. „Právní posudky byly jedním z podkladů pro rozhodnutí v dané věci,“ uvedl k tomu nyní Miroslav Bína z tiskového oddělení fondu.
K čemu došli advokáti z kanceláře Císař, Češka, Smutný?
Podle advokátů je názor vedení fondu, že se na ně paragaf 4c zákona ke střetu zájmů nevztahuje, naprosto v pořádku: „V návaznosti na výše provedenou analýzu je možné dospět k závěru, že právní pozice SZIF (tak, jak byla doposud vymezena a veřejně prezentována) odpovídá platným a účinným právním předpisům, ustálené rozhodovací praxi obecných soudů a Ústavního soudu, jakož i dalším aktuálně dostupným (právně relevantním) dokumentům.“
Tuto pozici podle nich fond správně šířil prostřednictvím médií. „Na základě shora uvedené analýzy tiskových zpráv a dílčích vyjádření představitelů SZIF je proto možné konstatovat, že SZIF dlouhodobě a konstantně zastává výklad, podle něhož se ust. § 4c ZSZ nevztahuje na dotace poskytované SZIF, neboť tyto jsou poskytovány podle Zákona o SZIF (nikoliv podle Rozpočtových pravidel 218/2000). Tento výklad SZIF adekvátním způsobem rovněž mediálně prezentuje,“ míní advokáti.
Také se okrajově zabývali evropskou legislativou ke střetu zájmů. „Na základě udělené akreditace je tedy SZIF pověřen řízením a kontrolou výdajů z EZFRV a podílí se na plnění unijního rozpočtu společné zemědělské politiky ve sdíleném řízení. Postavení a rozsah působnosti nicméně SZIF neumožňují zabývat se potenciálním střetem zájmů předsedy vlády ve vztahu ke společnostem náležejícím do koncernu společnosti AGROFERT, a to tím spíše v situaci, kdy se předseda vlády na plnění unijního rozpočtu společné zemědělské politiky nepodílí a nevykonává ani žádnou z dalších činností uvedených v čl. 61 Nařízení 2018/1046,“ popisují.
Čekání na pokutu
Na počátku roku 2021, zhruba rok po bilaterálním jednání, došlo z Bruselu tzv. formální sdělení. V něm úředníci víceméně zopakovali své dřívější závěry. Šebestyán tehdy zahájil smírčí řízení, tedy začal s komisí jednat o tom, jak co nejvíce minimalizovat dopady na fond. Audit tak nebyl stále oficiálně a definitivně ukončen. A vše trvalo ještě dalších zhruba třináct měsíců.
Sankce přes 82 milionů: Brusel vystavil Česku pokutu za chyby v zemědělských dotacích i Babišův střet zájmů
Číst článek
Na konci letošního března dorazila do Česka finální verze zprávy k auditu, která potvrdila, že Babiš byl během svého vládního angažmá ve střetu zájmů a koncern Agrofert tak některé dotace čerpal neoprávněně. O asi dva a půl měsíce později vystavil Brusel Česku za chyby v zemědělských dotacích sankci přes 82 milionů korun, část se týkala právě i střetu zájmů.
Fond poté oznámil, že Agrofertu odebere dotaci, která byla v období jeho vlády vyplacena. Ta jediná propadla sítem preventivní stopky. Další necelou třicítku projektů za více než půl miliardy korun zastavil fond v různých fázích schvalovacího a administračního procesu. Všechny tyto projekty budou ukončeny.
„Jednotlivé projekty byly v různé fázi administrace. A v souladu s tímto stavem Státní zemědělský intervenční fond připravuje další kroky, které povedou k ukončení administrace žádostí o dotace,“ uvedla k tomu už dříve mluvčí Luďka Raimondová.
