Jak vytvořit oblak? Experiment si mohou lidé zkusit i doma, stačí jim k tomu šest obyčejných věcí
Jak si vytvořit mrak? Stačí nám k tomu jen několik věcí, které můžeme navíc najít doma. Správně bychom ale podle meteorologů měli říkat oblak. „Tohle je pro meteorology velmi citlivé téma, protože veřejnost většinou používá slovo mrak, co si budeme povídat, ale my slovo mrak vnímáme jako neodborné,“ zdůrazňuje pro Radiožurnál Miloslav Müller z České meteorologické společnosti.
„Jazykový základ slova mrak je od indoevropského kořene merk, což znamená míhat se nebo zatmívat se. To znamená, když mrak ‚zakryje slunce‘, tak se nám sešeří. To je pravda třeba u bouřkového oblaku, ale jsou také oblaky, které to vůbec nesplňují,“ vysvětluje.
„Čili abychom mohli všechny oblaky, které jsou ‚na nebi‘, pojmenovávat jednotně, tak používáme termín oblak. A protože je to slovo rodu mužského, tak říkáme oblaky, ne oblaka,“ doplňuje Müller.
Na webové stránce slovnik.cmes.cz proto zadám slovo oblak a překvapivě mi vyjede 99 záznamů, které se k němu vztahují.
Ve druhé polovině týdne přivane silný vítr s nárazy až 70 kilometrů v hodině. Víkend bude deštivý
Číst článek
„To máte podobné, jako bychom řekli ‚savec‘. Je obrovské množství podskupin, podobně v případě oblaku. Je velice složitá morfologická klasifikace oblaků, kdy jsou podle tvaru meteorologové schopni určit jeho druh, tvar, odrůdu a podobně. Ale také jsme schopni poznat, jakým způsobem vznikl a jaké podmínky v atmosféře jsou. Proto je obrovská podskupina termínů, které se všechny týkají oblaků,“ přibližuje Müller.
Jak vyrobit oblak?
Meteorologové z akademického Ústavu fyziky atmosféry ovšem umí oblaky nejen popsat, ale také vyrobit. A když vidím, co má Petr Zacharov před sebou připravené, tak myslím, že bychom to doma zvládli také.
„Máme demižon, v něm máme trochu vody. Sirky a špejli mám kvůli tomu, abych dodal kouřové částice, a pumpičku s korkovým špuntem mám proto, abych natlakoval ten demižon. A v okamžiku, kdy to odtlakujeme, tak by mělo dojít k prudkému ochlazení vzduchu a právě ke vzniku kapiček na kondenzačních jádrech,“ vyjmenovává a popisuje, co a proč k pokusu potřebujeme.
Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha
Číst článek
Zacharov začíná tím, že sirkou zapálí špejli. „Sfoukneme špejli, kouř dáme do demižonu a budeme zvyšovat tlak v demižonu. Díky zvyšování tlaku zvýšíme teplotu, už se nám tam vypařují kapičky vodní páry a v okamžiku odtlakování na těch malinkatých kouřových částicích naskákaly malinké oblačné kapičky,“ ukazuje.
Z mého laického pohledu se nad vodou v demižonu objevila mlha.
„Ano, to jsou mikroskopické kapičky, které jsou hrozně lehounké, takže se udrží v atmosféře a takhle vzniká oblak. Podchlazením nějakého objemu vzduchu, v tom je moc vodní páry, která se tam už nevejde, takže musí kondenzovat. K tomu využije kondenzační jádra, což jsou pylové částice, prachové částice a na těch těchto částicích, kterých je vždycky dost, vzniknou malinké oblačné částice, které vytváří oblak,“ popisuje dále vědec.
A i to je možná důvod, proč slovo oblak není odvozeno od slova oblý, jak si i čeští meteorologové původně mysleli.
„Teprve ve chvíli, kdy jsme měli spolupráci s kolegy z filozofického ústavu, jsme přišli na to, že slovo oblak je příbuzné se slovem obléci nebo povléci. A když si uvědomíme, že to znamená něco, co povléká nebe, to čím se obléká obloha, tak to slovo je perfektní a můžeme ho použít na všech deset druhů oblaků,“ uzavírá Miloslav Müller, jeden z hlavních autorů českého meteorologického slovníku, který je určený každému, kdo chce o počasí vědět víc, než jen kolik bude zítra stupňů.
