Exekutor Tomáš Vrána vedl exekuční řízení proti dvěma fyzickým osobám, které na sebe po tři roky podávaly insolvenční návrh. Když nakonec uspěly, byla už připravená dražba bytu, který se vydražil za 360 tisíc korun. Vrána si odečetl odměnu a náklady na dražbu 75 tisíc, zbytek odevzdal insolvenčnímu správci. Ten se soudně domáhal kompletního výtěžku z dražby.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že exekutor jako prodloužená ruka státu má být odměněn. Exekutor postupoval podle exekučního řádu a Nejvyšší soud postupoval svévolně. Není přípustné, aby se rozhodl určitý zákon nepoužít. Jeho rozhodnutí šlo proti textu zákona a jedná se o exces,“ řekl soudce Jaromír Jirsa.

Dodal, že exekutor nemůže být postaven na roveň ostatním věřitelům. Zdůraznil také závažnost toho, že Nejvyšší soud své rozhodnutí zařadil do sbírky, která se v soudní praxi používá jako pramen závazných právních názorů.

„Věřím, že dnešní nález postaví rozpory při souběžném exekučním a insolvenčním řízení do nového světla,“ uvedl Jirsa.

Problém by podle něj mohl vyřešit jeden procesní předpis, který by upravoval souběh exekučního a insolvenčního řízení. „Stávající předpisy si mnohdy konkurují. Za tímto účelem kdysi vznikla pracovní skupina, ale skončila dříve, než začala pracovat,“ řekl Jirsa.

Soudce ÚS také konstatoval, že exekutor postupoval ve prospěch věřitelů, když se snažil zpeněžit majetek dlužníků. Kdyby zrušil dražbu v době, kdy už byla připravená a kdy se dlužníci dostali do insolvence, šel by proti zájmu věřitelů.

„Exekutor z pohledu soudu logicky pokračoval ve své práci a žádal insolvenčního správce, aby povolil dražbu uskutečnit,“ doplnil Jirsa.

Exekutorský úřad v Přerově už od dubna nevede Vrána, převzal jej Lukáš Jícha. Ten Vránu v březnu obvinil ze zpronevěry zhruba 3,4 milionu korun a podal kvůli tomu trestní oznámení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít