Eurovolby v Česku vyhrála ODS s náskokem před ČSSD
Volby do Evropského parlamentu vyhrála v Česku ODS před ČSSD. Občanští demokraté dostali 31,4 procenta hlasů, druzí sociální demokraté 22,4 procenta. Přes pětiprocentní hranici se dostali ještě komunisté se 14,2 a KDU-ČSL se 7,6 procenty. Debaklem naopak skončily volby pro Stranu zelených a menší mimoparlamentní strany. Volit přišlo podobně jako před pěti lety 28 procent lidí.
ODS získá v letošních eurovolbách devět mandátů, které držela i dosud. ČSSD bude mít sedm europoslanců místo dosavadních dvou, KSČM čtyři oproti šesti a KDU-ČSL znovu dva.
O zastoupení v europarlamentu přišly SNK ED i hnutí Nezávislí, mandát neobhájili ani jejich europoslanci Jana Hybášková, Jana Bobošíková a Vladimír Železný, kteří kandidovali za svá nová seskupení.
Vítězství ODS ve volbách do Evropského parlamentu podle jejího šéfa Mirka Topolánka znamená, že strana je po loňském debaklu v krajských a senátních volbách zpět a znovu se stala rovnocenným soupeřem sociálních demokratů.
"Pro nás bylo důležité ukázat členské základně i voličům, že po těch prohraných podzimních volbách jsme se nevzdali, že míníme dále dělat naši politiku. Od začátku tohoto roku bylo evidentní, že jsme přišli s jasným protikrizovým plánem, založili jsme NERV, ukázali jsme celé Evropě, že jsme schopni ji řídit. To, že to nakonec skončilo, tak jak to skončilo, nevím, jestli nám to pomohlo, ale každopádně jsme zpátky," uvedl Topolánek.
Pro ČSSD skončily evropské volby vzhledem k jejím očekáváním neúspěchem, i když své zastoupení v europarlamentu více než ztrojnásobila. Podle předsedy strany Jiřího Paroubka sociální demokraty jednoznačně poškodila nízká volební účast, která jen lehce překročila 28 procent.
"Pro naše voliče jsou volby do Evropského parlamentu volbami třetího řádu. Ať chceme, nebo ne, ze všech našich průzkumů veřejného mínění to vycházelo," uvedl Paroubek. "Musíme to brát i s ohledem na statistiku. V minulých volbách měla sociální demokracie 8,8 procenta a dva mandáty, teď je zřejmé, že znásobí své zastoupení, to si myslím, že je úspěch," dodal.
Lidovci slaví, Bursík nabídne svou rezignaci
Spokojeni s výsledky eurovoleb jsou zástupci KDU-ČSL a KSČM. Lidovci si i přes nedávné změny ve vedení strany udrželi přízeň stabilního voličského jádra, což kladně ohodnotil staronový europoslanec Jan Březina. "Vzhledem k situaci, ve které KDU-ČSL je, vzhledem k posledním dvěma letům existence a poněkud nejasného směřování je to vynikající úspěch," uvedl Březina. Svůj post obhájila také druhá lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.
Komunisté potvrdili postavení třetí nejsilnější strany v zemi, i když je volilo méně lidí než před pěti roky a budou mít i méně europoslanců. "Je to do značné míry posun proti minulým volbám do Poslanecké sněmovny, kdy strana získala necelých 13 procent. KSČM vystoupila z mediálního stínu, do kterého byla uvržena nepřízní médií v posledních měsících a možná i letech," prohlásil lídr kandidátky KSČM Miloslav Ransdorf.
Zklamání nad ziskem pouhých dvou procent hlasů naopak neskrýval předseda zelených Martin Bursík. Hlavnímu příčinami neúspěchu strany jsou podle něj nízká volební účast, rozštěpení podpory středopravých voličů pro mnoho malých stran a slabá disciplína mladých lidí, mezi kterými cítí Strana zelených svou voličskou základnu. Zmínil i dozvuky rozporů uvnitř strany.
Bursík dodal, že nevnímá neúspěch zelených tragicky a je připraven z něj vyvodit osobní důsledky, pokud by to pro zelené bylo dobré. "Jsme jediní, kdo umí překonat bariéru syndromu ztraceného hlasu, už jsme to jednou dokázali. Jakou já budu hrát roli v tomhle, to nevím. Vezmu si určitý čas, abych popřemýšlel, nakolik jsem nebo budu pro Stranu zelených přínosem v parlamentních volbách," řekl Bursík.
Bobošíkové chybělo ke zvolení necelé procento hlasů
Z mimoparlamentních stran se branám europarlamentu nejvíce přiblížila koalice Suverenita v čele s europoslankyní Janou Bobošíkovou, která získala 4,3 procenta hlasů. Naopak podobně zaměřené uskupení Libertas.cz s europoslancem Vladimírem Železným obdrželo jen necelé procento hlasů. Nad dvě procenta se dostaly ještě Evropská demokratická strana europoslankyně Jany Hybáškové, strana Věci veřejné a koalice Starostů a nezávislých.
Alespoň jednoprocentního zisku, který zaručuje příspěvek ze státního rozpočtu za obdržené hlasy, dosáhly ještě SNK ED, Strana svobodných občanů, Pravý blok a nově také krajně pravicová Dělnická strana. Vůbec nejméně hlasů posbíralo uskupení Lidé a Politika. Loni v listopadu zaregistrovanou stranu volilo pouze 545 lidí, v procentuálním vyjádření to byly dvě setiny procenta.
Nejúspěšnějším kandidátem voleb se stal bývalý moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, který byl dvojkou na kandidátce ODS. Dostal nejvíce preferenčních hlasů - téměř 105.000 - a předstihl v tomto ohledu i jedničku občanských demokratů Jana Zahradila. Ten je se ziskem skoro 66.000 preferenčních hlasů druhým nejúspěšnějším kandidátem, třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů obdržel lídr komunistické kandidátky Miloslav Ransdorf.
Výsledky víkendových voleb do Evropského parlamentu vyhlásí české ministerstvo vnitra oficiálně zřejmě ve středu. O den později začne ubíhat desetidenní lhůta, v níž by lidé mohli u Nejvyššího správního soudu volby zpochybnit.
O eurovolbách jsme podrobně mluvili i v publicistické části poledních Ozvěn dne, mimo jiné s komentátorem Radiožurnálu Petrem Nováčkem. Záznam pořadu si můžete poslechnout v RÁDIU NA PŘÁNÍ.
Mnoho informací, článků a audiozáznamů k volbám do Evropského parlamentu naleznete na našem speciálním webu. Jeho prostřednictvím jsme také sledovali on-line zpracování volebních výsledků.
Přečtěte si také:
ODS založí v europarlamentu novou frakci
Eurovolby v Polsku vyhrála vládní strana Donalda Tuska
Na Slovensku uspěly v eurovolbách pouze parlamentní strany
V evropských volbách drtivě zvítězila pravice
Peníze ze státního rozpočtu za hlasy voličů dostane 13 stran
Eurovolby v Německu: Triumfovaly strany křesťanské unie, SPD propadla
Voliči v Česku vybrali své nové europoslance
V Česku dnes začínají volby do Evropského parlamentu
